pátek 27. března 2015

Hrot (Heartless)


mlčenlivější a smutnější
díváš se jen tak opodál
z toho, co bylo dřívější
jsem se ti se už doprodal

já paprskem stínu střech
jakoby sám odplouval
zval ke mně na nocleh
srdcem srdci domlouval

jen schoulení a mlčení
úsměv není spropitným
odkud to vše pramení?
jsem či nejsem bezcitný?

jsem mlčenlivý uvnitř
nejsem však už němý
sloh ze všech mluvnic
to v míru ticha ševelení

a vzdechům tajemným
nebesa i země zasténají
krve a vody nájemným
se mi v srdci rozlévají

nacházím hmotu hmot
i ty se svíjíš bože náš
co bolestný máš hrot
když chléb svůj dobýváš

středa 25. března 2015

Návrat


jen tvůj pohled obléká
tvé srdce ví, zda do krásy
jak krev srdcem protéká
jak směřujeme se do spásy

to duše žene do květů
proudem jít až k pramenům
z přísudků k podnětům
slovy lásky žít k písmenům

plout a nikdy nevyplout
bojíme se v životě zakotvit
má se svět rozplynout?
prázdnotou tě vede jemnocit

láskou prostá, poupě růže
pohyb nekonečna jdu spřádat
kdo chce uvidět, ten může
pomýšlet stále na návrat

neděle 22. března 2015

Bez lásky


jsou noci, kdy se sám sobě ošklivím
kdy nespočine srdce v tvé moci
kdy neřeknu, už všechno dávno vím

jsou noci, kam se nedostane světlo
kdy tlučeš já pěstí do bezmoci
kdy zlomená křídla chtějí vzlétnout

jsou noci rozpálené chladem do běla
kdy lhostejnost krve bez pomoci
kdy se bojím, že jsem zabil anděla

jsou noci zjitřené rozředěnou krví
kdy jedno před či po půlnoci
kdy si své hříchy zaplatíme smrtí

jsou noci, a nevím, jak se zachovat
kdy vidím, v zhasnutých očích
kdy může mě aspoň smrt milovat?

pátek 20. března 2015

Síně slávy


všechno, co mě potkalo, si píšu
to zlé prstem do písku pro pokoru
to dobré bezpočtu rydlem hryžu
v srdečních síních jen do mramoru

všechno se dotýká, chrání a vítá
láska je, když dvě samoty navzájem
proniknou tmou, že třeskem svítá
kouř vzpomínek, na to tu nehrajem

a tak sypu mandalu při otázce
je intenzita stínovou iluzí krásy?
co neprobouzí spáče k lásce
pískové probuzení marné spásy

síň slávy podléhá dobru a zlobě
jsou tady vytesané všechny dluhy
když nejsi prospěšný sám sobě
jak můžeš být prospěšný druhým?

pondělí 9. března 2015

Čtvrtý znak


ve tvých šlépějích
kráčím a stříhám nitky
každou chvíli probuzení
chci zas slyšet smích
jak nůžky ostrý, břitký
krájíš bílou tmu zahalení

čekal jsem tisíce let
povzdech smrti člověka
z inspirace do beznaděje
život nejde přebolet
žije ten, co už nic nečeká
jen malá radost čaroděje

a bolest není trestem
a potěšení není odměnou
zoufalství vede k pokoře
pojď, říkáš mi gestem
já žasnu nad tou proměnou
co bylo dole, je teď nahoře

malí i velcí zároveň
člověk nerodí se k trestu
a čtvrtým znakem je mír
když srdcem obnoven
slyším tichem po šelestu
jak pro tvou lásku hřmí

neděle 1. března 2015

SEVEN DEVILS


pro pocit trysku
uštveme koně
křičíme riskuj
kdo bude po mě?

tiše se smějící
světem zase letí
my nově běžící
zlo bez prokletí

posedlí bez sedla
a nic tě neovládá
láska ti vybledla
a koho máš ráda?

svoboda je už pryč
sedm ďáblů jede
a místo cukru bič
chceš, ať tě popožene?