úterý 30. září 2014

Ratolest

link na foto ZDE

když všechna slova rozplynou se
v bolesti
a pohyb vzduchu pálí, jak rozžhavená
pec
tak jako kdysi, když jsem se chytal
pelesti
a mým cílem bylo dojít jen na
konec

tak potkávám v sobě všechen ten
strach
co vede hluboko do krve
k nadechnutí
pramínky krve tečou tiše
v peřinách
každému, kdo ho dal, tak dýchají
nesehnutí

oči neslyšně pláčou a ne jen pro
bolest
vzpomínám na tu holubici, co letí
s nadějí
a to, co nese není jen tak malá
ratolest
je to kus světa, kam půjdem, ne však
raději

mé sestře Blance

pondělí 29. září 2014

Chvět

link FOTO

jak voda a oheň spojení jsme
a zapšklí jenom svou touhou
pouští je každý, kdo nemá vše
že život je jen stínu šmouhou?

bolí to, když shazujem křídla
jako když se strom začne chvět
a v srdcích nenacházím zřídla
ale dodnes vím, jak jsi zbledl

jak meč chvěje se sukní ženy
to když si vítr hraje a zmítá
my v církví, kde nejsme členy
hrajem, že láska je sudba vžitá

bolí to, když shazujem křídla
jako když se strom začne chvět
a v srdcích nenacházím zřídla
ale dodnes vím, jak jsi zbledl

v těle, kde slova nejsou hostem
doufáme, že dávno zrezivěly
jsme týmž a jedním ostnem
jsi nebo nejsi lásko na příděly?

bolí to, když shazujem křídla
jako když se strom začne chvět
a v srdcích nenacházím zřídla
ale dodnes vím, jak jsi zbledl

úterý 23. září 2014

Můj vlak


já vracím se zpátky každou vteřinou
co pluje časem do minula
mé ruce klidně spočinou
na srdci, tam, kdes mě slovy ovinula

před lety prý přinesl mě z nebe čáp
já přišel na svět z ničeho
a teď v srdci slova dráp
vyrývá mi ranou věty z Nietzscheho

vtisknutý tak, že nejde ani vylomit
bodá a ráno falšuje smích
a jen tak dá se ochromit
pláču bez příčiny a nevím, co je hřích

a tak šel můj život se smrtí na dohodu
můj vlak já slyšel odjíždět
směju se takhle bez důvodů
na tenhle lidmi času znetvořený svět

pátek 19. září 2014

Kaštany


a tak se znovu modlím
nořím se do toho, co je za námi
jsem slupkou plnou bodlin
když vidím tyhle srdeční kaštany

vzpomínám na ty chvíle
kterých nikdy nebude a není dost
láskou se z černé do bílé
dostala na chvíli boží nevinnost

a tak se znovu modlím
aby ty tóny byly srdcem zpívány
kolikrát jsme slovem bodli
jako teď v dlani pálí tyhle kaštany

neděle 14. září 2014

V bodě nula


jsme v sobě k srdci blíž
když vnímám tvé doteky
a ty ještě k ránu sníš
o tom, že obzor je příliš daleký?

kam až jde, co zaskočí
cos dalo nebi, země se ptá
chci se ti dívat do očí
odkud sem vlastně přichází tma?

láska zvěst srdce stálá
nikdy už neodejdi do minula
jen tečka světla malá
dala jsi se, jak tehdy, v bodě nula
.....................
Naučte se koncentrovat na lásku. Bez ní je vše ostatní zbytečné.

neděle 7. září 2014

Do bran


vždy, když se sami zabíjíme
ve jménu bezpodmínečné lásky
naviják s příchutí zla zastavíme
a na tváří kontrolujem vrásky

to jsou pravdy, které nás zabíjí
někdy se prostě jen vzbudíš
vzruch nad tím, co teď pomíjí
a někdy to plácne a ty studíš

tak dík za všechny ty chvíle
chvíle, kdy se ty sám střetneš
vkročíš zas do bran smrti bílé
a někdy, když padáš, vzlétneš

středa 3. září 2014

Tref


jen smrt je bez otázek
poznání není ani vidět
a pro bolest umíráme
schováváš za obrázek
klíček od nenávidět
až poznáme, co máme

jdou jen trochu spát
až vzbudí i ty poslední
ruch posledního soudu
budem o to vlastně stát?
chvíle, co jsou vzkříšení
zaspíme, jak pár bloudů

odkud se věčně vracíš?
zatím slyším svou krev
je moje duše chromá?
až prý všechny spasíš
tak se duše moje tref
a budeme zase doma