pátek 31. prosince 2010

Hallelujah (Hallelujah)


stavíme chrámy z rozumu
monstrózní díla větší času
bavíme sami sebe bez umu
hrozní, jak splátka po inkasu

a tak se postupně zbavujeme
toho, co lidské je stále v nás
aniž někomu to málo darujeme
skoro pláču a chvěje se mi hlas

a tak jen volám a křičím
že tady s tebou a pro tebe
bez květin lásky nejsme ničím
ani to srdce mi správně neklepe

halejujah prý potěšilo boha
a kdy už potěší i něco v nás?
láska je kvítek jeden z mnoha
jediný důkaz, že mě ještě máš

když všichni uděláme málo
možná, že stačí jenom polibek
a že život vidět za to stálo
bez toho, že bys čekal vděk

Michal Zachar
..............................................................................
přání všeho všem, kdo za to stojí jim přát...

čtvrtek 30. prosince 2010

Díky za to, žes při mě stál...(Stand by me)



někdy se modlívám
a říkávám, stůj při mně
někdy tančím, zazpívám
rozhlížím se zda hledají mě

pořád jdu za snem
tím, co si letí pořád dál
Galileo si zatočil se sluncem
planety naše stojící nezaspal

každý máme planetu
svou zemi, kde je každý král
kde každý den hudba hraje tu
díky za to, že jsi při mě stál...

Michal Zachar

...............................................................................
všem františkům a františkánům

pátek 24. prosince 2010

Štědrý večer (Christmas Eve)


vzpomínáme rádi
na chvíle zšeřelé
kdy tví kamarádi
tě štípli v kostele

a při půlnoční mši
co odvádí ducha
kam se nenosí
smrt, co je hluchá

tu máme své milé
vždy vedle sebe
je to tvá chvíle
už se nepovede

nejen o hojnosti
vánoce 92-95
dobro ve zlosti
poskvrnilo svět

zpíváme sami sobě
koledy o míru
válka není v hrobě
sázíme na víru?

srdce se mi sevřelo
nikdo už neuvidí?
že tehdy zemřelo
na 200 000 lidí

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------
Věnováno padlým ve válkách v Bosně, na které si můžeme i my vzpomenout.
Nebylo to tak dlouho a ani tak daleko.

středa 22. prosince 2010

Kdo jsem? (Who Am I To Say)


někdy si tak říkám
jestli to slovo existuje
to, na počátku věků

když spánek slýchám
nežli mě tma opanuje
tak vklouzne pod deku

předchůdce člověka
byl strážce prahu světa
drak vnitřních pravd

to, co dnes už neleká
není ani věta prokletá
kterou by květ zvadl

dobýt tu tlamu draka
tím, že vyslovím jméno
a jdu do svobody s ním

pořád mě ještě láká
když vím, že nalezeno
bude, když ho vyslovím

Michal Zachar
-------------------------------------------------
Poezie podstupuje boj, aby svedla dohromady lidi.
Básník si chce zasloužit jméno člověk.

úterý 21. prosince 2010

Každý dech si vzít (Every breath you take)


zas říkám ti dál
jdu spát do snů
abych se ti zdál
žhnu sluncem dnů

všechno pro sebe
my chceme si dát
kousek od nebe
jdeme tam spát

snad, že hvězdy
vyšly dnes později
někdy se ani nesní
když je zatmění

tak zase do peřin
dech platí pronájem
štěstí lásky být mým
dáváme si navzájem

Michal Zachar
----------------------------------------------------
V den, kdy přestaneš hořet láskou, mnozí zemřou chladem.

sestře

neděle 19. prosince 2010

Ukaž mi nebe (Show me heaven)


ukaž mi nebe
vše za to dám
a možná i sebe
klíče odevzdám

ukaž mi nebe
v čem spí bůh?
kdy mrak zebe?
splatíme dluh

ukaž mi nebe
ať vím, co ty
na bránu klepe
padlí prokletý

ukaž mi nebe
já ti dám svět
a srdcem veden
přijmi mě zpět

Michal Zachar
............................................................................................
Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.

sobota 18. prosince 2010

Rozsévač (Wise up)


co mi leží na srdci?
pro co jsem nadšený?
zahradníkům o krtcích
sen se zdál zamlžený

kam patřím a čemu?
co s tím v co věřím?
kousek shrnutého lemu
na kapse starých jeans

jaké hodnoty mám?
pro co jsem nadšený?
usmířit i sebe sám
dopřát si čas na ženy

a co mohu změnit?
jak žít líp než dnes?
zbytečné je teď pěnit
upřímnost trpělivě snést

čím se chci zapsat?
jak mít vyrovnaný život?
tak tedy nic naplat
LÁSKA je slovo pro osivo

Michal Zachar
.......................................................................
Je moudrost dovedeme-li moudrým naslouchat.

pátek 17. prosince 2010

Stýská se mi (Miss You)


jak kočka honící myš
padá sníh třepotavě
ty vločka věřící smíš
spjatá zníš naléhavě
hra dvou bez sebe
je i není mi blízká
říkám ozvěnou tebe
lásko i mě se stýská
mám štěstí, že mohu
doufat, že tvoje tvář
tam první po bohu
má pořád svou zář

Michal Zachar
.............................................................
Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné.
O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte se s nimi.

