Zobrazují se příspěvky se štítkemBůh. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBůh. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 11. července 2024

Jak pampelišku


opírám se o svou hůl, co putovala se mnou
krok za krokem stoupáme k vrcholům nebe
těžký krok najde svou pampelišku tajemnou
a stojíme teď sami v tichu slunce vedle sebe

milionem chvil chodil jsem trhat tyhle květy
za ruku mně sem vedli jako malého človíčka
trhali jsme si je každý sám a potom bez piety
pouštěli jsme všem lidem vzduchem přáníčka

skončí se pouť jednoho květu, utrhne ho ruka
a vše co bylo dosud tou nadpozemskou krásou
skončí tady a v jednom okamžiku dechu kluka
se rozletí dál, to aby životem zavál vítr spásou

začátek té cesty k cíli nás všechny rozfoukal
jen někdo dokázal se stulit v srdci do pelíšku
přeji si lásko, aby už další květ srdce nepukal
až foukneš a utrhneš mě Bože, jak pampelišku

pondělí 29. dubna 2024

Světlo ztracené víry



stejně jako barva světlo upije ti
až dostaneš dávnou misku mlsu
pokud však žiješ jen pro přijetí
umíráš s odmítnutím, v oku slzu


zavíráš oči nad vším tím světem
to, aby ještě chvíle sucha zbyla
co když to, že do všeho se pletem
je důvod, že lásku slza nevypila


tma je exploze a odmítnutí lásky
Bůh nevidí, co zbylo z barev světa
je v boží tváři dost místa na vrásky?
když ti zbývá říct jen poslední věta


že život je tvá naděje, i když spíš
taky tu, že nikdo v lásce neumírá
zahalený tmou světlo nespatříš
když ze světla není tvoje víra
 

sobota 30. září 2023

👐 Ruce plné lásky (Hands full of love)


schovaný v bezpečí tvé lásky
stočený, jak v lůně své matky
slibuji, že nehraju divné sázky
věřím, že přinesu zas zmatky

jsme sběrače bolestí a smutku
co chtějí mít víru žít v dlaních
učím důvěřovat srdci vskutku
hodin těch večerních i ranních

a opírám se o tvé lásko miluji
soustředěný jdu já mezi stíny
a rostu vnímám, co mi slibují
poslouchám, nehledám viny

a každý krok dál jde hlouběji
právě láska sází pochybnosti
před dobrotou se tu zachvějí
všichni, kdo nedošli do sytosti

mé sestře Blance


neděle 15. ledna 2023

Věční námořníci


jako je světlo majákem pro trpící
je tvé srdce cestou ze tmy nocí
my jsme tou vyřezanou lžící
co nic nenabere z vod a donosí

neseme si svou touhu poznat svět
a tak jako námořníci poplujeme
hledáme proudy bytí jako květ
třesoucí, že přivonět si nestihneme

a když vím, co vše obklopuje duši
stávám se jen kapkou v mnohém
a ponejprv vím, že lidem sluší
láska je přátelství člověka s Bohem


pátek 13. ledna 2023

💙 KRÁSA JE V PAMĚTI SVĚTA

Krása je v paměti světa.
Kde žije řadu dnů.
Podléhá všemu i ta věta.
Říká a víš, uvadnu.

Bojím se zmizet z řádu.
Toho božího, přec.
Jsi anděl prvního pádu?
A nebo jsi pitomec?

Zpívám tě pro slyšenou.
Dotýkám se barvy.
Vidím tě na smíšenou.
Chuť tisící mi narvi.

Žízní jdeme za potravu.
Láska toho prvého.
Otiskem času pozdravu.
Miluj bližního svého.

pátek 11. února 2022

Dobrý člověk ještě žije

 

Jdeš k Bohu beze zkratky.
A s vědomím všech ztrát.
A láska žehlí tyhle zmatky.
Když si tě Bůh teď bude brát.
A taky ty sandály a kutnu.
V nich modlil jsi se za nás.
Než osud životu řekl, utnu.
A teď my modlíme se zdrávas.
Chybíš nám bratře do slova.
Cos vždycky srdcem hlásal.
Chvíle s tebou, byla obnova.
Slibu, že věřím, že přijde Spása.

pátek 22. října 2021

XYZ

žijeme časem, až z něj zbydou okamžiky
nemluvíme hlasem, který je pro romantiky
přítelem běhu, co odpočítá tempo marše
nehledáme něhu, dovedla by nás jen k arše
jazykem slov pijeme poháry slz na řasách
okamžik vdov, když radost nahradila strach
vykřičet lásku, co nahradila hloupé pověry
a dostaneš v sázku bez srdce různé poměry
zapomínáme věrnost životu vzít si do krve
nádech je věčnost, vydechni prosím poprvé

