Zobrazují se příspěvky se štítkemoči. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemoči. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 26. května 2017

Do očí


když chcete vidět lásku
tu rozmazanou rtěnku
tu chuť pamlsku a klásků
dnes hurá, zítra zapomněnku

když chcete vidět sebe
co polibek těla v duši
roztrhneš bouřkou nebe?
smíchem slzy, bezcitní a hluší

do hloubky očí skočit
milovat pro radost
pro ty, co chtějí vkročit
jen bacha, neví, kdy má dost

sobota 13. května 2017

Vengeance


koho jsem miloval a kdo mne pokřtil vínem
to, co jsem zachoval se nedá nazvat splínem
a tak si tu žiji sám o vodě a o chlebové kůrce
zapomínám, že v tom závodě, jsem já tvůrce

a tak bloudím a vidím, jak lidí spolu žijí nežijí
někdy i trochu svítím, když slyším číst poesii
srdce mám, jak přijímač, není jen krátkovlnný
chytávám lidské bolesti a pláč, ten láskyplný

chtít, aby nám život aspoň znovu zachutnal
aby, jak čerstvý chléb a pivo a zima ukrutná
na nebi plném hvězd a v zemi vlála pšenice
a roztál ten srdeční led, ta chvíle, roky, tisíce

slepýma očima, co máš, říkáš si, teď se stref
že tančila jsi až, když v řekách stoupla krev
když láska přestala počítat od jedné do pěti
chtít žít s jizvami v očích, v srdci, v paměti

čtvrtek 7. července 2016

Damm Your Eyes


vyvolávám tlukot srdce
když se mu nechce bít
jenom tak klidně trhne
a co není mečem je štít

vzpřímený rád klesnu
a bdíme dřív než bdíme
jsme snem dřív než ve snu
láska tne v dráze přímé

možná je oko jen nadějí
míří na duše zemřelých
větší než zaživa souznějí
tím pláčem slz odřených

šeptáme nic v podtónech
bijí obrazy večerů a rán
v srdci, kdo tone, utone
světlem je stín milován

vyvolávám tlukot srdce
když se mu nechce bít
jenom tak klidně trhne
a co není mečem je štít

neděle 1. května 2016

OTÁZKY XX.

kdo poslouchá náš smích?
že ze mě je nejen lidský sen?
a za svoje zpovídat se smím?
za něhu, za každý verš, za prsten?

kam putují oči, když nevidí?
jak zůstat bdělý, i když spím?
vodou, ohněm, vzduchem opití?
a podlehne také srdce našim rzím?

kde koupá se labuť než vyletí?
a kam v nás jdou vrcholky hor?
je boží jiskra skoupá, co zasetí?
nevěsta život předvádí svůj vzdor?

za malou větou, kterou opakuji
za láskou, která chtěla by si hrát
za tebe krví malou větu zabarvuji
dnes, denně, znova, nevím kolikrát

sobota 6. února 2016

Malé tlapky


když bolí nás život
asi proto, že je divočina
zvuk zvonu je můj pilot
a já boží zvětšenina

a možná, že to rajčata
česnek s pohankovou kaší?
žíla brambor je už přeťata
ty málokdy se splaší

a dívám se tu na vodu
to padají stříkající kapky
z moci ducha a sta důvodů
v krvi chodí malé tlapky

takhle se v ráji stoluje
uprostřed děje zkameněly
když oko očima spatřuje
co naše srdce zapomněly

modlitba srdce Janova
to slepý slepého nepohostí
ohnivé slunce se neschová
a stín vrací k skutečnosti

