Zobrazují se příspěvky se štítkemruka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemruka. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 14. května 2019

Znak


zas zničila jsi stovky krásných míst
ty lásko, co přicházíváš v dešti brzy
to kvůli tobě začal tváře srdcem číst
až když v tváři Boha spustily se slzy

jsi nemravná, krutě žádoucí a chceš
najít vše bez času, co dává odpovědi
na víčkách stínu je pravdou vše i lež
a tak nás přivádíš všechny ke zpovědi

nejjemnější ze všech tajemství, co zná
bijící teď, kdy všechno bylo je a bude
tvá ruka kreslí láskou čarodějný znak
který tě v životě svlékne před osudem

úterý 22. srpna 2017

Najdu si tě


někdy je podat ruku víc než láska
zvláště, když nevíš, koho vlastně držíš
co člověk, jsme jen bídná cháska
a jako Jidáš se ptáš, kolik stříbra stržíš

tvrdíme, že chceme vládnout světu
ale neumíme podat ani ruku své lásce
prodáme se za nedokončenou větu
dáváme srdce do rukou nejmenší sázce

že tvoříme svůj osud svými výkony?
otoč se a uvidíš mě, pro pohled do pekla
svět je teď, jsme sami sobě démony
není už místo, kudy by tvá duše utekla

v té chvíli, kam ani světlo nedosáhne
se tobě budu dívat tvýma vlastníma očima
do tmy Boha, jsouc kapkou i oceánem
dívám se ti do duše, víš ty, co je nevina?

pondělí 14. srpna 2017

Dotkni se ♥


dotkni se srdce svého
položíš si na hruď ruku
uprostřed všeho zlého
hledej podle jeho zvuku

dotykem hladit trápení
taky přidat trochu lásky
nebát se, že zuby vycení
či zamručí samohlásky

někdy jdem bez naděje
v nás zbylo málo z citu
uspěje láska? neuspěje?
stopy Boha ve sgrafitu

že dotknutí jsou strohá?
kroky toho pocestného?
když slyšíš zpívat Boha
dotkni se srdce svého

neděle 5. července 2015


cítím uvnitř ten strach
když se poodhrne záclona
oslavovaný jsi zatracení prach
nevěstka i světice, co se nekoná

jsem uvnitř přítomnosti
na počátku žádali stvoření
na konci, když došli do sytosti
všechny duše budou k já svrženi

nemůžeš chybit poznáním
jsem to, co tvé poznání popírá
nechlub se, jen tak se neskláním
řekni, kolik mého ticha jsi nasbíral?

jsem obraz k nezapomnění
jsem hlas každého slova zvuku
jsem srdce, v kterém jsem chvění
jsem tvá láska, které jsi podal ruku

sobota 2. března 2013

Čarodějka

by Alice Vegr

vzal jsem tě za ruku
teplá a vřelá, jak tvá duše
ty oči chtěly záruku
Marsem bijem do Venuše

sklopené oči za zrak
pomalu zvedáš srdce sílu
jdeš nabitá kampak?
a umíš milovat bez rozdílu?

a zpod krásných oči
čarodějky prý srdcím lžou
Venuše chce být kočí
Mars zůstává přikryt tmou

vzal jsem tě za ruku
a tys vzala do ní mou duši
a všechno ve shluku
jsme láskou k sobě hluší