Nevzdávejte se (Don't give up)


nedám tvoje oči
když se podíváš
hledám jak skočit
výš než běhá mráz

jsi nevidoucí vin 
sluneční hledající
já spadl z konvalin
sváteční nemající

komu jsi oporou
maskou sama sobě?
co najdu s tvou
láskou v téhle době?

když vyzván vstal
klekl, že neunese
smíš jít lásko dál
nevzdávejte se

Michal Zachar
.....................................................................
Až se mě jednou zeptáš,
co je pro mě důležitější,
jestli ty nebo můj život
a já odpovím, že můj život,
nezlob se, protože ty nevíš,
že můj život jsi ty.

čtvrtek 16. prosince 2010

Vypouštím to ven (Bleed It Out)


chci ti říct
že už tu jsem
kolikrát smím
zářit obnoven
když se mám
zachovat rád
nevidím krám
kde budu brát
cokoliv z krás
a pozoruji nic
orchestr hrál
a jinak už nic
hrajeme hudby
co prý jsou naše
znamení sudby
z vnějšku zhášen
a v srdci štěstí
co není jen sen
tak si cestu klestí
vypouštím to ven

Michal Zachar
---------------------------------------------------------
Když do světa vkročíte kvůli lásce, kterou vás někdo zahrnuje, nezáříte vnímáním skutečnosti, ale láskou, kterou jste od někoho příjmu-li; a ten kdosi ovládá vypínač, a až ho vypne, záře zhasne...

středa 15. prosince 2010

Paradox (Protego moi)




v klidném bodě světa
který se stále jen otáčí
přebývá oddaný i sketa
tam se bez touhy tančí

sloužit místo mamonu
láskou proti soupeření
potřeby, zisk jde nahoru
tvář proti výkonu lpění

vše má určenou chvíli
a všechny děje i svůj čas
čas zrození i umírání žili
dokud tmu nevystřídá jas

přijímám to, kdo jsem
co dotýká se všech i mě
paradox určený křtem
najít střed a zůstat v něm

Michal Zachar
---------------------------------------
Být tím, čím opravdu jsme, a stát se takovými, jakými jsme schopni se stát, 
to je skutečné naplnění života.

úterý 14. prosince 2010

Vánoční katedrála (Ave maria)


vzpomínám na ticho
když zvuk vrcholí
každý je sám Jericho
a to spíš hluk nevolí

občas si říkám, kdo
je tam, kam letí
ohlas, toho, co šlo
že své dám objetí

a tak stoupá zas
zpěv, co ladí nás
mrak odsouvá hlas
a krev mládí máš

mír duši, co hledá
neóny během dne
hřmí hluší, co nedá
ty tóny sněhem žhne

Michal Zachar
....................................................................................
Láska je schodiště, po němž se blížíme k Boží podobě. A zpěv je jeho zábradlí.

neděle 12. prosince 2010

Slib mi (Promise me)


zas vyšlehl plamen zářící
obloukem oblohu učesal
kráse podlehl ámen sloužící
skokem předlohu vzňal

letíš a konec bitvy nemáš
naučily i přinesly mi utrpení
víš zvonec a cinkni nejdráž
srazily a odnesly si mé snění

nejednou promarnil jsem čas
bojem kvůli nenápadným lžím
neblednou rozmarné sny v nás
shůry ohňový dech teď dštím

trpěl jsem kvůli lidem zas
i těm, co si lásku nezaslouží
tvrdě ohňový bolidem kaz
léčím, kdo si nezatouží?

teď zářím zas láskou ohně
jakou jsem nikdy nepoznal
tvářím svit slz do pochodně
packou draka živly vzňal

otevřel jsem své oči a plál
ohněm, který už slib tuší
rozevřel se a skočí, aby vzal
nakloněn smělý i tvou duši

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------
Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.