sobota 29. května 2021

Kolotoč bezedných dnů

Každičký pohyb vesmíru,
mi připomene tebe lásko.
Srdeční tlukot na míru
odvíjí niť, jak život krásko.
A tak hledám i tvé dotyky,
co bolestí i steskem straší.
A chci vypadnout z putyky,
kde chlast je čím dál dražší.
Když večerní špunty létají,
hospoda na tobě nechce tratit.
Radost už žádnou nedají,
zaslechnou jen platit, platit.
Dívám se plačky na měsíc,
nádobí myju za ten chlast.
Mačkajíc slzy srdcem vězíc,
v deliriu představ, co je slast.
Ještě poslední pár půllitrů
a mám zas chvíli vystaráno.
Tak se po jitru dívám na dno,
až bude další nadbytečné ráno.
Ten kolotoč bezedných snů,
končívá každý večer sázkou.
Zaklínám Boha všech nocí i dnů
a šeptám LÁSKO, LÁSKO LÁSKO ...



pátek 22. ledna 2021

Sto tisíc andělů (A Hundred Thousand Angels)


bolí mě usínání bez tebe
hvězdy si tančí za zenitem
žijeme v mrazu, co nezebe
sami sobě zemí i satelitem

lampu zhasíná překvapení
poprosit vše o odpuštění
láska je tady bez kradení
to červánky jsou rozluštění

zhasínáš lampu a vychází
sluneční záblesk nevídaný
oči jsou jak okna vitráží
a smutný čaj bez snídaní

jak často slyšíš miluji tě?
bez tisíců andělů, co musí
šeptat naposled při úsvitě
kdo nevěří, ať si to zkusí


neděle 13. prosince 2020

🤍 Sirkou


dnes zapalujeme na věnci svíci
a přejeme si srdcem dobrou věc
nejsem bdící, jen stojící a spící
a tak čekáme, co přijde nakonec

zabývá se dobrem možná příliš
každá z těch svíček, co uhasíná
kdy je víc než dobro to, co sdílíš?
když tvůj čas na zlo se sám stíná


pýcha je to, co naši lásku přezírá
vraždí motýlí křídla snů a dostává
plat za to, že další zmatek předstírá
škrtnutím sirkou tvé srdce dozrává


snad malá chvíle tím, vším otřásla
neptám se tě pane zda jsi požehnal
kouzelná láska prý byla otázka?
a na co ses člověče vlastně ptal?


pondělí 11. května 2020

V klubu poražených (ego)


na křídlech andělů létají už nejen slova
sem tam poletí i pěkná boží facka
a z hloubky bytosti dolují život znova
a ego zasvítí si chechotem racka

v bezmoci odvržených sil dojde k pádu
z života bez radosti zbude jen dril
když opilý mocí bojujeme o nadvládu
bez lásky k sobě tím peklem chvil

sedím si v klubu poražených, jak osel
projevit sám sebe smíchem vod
plačící tvář příchozímu řekne, posel
 že v každé slze zůstal můj život?

Dokud nechceme slyšet pravdu, neroste osobnost, ale jen naše ego. 

čtvrtek 5. března 2020

MILOVAT NENÍ, CO DODAT


vím, jak mluvit, aby mi naslouchala tráva
vím, jak mluvit, abych zaujal tišící se vítr
a tak se to lidem při modlení někdy stává
že jsou kapkou vody, až se z nich stane litr

vím, že mluvit je tryskat vodu z pramene
vím, že mluvit je zázrak vším, co se stalo
a tak ti slovo lásku dává, jindy ji zažene
a jen nechápeš, že vysloveno je už natrvalo

vím, jak mluvit, aby se z dlaní stala sláva
vím, jak mluvit, aby se dal člověk poddat
a tak ti zvuk slova barvu do života dává
Boží slova jsou ty, co k nim není, co dodat

čtvrtek 27. února 2020

🙏❤️ Modlitba na dobrou noc


Běžím tebou Bože o závod
A tak tak si popadám dech
Nemám tvůj čas na návod
Dočtu ho až jednou na zádech

A, i když vlastně nechci nic
Stáváš se TY mým osudem
Možná nádechu trochu víc
Abychom žili až tu nebudem

Všichni umíráme na lásku
A když ji máme plnou hubu
Nikdo nemyslíme na sázku
Vydechnout JÁ byl, jsem a budu

neděle 9. února 2020

❤️ KDYŽ BY SES MOHL BOŽE PODÍVAT


Když by ses mohl Bože podívat do mého života?
A použil bys k tomu moje oči...
Litoval bys mne?

Viděl bys všechny ty probdělé noci.
A všechny lži, co mě srazili na kolena.
Viděl bys myšlenky, které způsobily můj pád.
Tebe jsem obviňoval ze svojí vlastní zrady.
A křičel jsem, abych nenacházel klid.
Nechal jsem tě odejít ze svého srdce.
Jen tak jsem jsem od tebe odešel.

