Zobrazují se příspěvky se štítkemstín. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstín. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 18. listopadu 2018

Teardop


pokaždé, když vyháníme ze stínu
dupající ježek a okovanou botou
tak ještě víc se ti k srdci přivinu
 a vnímám, co hraje mou hmotou

nikdo neví, jak blízko a jak daleko
kam se vydávají stíny za světlem
odvahu vyměnit dudlík za mléko
když ráj shořel těsně před peklem

vítězové a poražení hrající mnoho
byl jsem tam teď a už budu navždy
všechny pocity vpluli do jednoho
vážně jsem já to, že jsem každý?

pondělí 29. října 2018

Korouhvičky


že sedíme potichu, když srdce křičí?
zuby jdou trhat a skrz oči svítí tma
pyšní na to, že nejsme my nás ničí
ze stínu rytmem tance stoupá prach

je to představa, že o sobě něco víme
a zatímco tančíme smyslnými kroky
stín je, když zálohou platíme přímé
daně z pocitů sobectví hry na otroky

že začínáme nebýt za prahem vědomí?
a že pohrdáme druhými a jejich citem
samotní tvrďáci hysterie srdce lakomí
korouhvičky sympatií vrtících svitem

poskládat kroky, zatančit si společně?
ve stínu tančíme podle sebe, ven hluší
šedavé šmouhy duše tvářící se netečně
tušíce, kdo je si nepřítelem ve své duši


Z čeho Stín vzniká a co zahrnuje? Nevědomé kolektivní obsahy (předsudky a resentimenty vůči jiným pospolitostem, lidským typům, činnostem apod.), které zakrývají naši vlastní „nedostatečnost“, pýchu, nadřazenost atd.; především však vytěsněné stránky osobnosti, které jsou třeba hůře slučitelné s jinými rozvinutějšími stránkami naší duše; potlačené stránky vlastní povahy např. v důsledku rodinné tradice; rubovou stránku našich rozvinutých dispozic či vloh (např. pečující vlohy mohou být nevědomě „tyranské“, skvělé vystupování může být nevědomě sebestředné atd.); neprobuzené vlohy, které „závidíme“ čí „nepřejeme“ druhým (ale svou závist si neuvědomujeme, a tak se druzí stávají objekty naší kritiky); atd. atd.

Zpravidla potlačujeme ty sklony, které v psychické struktuře člověka představují úhrn antisociálních prvků – já je nazývám „statistickým zločincem“ v každém z nás…“ (Jung, 182)

neděle 4. března 2018

Najít cestu

Marie Brožová - MAB
zapletená v pavučinách sítě
spletá si ve mě tma své hry
soukáme slovní hry, jak nítě
proskočit srdcem, jedno kdy

andílci snů opatrných svíček
a mnoho květů barví červená
měsíc, není vždy jen míček
očima koček srdcem svedená

tak jsem strom, co opadává
a netopýr letící vstříc gestu
kořením, otvírám červenavá
řekl, slibuju, že najdu cestu

splýváme ze dvou polovin
a nikdo neví, co se má stát
ďábelská je chuť mlhovin
andělská, že nebudeš lhát
................
autorem obrazu Magie novoluní
je Marie Brožová

pondělí 26. května 2014

VYTRVAT (HOLD ON)


na vodní hladinu dopadá stín
k večeří snů s hříchem bez modlení
po hádce nevíme, co s tím
paprsek píchne, život se náhle změní

a ticho dopadá, jak láva vroucí
skáčou prameny, jak popel na Pompeje
výkřik je mnohdy pro tonoucí
výbuch, co vystříkl náhle z beznaděje

to světlo navléká si na hladinu
klid večerů, ve kterých jde se milovat
a moře přijímá moc endorfinu
láska je v dobré víře s láskou vytrvat