Zobrazují se příspěvky se štítkemzachar. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzachar. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 8. května 2008

Shalom Zachar


Nestačil jsem chytit tvuj život do dlaní.
Moje srdce je teď první v rodu.
A tak mě to tak trochu pohání.
Jak přijdeš o svobodu...


Když jsem se narodil neměl jsem nic.
Jen tvoje jméno a k tomu líc.
Strávil jsem pár let prost od všech pranic
A ještě pozděj býval jsem panic....


Až když jsi zakašlal a dech byl tak hrubý,
vypadlo panictví troubovi z huby.
Neměl jsem na výběr, předal jsi žezlo.
Vládnout je umění, víc než by se sneslo...


Závojem myšlenek probírán v sobě.
Jak je to přetěžký být prvním v rodě.
Ty jsi mne opustil a já tě posílím.
Zítra tě táto můj naposled rozptýlím...


A až si tvůj popel tiše sedne do trávy,
chci ti slíbit, že tě vždycky pozdravím.


Shalom