sobota 7. července 2018

Jak pampelišku


opírám se o svou hůl, co putovala se mnou
krok za krokem stoupáme k vrcholům nebe
těžký krok najde svou pampelišku tajemnou
a stojíme teď sami v tichu slunce vedle sebe

milionem chvil chodil jsem trhat tyhle květy
za ruku mně sem vedli jako malého človíčka
trhali jsme si je každý sám a potom bez piety
pouštěli jsme všem lidem vzduchem přáníčka

skončí se pouť jednoho květu, utrhne ho ruka
a vše co bylo dosud tou nadpozemskou krásou
skončí tady a v jednom okamžiku dechu kluka
se rozletí dál, to aby životem zavál vítr spásou

začátek té cesty k cíli nás všechny rozfoukal
jen někdo dokázal se stulit v srdci do pelíšku
přeji si lásko, aby už další květ srdce nepukal
až foukneš a utrhneš mě Bože, jak pampelišku

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