Zobrazují se příspěvky se štítkem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 11. července 2020

Svačina


lásky se nedá dát jen kousek
přitom se tvářit jako svačina
boží chuť upečených housek
když si mě namáčíš do vína

a padám tvými ústy do smrti
snědla jsi ze mě jen to, co šlo
hostie stoličky drtí až rozdrtí
aby se spojilo to, co odešlo

odvahu ničit ve stisku máme
každičkým soustem víc a víc
utrhnout sebe do neznámé
z vývrtky kněze bez hranic

že láska je tvoje boží hostina
až v druhých objevuješ sebe
a tak anděl v láhvi od vína
odšpuntoval víc než nebe

Žádná bolest nás neopravňuje k tomu, ji způsobit někomu jinému.

čtvrtek 27. února 2020

🙏❤️ Modlitba na dobrou noc


Běžím tebou Bože o závod
A tak tak si popadám dech
Nemám tvůj čas na návod
Dočtu ho až jednou na zádech

A, i když vlastně nechci nic
Stáváš se TY mým osudem
Možná nádechu trochu víc
Abychom žili až tu nebudem

Všichni umíráme na lásku
A když ji máme plnou hubu
Nikdo nemyslíme na sázku
Vydechnout JÁ byl, jsem a budu

úterý 4. prosince 2018

Tvůj dotyk


když vyjdeš ze světla mlčící vděčností
stejně jak měsíc nemá svůj vlastní svit
odrážíš i ty lásko má, jak slunce věčností
radost, že síla okamžiku jde mne políbit

koho že zajímá světlo mrtvé milionů let
úsvitů galaxií, když se mihne bez stínění
to tvoje srdce bije mi láskou tady a teď
a já jdu za ním po světlu krve rozechvění

malinkou chodbičkou, až slyším se hřmít
dokud každou z těch kapek smrt nevymění
přiběhne pohladit tvou duši a ne ji jen mít
takhle tě miluje úsvit od noci do rozednění

neděle 31. prosince 2017

Bůh ví, že jsem se snažil (God Knows I Tried)


mě stačí i malý kousek tebe
když vím, jak moc se bojím odmítnutí
bojujíc se svým tělem, co zebe
takovým ledem se ten koktejl nedochutí

a pohár života, co si říká grál
bráním tomu pnutí, prst míchá po zradě
napětí po boji, už jsem ochutnal
bolest, co jsem prožil, je znovu na řadě

je odskočit si od svých pocitů
vstupenkou do pekla či ráje prázdnoty?
Bůh ví, že sem se snažil, upitu
napít se z číše je jen bránou do Golgoty

se strachem, že mě opustíš
se těžko žije, když umíráš z nenaplnění
i malý kousek, když upustíš
dostaneš zpátky z lásky bez obvinění

a tak drobím srdce do poháru
tak tělo, co se teď stalo v tichu chlebem
jak se láska jí a pije, nemám páru
ale vím, že mi stačí i malý kousek tebe

neděle 22. října 2017

Jen já a ona

zdroj FOTO
ze srdce pomalu odťuká kapek pár
krev zhoustne na normální kapalinu
to mi duše řekla, že čas je jít zase dál
láska a smrt jednají vždy na rovinu

v poslední vteřinách zhasínám sebe
a podávám ti zase tu voňavou růži
a jak bude vlastně vypadat, to nebe?
okno otvírám, oči už neznělé sluší

v pohybu života spíme, jak motýli
stačí nadechnout s láskou vzduch
počtem slz jsme tělo tělem pokryli
když zrodí se i zemře lidský duch

jsme cestující mezi dvěma světy
až když bubny na pochod zazvoní
zastavíme, jak slovo na konci věty
jablko Evino, růže Adamova zavoní

smrt je poslední zastávka na cestě
od teď jsi mami už navždycky doma
Bůh jde k tobě, jak ke své nevěstě
dotykem to všechno víme jen já a ona


neděle 1. října 2017

PEI


zápasil jsi s Bohem i s lidmi
a teď jsi tulák po hvězdách
jménem koho jsi tu a jsi vlídný
když jsi v prachu na cestách?

