Zobrazují se příspěvky se štítkemrůže. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrůže. Zobrazit všechny příspěvky

středa 14. srpna 2019

Spí tam v růžích


chtěl jsem se jen dotknout všech tvých pádů
v jitřním polibku z nepravých kapek rosy
a tak ti je z tváře jednu za druhou teď kradu
dýchám jako když jsme přišli na svět bosí

jazyky polibků ochutnávám mořskou vodu
vytékající z hlubin duše do návrší světa
a jako kdysi anděl zazvonil u srdce vchodu
propadl jsem se, co zazněla poslední věta

že teď letím tmou víček, poskytujících alibi
zavřená síla vytryskla v krátkém doletu
a padáme peklem pochyb tam, kde nechybí
ta schopnost říct stromu, že tu rozkvetu

když kapky krve osolené prolije vodopád
lásky, co mečem šípkové růže proklestí
tak ti chci říct, lásko vítej, teď už napořád
to když místo bolesti může přijít štěstí

sobota 10. června 2017

Sám ve tmě (Alone In The Dark)


tam mezi čajovými poli
chvíli od zastavení dechu
kdy vše, co bolelo jen bolí
a srdce tluče pro potěchu

má láska má touha smích
co nikdy ty sám nechtěj
než řekne ti srdce smím
jen já stojící sám ve tmě

jsem tvá poslední lampa
červená rtěnka na límečku
andělé šeptají kampak?
a uděláme za dnem tečku

když nemůžeš už zpátky
pohlédnu a nebe na dlani
jsi uprostřed křižovatky
a slunce mezi hvězdami

zasadit tobě do zahrady
vyčetla jsi ze mne muže
ta stránka z knih je tady
měla bys ráda ty růže?

pátek 26. prosince 2014

Črty


dlouho jsem neobjal ženu
a tak verše sbírám z lásky
komorám srdečním klenu
kameny slov samohlásky

sbírám slova jako klásky
do věnců je vinu troufale
zapomínám na provázky
že bytí je i mírně hádavé

odpouštím životu slabinu
že pořád víc a víc slyším
zrazovat se než spočinu
dej prázdné pasti myším

a přežít přes lásky škrty
neber mi tu všechny růže
z tvé tváře jsou jen črty
přivonět, už ti nepomůže

středa 24. prosince 2014

Vystrkuješ nohy

foto: Karel Zakar - THE WALL

vždy mlčenlivější než čas
něžnější než smutek
jak růže rozvitá teď zas
vystrkuješ nohy na zármutek

jen díváš se tak opodál tiše

a tma v stínu střech
křičí, co neumějí slyšet
jsi dech a jdeš teď na nocleh

jen schoulení z krás mlčení

bez hlasu tiše vábí
a ústa v tichu zkamení
vím, že tě srdce samotou trápí

dobrou noc, dobrý den růže

neoblékáš si masky
neptáš se, jestli se může
do smrti být v stínu tvé lásky

neděle 23. února 2014

Red rain

photo by Sandro Ramani

jsi štěstí, co z růže lásky kvete
a z moří krve jsi královna vod
chraň paprsek, co šel světem
tichá záře hvězd má v tobě bod

na prsou tvých chci usínat ať prší
červený déšť si tě chce sám svést
jdu světem po potopě na návrší
zachraň v srdci poklady z hvězd

miluj a věř, žij své lásky v nebi
a neptej se mě, jak se to unese
tím víc lásky máš zapotřebí
čím víc se svět svírá v otřesech

já v očích tvých a v tvém klínu
já usnul rád a zahnal do daleka
na lásku v srdci prší nezahynu
na tyhle chvíle moje duše čeká

čtvrtek 11. července 2013

Ayasofia


má krev je tvá barva
otázky srdcem zodpoví
tak na poušt padá mana
že i bílé růže zrůžoví

rozumím, jak podobní
jsme si pro milování
stvoření Boha zpodobním
když nás Bůh neodhání

nehledej v pohledu kamsi
proč vdávám se svou kůží
na svatbu oblékám si
šaty z živých bílých růží

neděle 3. března 2013

Sen o růžovém klobouku

by Alice Vegr

v klobouku z růží
spí něžná krása tváře
ženy kreslené tuží
co vypadá, jak od oltáře

zavřené oči tiše sní
a třebas zrovna o lásce
a sladce v růžích sní
tajemná hudba, poznáš se?

vy vytržení z melodie
snů, co kvetou do růžova
a pak, že láska neopije
líbá tě ve snu zas a znova