Když v kapičkách svého života,
hledáme svou krev,
tu lásku co nám kolotá,
v žilách až do naposled...
Jsme tolik zděšení, že chybí,
hledáme v životě jen zlo
a neslýcháme odpovědi na pochyby,
tlak, že nám trochu krve pokleslo.
Zdáme se sami sobě a vidíme se,
že zdraví už je dávno v hrobě,
místo nápravy mažeme se,
krémem s příměsí dávej jen zlobě.
Řveme si v reklamách na život věčný,
dáváme charitu, bereme drogy,
nikdo z nás není nekonečný
ale koho z nás život vlastně doopravdy zlobí?
MZ
