Když si leháš do své kůže.
Myslím na to, jak se líbat může.
Je to chvíle probíhajíc k ránu.
Jde s tebou duše tvého džbánu.
Náš okamžik je pouhé prozatím.
A modlívám se, ať ho neztratím.
A čas i svět ocitnul se v časové tísni.
Má ruka pohladí tě, jen když ty spíš.