Svět ještě stojí... (Concierto de Aranjuez)


přes všechny křivdy světa
co se stane, aniž za to můžeme
přestože nemáme právo veta
srdce plane, že tu budeme

cítíme, že nemůžeme měnit
to špatné v lidech a ve světě
vidíme, že lásku nejde směnit
za žádné na téhle planetě

láska je stále silnější
pomáhá obilí i nám si růst
krkavci jsou stále drzejší
nadváha ega udržuje půst

neexistuje nic kromě lásky
držící svět i nás v pohybu
odhazujme soukromé masky
na nebi ještě hvězdy svítí tu

Michal Zachar
.....................................................................................
Věřte, láska je touha po kráse.

sobota 11. prosince 2010

Jsem nemocný (Je suis malade)


láska hýbá nebem
hvězdami, lidmi i květy
praská teplo ledem
chvilkami vlídní, ty světy
umluví každého z nás
kráčet věčným ledem
přinutí strach, že ho máš
a hráče, že nepodvedem
a tak dýchám do ledu
a říkávám si ať popraská
vánoční mívám koledu
mimikám vrať se na maskách
 jak mrzne ukázal mi rozeznít
já snášel sytost ledu bezmála
srdcem dokázal se otevřít
a našel bytost, co to přijala

Michal Zachar
........................................................................................
Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají.

pátek 10. prosince 2010

Šťastnější svět (Fix you)


když nevíš, co ještě opravit
chceš prostě jen jít bez cíle
láska se zvedá jako štít
zbývá jen dno a tvá chvíle

chvátáš teď skoro zbytečně
protože není už kam jít
můžeme se tvářit netečně
že svět je šťastnější svit

a že bude, tím se konejším
když se láskou ozdobí
osudem svým šťastnější
dvě, pouhé dvě osoby

Michal Zachar
---------------------------------------------------------
Svět dělá žena. Je v něm panovnicí - nic se v něm neděje než skrze ni a pro ni. Žena je tedy velkou vychovatelkou muže. Učí ho půvabným ctnostem, zdvořilosti, diskrétnosti a té hrdosti, která se bojí přijít nevhod. Učíme se u ní, že společnost je složitější a jemněji uspořádána, než soudí myšlenka, že citové sny a šero víry jsou nepřekonatelné, a že to není rozum, co vládne lidmi.

U mě doma (In my place)


hodně lidí nechce milovat
možná je ve hře mnoho
nenávidí to, mít se rád?
zaměřit se na jednoho?

budoucnost s minulostí
bojující v čelních lalocích
bezmocnost nevyprostí
kupující lži o prorocích

chci si najít společnost
a dívat se na soumrak
šli spolu jeden krok?
že zpívat je i milovat?

takže jsem na světě
zpěvem si lásku křtil
abych v té jediné větě
s tím, koho miluji i žil

Michal Zachar
.......................................................................................
Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.




text písně jsem našel až po tom, co jsem tu básničku napsal:


Na mém místě
Byli hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé

Byl jsem ztracen, byl jsem ztracen
Překročiv hranice, za kterými jsem měl zůstat
Byl jsem ztracen, oujé

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?

Byl jsem vyděšený, byl jsem vyděšený
Znavený a nepřipravený
Ale čekám na to

A když půjdeš, když půjdeš
Zanechej mě tu samotného
Pak na tebe budu čekat

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?
Ach, za to

Zpívej prosím, prosím, prosím
Vrať se a zpívej mi
Zpívej mi

No tak to zazpívej, teď, teď
No tak zpívej
Zpívej mě
Vrať se a zpívej

Na mém místě, na mém místě
Byly hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé
Oujé 

Věříme (We believe)


láska se neptá
když přemýšlíš
krása se šeptá
kdy sama spíš
strach se neptat
podstoupit riziko
krach je reptat
vykoupit oklikou
láska není přání
není ani poznání
oči změn uchrání
měníc cíl přistání
je to jen oheň
hořím každý den
výzva s bohem
planout neviděn

Michal Zachar
...........................................................................................


Tělo člověka je milování hodné dočasně, jeho duše provždy.

čtvrtek 9. prosince 2010

Zkuste spát se zlomeným srdcem (Try Sleeping With A Broken Heart)


každý máme svůj poklad
leckdy i pěkně zakopaný
vraždy jsou náš doklad
někdy jsi spěšně milovaný

každý je ničitelem světů
a zároveň zahradníkem
dráždí vůně tvých květů
osloven srdcí průsečíkem

všichni máme pochyby
nad svým úkolem dneška
ruka, co nás vede nevidí
na nás je, co chcem zmeškat

Michal Zachar
...........................................................................
Láska vám může srdce naplnit, pak zlomit, a to zlomené srdce znovu vyléčit.