úterý 28. července 2015

Vypalují


a noční stíny namleli kávu stínů
a ze zavřených očí odešel svit
okamžik noci skápnul do odstínů
z šedavých barev, jen se objevit

a já chci míchat rychle schnoucí
ty usychají pod přívalem slov
barvy jsou slzy bytí pro tonoucí
a z očí koní zatím stříká kov

a to všechno smíchat pro radosti
barevnou kávu až do dna vypít
tvé zrcadlení tu zlobu nevyprostí
když slyšíš zlověstné vlčí vytí

jediná skutečnost, co mění jména
je na konci tvých bosých nohou
ty kapky kovu z očí do červena
jdou vypalujíc, že milovat mohou

pátek 8. května 2015

Třísky


bolí mě srdce, lásko moje
bolí mě tak, že se sám bojím
z cizích bolestí má zdroje
a nevím, jestli se ještě zhojí

▼▼
bolí mě hlava od špatností
při tom se prý stačí jen otevřít
bez tebe se nic nepřemostí
a kdo nezvoní, může odeznít

▼▼▼
bolí mě oči od pohledů zla
to když zpívám do dlaní dechu
k obrazům božím láska šla
a teď tu leží jen tak v mechu

▼▼▼▼
bolí mě každé nadechnutí
to, které nevedlo mě do krásy
já rád, že jdeme nesehnutí
tím božím lesem do spásy

▼▼▼▼▼
Království nebeské není vždy to, čeho se dočkáme. 
Nespočívá v žádném posmrtném ráji.
Je to místo, kde lze už nyní být tím, 
kým jsme se narodili. 
MZZ

neděle 19. října 2014

S nadějí úsvitu



z kořenů stromů protéká pot, co miloval
milenku zem v noci totiž políbilo nebe
a aby láska nespálila svět, chladný vítr vál
když jsem v tvých očích uviděl sebe

ten pohled mi sedí, jak motýl na rameni
jako když tichým splavem plavu
srdcem k srdci jsme sami sobě naklonění
oči jsou lodě ze ze-mě do přístavu

smutné trochou něhy, rosou vlahých cest
zalité vodou a nejsou všechny z ryb
a dejte se mezi oběma břehy láskou vést
ale nečtěte svou lásku ze starých chyb

možná, že život není jen o slovu medituj
ve sněhu touhy ze zmrzlých závějí
planoucí srdce nespí od úsvitu k úsvitu
nosí ho oči žen, co milují s nadějí


pátek 8. srpna 2014

Očima bláznova srdce


někdo mi říká trp
někdo mi říká služ
a někdo říká neulpívej

bloudím v poli chrp
jen jsem hledající muž
láska řekla jen se dívej

učím se objevovat
učím čím jsem, co vím
a učím svobodu se smát

než barvy zabarvovat
jen srdcem bláznovstvím
jedu, i když nemusím se hnát

dívám se na teď život
dívám se do ticha duše
a dívám se do odpovědí

láska je k duši lodivod
jen zdravě a dobře kluše
bláznivé pravdy ve výpovědích

úterý 11. března 2014

V tvých očích


mlha šedá
hledající stín
ďábel se zvedá
ze srdce rozpadlin

mou rukou
vstává a klesá
jméno mé tlukou
ohněm se vykřesá

až doba byla
vhodná ne trpící
to, cos mne naučila
do čar vklít duši soužící

měsíc, co zrodila
v zemi nebeská krása
žít jako Fénix, to je ta síla
v tvých očích jen jas a spása

)

pátek 21. února 2014

Démon


pomalu přicházejí chladné dny
vyložily jsme si všechny karty
bojovníci všech království sní
o tom, jak položit jazyk na rty

pomalu chladne srdce i krev
spoutáme pravdu slovy her
kolik nocí jsme si na zádech
říkali, že poslední je, teď ber

stále jsme stvořeni ze slov mít
ale bestie není jenom venku
k démonům nás nevede klid
já zlost mám jejich navštívenku

království přichází a zase mizí
já chtěl sem ti to prostě říct
až ucítíš můj žár, své sklízím
v démonech mých můžeš číst

světla slábnou, všichni se plazí
moc se nepřibližuj, říká znak
maškaráda kope hrob, my nazí
ledaže bys mi ukázala, co a jak

čarodějka jsi ze tří prostřední
z temna mých očí můžeš brát
a řekni jen srdcem poslední
otázku, může i démon milovat?



