Zobrazují se příspěvky se štítkempoušť. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempoušť. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 30. září 2021

Duna

cokoliv se ti stane, jdi dál až k branám pekla
všichni umíráme na vlastní smrt v zběsilosti
že žádný pocit není nekonečný, jsi mi řekla
ze zrcadel života nikdo nevyvázne nemilostí
celá věčnost mnou na kolena smekla

a tak vtažen do světa za stínem vlastních vin
celý den pěší poutě pouští představ v horku
pouště, co buší zrnko za zrnkem do kovadlin
důkazy objevují se, mizí v expedičním morku
dotkneme se radosti bytí z rozvalin

hlava, jediné místo v němž je voda a já plavu
plno emocí, málo místa a spousta trnů bolesti
utíkám pískem skrz skály v milimetrech davu
cesta hledání hvězd navždy v pokoře oklestí
poslední, čekání na poslední zprávu

jedna za druhou spadla každá tvoje maska
to jediné, co ještě uvidíš je čisté noční nebe
miliardy hvězd svit radosti, když strach praská
zbláznil se, abys ty našel normální kus sebe
tak už se ho pusť, líbá tě tvá láska

mé sestře Blance






sobota 28. července 2018

Podle světel


jsem životem v poušti nejistot
a bloudím od člověka k člověku
řekli ať hledám jen správný kód
a došel jsem k srdcím v útěku

hledám si podle second handu
obcházím zdi, co tvoříme si sami
důvěra v lásku s minimem fandů
jdeme od soumraku do svítání

jsem vlastním žákem života
a ne jen toho, co tu nějak zbylo
poušť je skvělá proto prázdnota
že neříká, tys idiot a tys milou

a tak jdu v písku beze stop
protože, co miluji, to si stvořím
místo, kde není sklep ani strop
v pouští stop, co v nich shořím

čtvrtek 25. srpna 2016

Golgota


jdou stopy v písku rozplakané
za záda hází pochybnosti chmur
soumraku slunce tma ve dne plane
ve stopách ničeho jsem plul

je tohle to, co jsem chtěl? 
padá průsvitný dým z plamene
 slunce teskní po hostině z holých těl
co zítra? kdo si vzpomene?

vycházet ve tmě k tomu bodu
pouštím, co milosrdně vítr zafuní
a srdce žhne, jak slunce při východu
já stopy lásky cítím ve vůni

očima žen se prohlíží můj stín
a ruce mužů čerpají vodu života
bílým klínem pahorku bez propadlin
kde srdce je tvá Golgota



Golgota (také hora Kalvárie) je místo, kde byl podle Bible v 1. století ukřižován Ježíš Kristus, které se původně nacházelo vně Jeruzaléma. Jeho přesná poloha je tradována od starověku.

Původní označení Gûlgaltâ v aramejštině a podobné v hebrejštině znamenalo lebka, zřejmě označení kopce obsahujícího lebky nebo skalního útvaru lebku připomínajícího. Označení podle lebky bylo převzato do řečtiny: Κρανιου Τοπος (Kraniou Topos) i latiny: Calvariae Locus, ze kterého počeštěním vzniklo slovo kalvárie.

Podle některých křesťanských a židovských tradic je to místo lebky Adama – prvního člověka.

neděle 3. ledna 2016

TRUST IN YOUR LOVE


svět, kde já jsem
a niternost je cizí
kde jsem člověkem
prý láska je ryzí
v labyrintu duše
bojuje kompromis
mars bez venuše
a já bez vědomí
ostrůvek pouhý
sůl, o níž nevím
myšlenky a touhy
co neprojevím
má vnitřní poušť
říše tajných přání
kapek mít houšť
pít bez vyzvání
vedou dveře skrz
do vnitřní noci
tam, kde je tvrz
stranou od půlnoci
jediné, co tu svítí
se noci nepoddá
srdce hromobití
láska je svoboda
liška a malý princ
a slza na oblázku
dech z plných plic
věřím ve svou lásku


úterý 6. ledna 2015

Miluješ mě k smrti (You Love Me To Death)


ten kout nebe zčernal
předpověděl písek pouští
srdce je životní herna
zaplať, jinak se neopouští

miluješ mě k smrti
tečná bytost, uschlý strom
bez vody sucho drtí
bez mraku ozývá se hrom

láska prý padá shora
když z vibrace sílu ztrácí
děláš si ze mě tvora
já, ty, vlny ve vibracích

a světlo tmy oblaků
omluví stínem odhodlání
poslední z vlkodlaků
to, když se slabým sklání

šel k Bohu pro kříž 
co na hrobě nebude držet
sen prázdný v duši
zabil´s, zas začíná pršet

pondělí 7. prosince 2009

O poušti


poušť kolem svítí
odlesky mocných
písek je naší síti
na přání zbožných

všude jen zrnka
bezmocné síly
kdo jenom brnká
by bičem byly

kdo tvoří poušť
co ve mně zbyla
a vlastně proč
roztodivná a milá

kdo skládá duny
slunce či déšť
jen vítr to umí
tiše sem snést

je plná zrn lásky
sypajících do noty
zpívej bez otázky
naplnění prázdnoty

Michal Zachar
.............................................................
Tereze Kalinové