sobota 28. prosince 2013

Deštníky slz


jsem ticho v tichu
nálada sobě milá
i tlukot srdce je kus hříchu
tou´s Boha rozněžnila

skládáš své tóny
jsi melodie v duchu
kam rytmus nedal clony
zazvonit mi v uchu

celým srdcem svým
miluješ s příchutí
z deštníku slz nad sebou
já tvé srdce labutí

středa 25. prosince 2013

Read All About It


pro rty, co pláčou slova z kamene
když i drakům je už zima z ledu
pocit zmaru, co do očí slzy nažene
hřeju tě, aby rty měli chuť medu

kolikrát přečteš slova do znamení
a tak slz pramínek nech stékat
čekat zda ti tvé srdce nezkamení
a že z kůže se chceš svlékat?

a co přečteme si v tom, co přijde?
barvy duhy slijete na polovinu
číše jsou světa lán, vy křičíte, pijte
co v tobě není, to nerozvinu

pondělí 23. prosince 2013

Tah smrti


přemýšlím, když beru do ruky tuš
a kreslím na papír, jak na tvá záda
směju se, jak si mi řekla, hele kuš
tak hluboko štětec nemám ráda
taky tah smrti kreslí čáru života
dotýká se toho, čemu žehnám
myju se v tobě, jak boží čistota
a děkuju ti, že jsi mi dal seznam
odešla tam odkud se už nevracíš
a já dokončil sám cyklus kola
v ústraní spočinout než se pochlapíš
než si sám řekneš zase cesta volá
laskavě žehnající jsou všichni jdoucí
a ja se jen hřeju v slunci změn
to tvá kůže a láska je jsoucí
umíráš a rodíš se v srdci mém

neděle 22. prosince 2013

Přání III. (I Wanna Be Yours)


chci být tvůj polibek
co dotýká se lásky
chci být něžný vděk
zrzavé rusovlásky
chci být pohlazením
v tanci, co se nekončí
být srdce proražením
myšlenky náhončím
chci být tvůj dotyk
kreslící pohybem dost
tajemství zrodu hmoty
až zemřu pro radost
chci být tvůj spánek
chci být lehkou vlnou
chci být tvůj stánek
náručí láskyplnou

Boží samota (Fjara)


když poznáme zdroj
a vidíme to věčné stvoření
oslavujeme tancem
z radosti, co ven přetéká

bojováním dáš boj
já jsem ten plamen hoření
bez sebe psancem
splývám s proudem člověka

a tak tvé odpoutání
jsi krůpěj, co jsem minula
skutečné je uvnitř
zahoď mysl než to zamotá

dobrodružství bez ptaní
pochopením jsi slzou skanula
chvění jazyka mluvnic
než zbyde jen Boží samota

pátek 20. prosince 2013

Pro nás


pro nás, co neumíme číst
pro nás je, že oddáme se
pro nás jsi Bože nepopsaný list
pro nás jen, že zahříváme se

pro nás jsme vzdali i tvé sny
pro nás, když na nich nezáleží
pro nás jsi tím, co se v nás sní
pro nás jdeš z hor až na pobřeží

pro nás, co neumíme plakat
pro nás, co schováváme lež
pro nás jsi Bože dostal nápad
pro nás jsi řekl svému srdci "běž"

neděle 15. prosince 2013

Abwun

Nejvýznamnější postavou vedle Ježíše Krista a Marie Magdalské byl Jan Křtitel. Jan je mnohdy považován za pouhého poustevníka či proroka, který se setkal u řeky Jordán s Ježíšem, pokřtil jej a pak byl záhy popraven králem Herodem.

CEP = Český ekumenický překlad, Jan 1:6-10
Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.
Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.


Od Jana zřejmě pochází i modlitba Otčenáš. Učedníci požádali Ježíše, aby je naučil modlit se, jak tomu učil své učedníky i Jan. Ježíš je tedy naučil modlitbu, která mu byla předána učitelem Janem: CEP Lukáš 11:1-4

Jednou se Ježíš na nějakém skrytém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan."

Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte:
Otče, buď posvěceno tvé jméno.
Přijď tvé království.
Náš denní chléb nám dávej každého dne.
A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám.
A nevydej nás do pokušení.


Aramejský originál:
Abvún
Abvún d-bá-šmája
Netkádaš šmach
Tejtej malkutach
Nechwej c'vjánach ajkána d-bá-šmája af b-árha.
Hav lan lachma d-sunkanán jaomána.
Wa-š'bok lán chaubéjn (w-achtachejn) ajkána d-af ch'nán švokn
l-chaj'bejn.
We-la tachlán le-nesjúna
Ela pacan min biša.
Metol d'lache malkuta wa-chajlá wa-tešbuchta l'alám almín.
Amen.

překlad Neil Douglas-Klotz:

Ty, jenž zrozuješ ! Otče-Matko Kosmu, soustřeď v nás své světlo - ať je k užitku.
Svou vládu jednoty stvoř teď.
Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.
Dopřej nám náš denní chléb i vhled - tolik, kolik potřebujeme každý den.
Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních.
Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zadržuje.
Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.
Vpravdě - síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.

Amen.

JSEM


stal jsem se závislým na lásce
až k tomu kroku přidal nevinnost
když položil jsem své já k otázce
kdy už té lásky bude dost?
a vstaly hvězdy v prvním ránu
kvetoucí tmou v zahradách ticha
tu symfonii, co mám tu rozehránu
tím slovem, co ještě dýchá

a slovo spadlo moji touhou
život je boží, jablko padající všem
a já zažil se na vteřinu pouhou
co znamená, když JSEM

Deska


tělo je rezonanční deska
co na ní hraje duše
jak včera i dneska
spojí je co v hrudi kluše
srdce je chrámem zvonu
cos ve mě zavěsila
zpívá a nevím komu
chvíli ses ve mě orosila
a křísím lásku znavenou
každý z nás ji hraje
ať už není vzdálenou
jsme branou do ráje i z Ráje

pátek 6. prosince 2013

Hurt IV.


vonící pokřikem vzlétají
padajíce do vzorců hmoty
kdo jsou ti, co nás prodají
k svíčkám jak nové knoty?

vzácnější než kdosi tuší
vyprávěná potají v písních
kolikrát přijímám svou duši
kolik je prostoru, co tísní?

srdce si na lásku zvykne
a bije už jenom pro radost
Bůh je teď to, co vznikne
když zrušíme vzdálenost

úterý 3. prosince 2013

Vidí

foto http://mandala-pei.blogspot.cz/

a tak si pořád probírám
v hlavě, jak na poli leží
jak se mají, každý sám?
je čas, co letí, když sněží?

vzpomínky, co dál jdou
a říkají jenom vzhůru
tak, jak najít podobnou?
duši a ne noční můru?

probouzím se díky duši
která z nás tvoří lidi
zpívám, co mi srdce buší
aby ten, kdo viděl vidí

pro UKULELE ORCHESTRA jako BRNO

pondělí 2. prosince 2013

Sklouznu

National Geographic Photo Contest: http://on.natgeo.com/18tZsKq 


máváme křídly beznaděje
my ptáčci nedospělých křídel
a na hladinu usedlo pár lístku
květy lotosů se teď otevírají
a namáčejí do hladiny tiché vody
svůj čepec ze zelených lístků
a bambusový háj klidně vypráví
o tom, jak jen rudá a nahá jdeš
když jsi si jistá, že se nikdo nedívá
a mysl se stáváme převozníkem
do nitra našich myšlenek
kde jsme se jen svými meči
ze srdce krev mi to pomalu upíjí
a o tobě chce se mi zdávat
jsem sedící na vrcholku hor
sám poslouchám hrající vítr 
než jako ta kapka spadnu
a sklouznu do pramene řeky