"V magii - a v životě - je jenom přítomný okamžik, TEĎ. Čas se neměří, jako když se počítá vzdálenost mezi dvěma body. "Čas" neuplývá. Člověku působí obrovskou potíž soustředit se na přítomnost; pořád myslí na to, co udělal, jak to mohl udělat líp, uvažuje o důsledcích svých činů, proč nejednal tak, jak jednat měl."

úterý 3. září 2013

Do očí


uháním s tím, co mi nasazují
s ohlávkou z postrojů
dokud mne do podkov neokují
a já čekám na dalšího z kovbojů

uháním tempem srdečního cvalu
anděly známé nevidím
umím jen hot a čehý, do toulalů
nadávají, jak já ti cesto závidím

uháním si vpřed k vlastní smrti
a ta sama nevkročí
do míst, kde žijí jen její chrti
bojím se vám lidi dívat do očí

středa 6. března 2013

FALLEN XII.


otevíráme srdce pro svoje lži
stavíme stavby s krásnou stěnou
kolikrát kdo vezme než pochopí?
jsou oči, co nikdy nezapomenou

otázkou jsi žena? jsem chlap?
jak padlí andělé do hmoty bořící
tvoříme dál z myšlenkových map
ti první měli ještě srdce hořící

a provádíme konečné úpravy
kolikrát kdo kam ještě vkročí?
je láska to, co nás vždy unaví?
slepé srdce je horší než slepé oči

sobota 31. prosince 2011

Jen jsem zavřel oči (Just closed my eyes)


vydáváš v srdci nové příběhy
odchází to, co bylo bolestí
vzpomínám, všechny noclehy
těch očí, co přišli na scestí

zavírám oči před propastmi
z toho mála, co mi zbylo
i když vím, že se nezúčastní
víčky zavřenými tě ukrylo

výraz, co je znakem navždy
symboly toho střežíme
já, ty srdce v jménu pravdy
symboly víc než tušíme

Michal Zachar
....................................................................................
Pravda prožitá, tak základní a živá, že ji nelze zachytit
a sdělit pouhými slovy. 

To je můj život.

neděle 17. července 2011

Září (September)


tak ve mně ve tmě záříš
myšlenka schovaná
ani nevím, zda se vrátíš
láskou očí utkaná

když vidíš duši oddělenou
schovávající si tvář
cos byla nezapomenou
to právě pro tu zář

s ní se dává sbohem tmám
když svítíš poznáním
milovat musíš každý sám
láska je tmy svítání

Michal Zachar
...........................................................................................................
autorem kresby je František Krčmář

Je věk, ve kterém žena musí být krásná, aby byla milována.
A pak přijde věk, kdy musí být milována, aby byla krásná.

pátek 26. listopadu 2010

Vzdálené ostrovy


někdy se změní okamžiky...
na vzdálené ostrovy...
tam chvátáš se svými tiky
tam se to nikdo nedoví...

kampak ukládáme lásku?
to když podívaná bolí...
a co ještě dávat v sázku...
když nevíme, co stojí?

kupujeme svoje pocity...
co se jak chleba lámou...
když zatížíš se já i ty...
tak neprojdeme bránou...

co odděluje nás a ostrovy?
ty pořád ještě vzdálené...
tvoje oči mi už nic nepoví...
zustaly v mlze ztracené...

Michal Zachar
----------------------------------------------------
Vážnou příčinou, proč člověk ztrácí důvěru v sebe,
je 
ztráta pocitu, že je milován.

úterý 26. ledna 2010

Očima


ve tvých očích
chtěl jsem číst
viděl jsem smích
až potom nenávist
jak měníme své
charaktery očima
že jsou i hřejivé?
takhle to končívá?
měnil´s vidění
na oči nedošlo
znám ty obvinění
v nich srdce neprošlo

Michal Zachar
.....................................
Jaké zlo budete tolerovat záleží na tom
po jakém dobru toužíte.