Nemůže zaslechnout lásku ten, kdo válčí.
A pomsta se řine jako záplava.
Zavřený v kleci sebe sama.
Topím se v lásce od, které hledám klíč.
Až jednou uslyšíš mluvit milost Boha.
Slyš. 
Jsem tu nyní.
A to je jediná cesta ven.

sobota 18. ledna 2020

Vyprávět


jsem v nebezpečí ze svých ztrát
které jsem přestal propíjet, ale žít
hledám si v sobě hřiště, kde si hrát
když tvá láska je to, co chci mít

kolikrát jsem si už řekl dost než
zamávám z vrcholu hory a skočím
představy jsou jen klidný sen a lež
zapřáhnu v letu slunce, jsem kočí

podívej se, kolik je kroků k tobě
za všechny dny světa nenacházím
pro tebe srdce nikde nežli v hrobě
jsem ten, který sám nerad sází

a divíme se, kdo že za nás říká
všechno, co není v skutečnosti svět
falešný ráj, kde se nikdy nenaříká
o tom, vám chci v srdci vyprávět

Neexistuje způsob, jak správně či nesprávně vyprávět svůj příběh. jen si buďte vědomi okamžiku, kdy vás přepadne touha jej vylepšit. Pamatujte si, že příběh, který vyprávíte je základem pro váš život. A tak ho tedy vyprávějte tak, jak byste chtěli, aby vypadal.

úterý 22. října 2019

My jsme...


až spolknu i tu poslední slzu
a rýmy slov se složí v pohoří
jsi miska plná jemných mlsů
jsi oheň, co se vždy rozhoří

jen pohledem z rozbitých očí
dotlačíš zevnitř i tu poslední
milovat jde ten, kdo vykročí
a všechny láskou zprůhlední

naslouchám srdci dlaní nebe
úsměvem platíme slzy všech
zažít, že láska je to, co klepe
my jsme, my jsme, my jsme

pondělí 30. září 2019

Je to možné


protože z lásky život vzniká
říkám si jemu, čaruj pořád víc
z mála jsi jediná, co je veliká
tím, že neseš den tmě vstříc
v divadle propletených cůpků
co trčí z hlavy jen pro radost
chytáme se antény a hrubku
dáme za okno a řekneme dost
z života odcházíme slovy
a vrací nás do něj zase pláč
někteří papoušci, orli, sovy
připomenou ti, že ty jsi hráč
prsty jsou hráči z boží noty
žít jdeme hrou našich dlaní
když vidíme srdcem, že to ty
jsi klíčem Boha pro uvítání

mé sestře Blance



Dnes není nejhorší nemocí lepra nebo tuberkulóza - dnes je to pocit, že jsem zbytečný, nemilovaný, pohrdaný, nežádoucí, všemi opuštěný. A nejtěžším hříchem je proto nedostatek lásky, ta hrozná lhostejnost k bližnímu, který je vystaven vykořisťování, korupci, bídě, nemoci.(...) Nejde vždy o krajíc chleba, nejde jen o kus oblečení. Po lásce hladovějí lidé i v bohatých zemích světa. A tam je ten hlad nejmučivější: vědomí, že nikdo mě nemá rád, že o mne nikdo nestojí, že jsem zbytečný, nežádoucí. Že jsem sám.“ — Matka Tereza, římsko-katolická jeptiška 1910 - 1997

sobota 15. června 2019

Archanděl


někdy je bolest nad rozsahem ztrát
tím jediným, co ještě vlastně zbylo
poznání, že se z prázdna nemá brát
 ani, že slzou Boha se srdce neumylo

když cítíš doteky slz, těžko se mlčí
probudíš se v hrudi bez obalu lásky
a každá bytost, co se před tebou krčí
je symbolem tvé krve žhnoucí masky

když jsem tě tehdy neposlechl pane
a nevyhladil srdce bolesti všech lidí
řekl jsi peklem budu, ale že vzplane
srdce anděla láskou všech, co tě vidí

každý krok, co bolest nese není boží
a tys donutil věřit bez svobody Slova
láska je darem svobody, co se vloží
archanděl Lucifer, k službám, znova

úterý 14. května 2019

Znak


zas zničila jsi stovky krásných míst
ty lásko, co přicházíváš v dešti brzy
to kvůli tobě začal tváře srdcem číst
až když v tváři Boha spustily se slzy

jsi nemravná, krutě žádoucí a chceš
najít vše bez času, co dává odpovědi
na víčkách stínu je pravdou vše i lež
a tak nás přivádíš všechny ke zpovědi

nejjemnější ze všech tajemství, co zná
bijící teď, kdy všechno bylo je a bude
tvá ruka kreslí láskou čarodějný znak
který tě v životě svlékne před osudem

pondělí 18. března 2019

Dveře


objevit klid v pohybu
zříci se slova mlčením
obléci nahá pochybuj
tak tě lásko odměním

modlím se za šerosvit
aby se zastavila krása
abych chvíli mohl být
v tom, co je naše spása

a můžeš kývat hlavou
a říkat ano či ne Bohu
tak jako sny si plavou
šeptám jen, i já mohu?

okem tajemna chápaví
dotykem snít o důvěře
to jak všechny lásky ví
je otevřít srdcem dveře