Zobrazují se příspěvky se štítkemvůně. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvůně. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 11. července 2020

Spolu


řekni mi, jak miluješ srdce?
pulsuješ svým tónem hry
klapkami klavíru si sršte
jeden ve dvou až se rozední

přes noční prostor jde tma
a jen se zlehka uzardívá
z dotyků vůně je letmá
hra, co nikdy nic nezakrývá

v náručí dne usínat společně
až když všechno povstalo
srdcem milovat konečně
je teď to, co zbylo ti nastálo

paprsek dne krájí tmu tmoucí
a chvíle pro štěstí je v nás
láska je loď pro tonoucí
kteří už spolu neztrácejí čas

čtvrtek 3. května 2018

Vůně


dala jsi mi úžas a taky vůni
to abych našel svou krásu
ztracený, jak sumec v tůni
hladový v molekulách pasu

tak takhle nasávám sám sebe
a je to za trochu endorfinu
a za život, když cítíš nebe
čichám díky tomu člověčinu

až když dáváš žiješ dvakrát
a to všechno se vrací zpátky
tak zas máš chuť se zasmát
a vůně vracívá na počátky

a ještě než dopadne zblízka
už ve chvíli stisku se chvěju
křičím, jak moc se mi stýská
ale dnes už se zase směju

sobota 27. ledna 2018

Probuzení


našel jsem tvou láhev sprchového gelu
a v ní posledních pár kapek tebe
vůni, co mě zasáhla, jak neřízenou střelu
namísto nebe, mě v žilách zebe

ublížit si slovem, co láme, šlo jaktěživo
co bylo pevné, jsou teď destičky
zase běží tělem, jak husté rudé oběživo
místo nevěst přicházejí družičky

zas přišla nečekaně, ta vůně tvojí kůže
proto se nezamilujeme do krásy
jsi už dávno pryč a já vím, co se může
tyhlety vzpomínkové zápasy

vidím posledních pár kapek, co kapou
jsou jako tehdy všechny slzy
nespěchej ze snu do života za atrapou
možná, že se budíme moc brzy


čtvrtek 4. února 2016

Na kraji tvé krásné vůně



jsi milá, když se díváš
srdcem, co utržilo rány
nade mnou se stmíváš
jak věty, co jsou psány

zatváříš se vždy skrytě
než spolu zas odletíme
podobná zpívané hymně
lidi z pěny se narodíme

vždy všechno poznáš
u diktátů neděláš chyby
nechci tvé oči pro pláč
nechci jen to, co se líbí

kočka, očiska mhouřit
a vždy být ta, co stůně
když máš proč se bouřit
na kraji tvé krásné vůně

středa 18. června 2014

Vůně rozmarýnu


štěstí je někdy vůně rozmarýnu
co v trávě vášní slastně zavoní
jsi a nebo nejsi z mého splínu
jsi svůj stín, s kterým závodíš?

když na luční květy usedají vosy
pod běláskem se chvěje pomněnka
slunce je ostřič, co naklepává kosy
láska je dotyk srdce, ne domněnka

přivedla jsi mne loukou k řece
a teď jsme v těla touze ti, co zešílí
na všechny strany zvoní koniklece
tak jsme se lásko z lásky napili