a každou šlápotu stírá vítr
co nikdo na světě nezahodí?
slzy, co jich vyplakal litr?
slovo, co srdce osvobodí ?

tváří tvář hlubinám jistoty
odkud se dýchá jen stěží
kdo dělá srdeční bankroty?
"já jsem", na tom ti nezáleží

úsvit úsměvem rozkvétá
hledám, jak došel jsem tobě
každá z tvých cest je zakletá
a teď už běž jenom k sobě

neděle 3. ledna 2016

REVEAL


DUŠE JE POUTNÍK
SMĚREM K NEKONEČNU
OBZORY ZHMOTNÍ
OD ČASU Z ČASU K VĚČNU

VŽDY VSTOUPÍ SAMA
TOHO, CO PŘIJDE, SE NEBOJÍ
ŽIVOT JE DRAMA
DOKUD SE SPOLU NESPOJÍ

CELÝ SVŮJ ŽIVOT
HLEDÁME JÁ, SAMI SEBE
JE PROMĚNLIVO
CHVÍLI PÁLÍ, CHVÍLI ZEBE

CO NENÍ V MOCI
MOHU JEN ZAHLÉDNOUT
JAK DEN PROTI NOCI
VE SMRTI BYTÍ OBEJMOUT

A TAK JE DUŠE
PRŮVODCEM MÝCH REALIT
A SRDCE, CO KLUŠE
STOJÍ, ABY SE MOHLA ODHALIT


sobota 2. ledna 2016

Hřích


křičíme slova
o povaze hříchu
děláme znova
hluk směrem k tichu
poslání sem
tvoříme svět
dosednout na zem
dotknout se hned
odkládám sny
a život nečeká
nestihnul je zlý
smrt se neleká
falešné důvody
iluze tvé mysli
existují neshody
když se svět číslí
strach a hněv
tvoří náš burger
a i když na dně
stačí si říct uber
máme jen život
a hrajeme na čas
kdo z nás je pilot
a kdo visí za vlas?
jsme boží sláva
a na jedné vlně
tohle jsem já?
člověk, co žije plně

neděle 5. července 2015


cítím uvnitř ten strach
když se poodhrne záclona
oslavovaný jsi zatracení prach
nevěstka i světice, co se nekoná

jsem uvnitř přítomnosti
na počátku žádali stvoření
na konci, když došli do sytosti
všechny duše budou k já svrženi

nemůžeš chybit poznáním
jsem to, co tvé poznání popírá
nechlub se, jen tak se neskláním
řekni, kolik mého ticha jsi nasbíral?

jsem obraz k nezapomnění
jsem hlas každého slova zvuku
jsem srdce, v kterém jsem chvění
jsem tvá láska, které jsi podal ruku

úterý 25. března 2014

Vše o mě


řekla jsi mi vše o mě
a možná i víc než jsem chtěl
prý, co nevím, není v domě
pro to, abych zapomněl

nemusíme utíkat k Bohu
když stačí jen srdcem kouzlit
podíváš se a já vím, že mohu
náš příběh je v nás rozlit

jen umět v lásce žít
to slibuješ srdcem duše milá
jsi hořící šíp, co prorazil štít
srdce v srdci cos zapálila

sobota 7. září 2013

Kód


já čekající pavouk v síti
lapená moucha nejistot
hledám si důvod  k bytí
k tajným zámkům kód

zapadá slunce neznáma
my dáváme se na útěk
tmou, co jak panorama
života hraješ jenom štěk

je bolest uvízlá v síti
kvalitou tvých nejistot?
a nebo jen odpor k žití
když lámeš srdce kód?

úterý 23. dubna 2013

OTÁZKY XV.

foto: © Stas Kadrulev
jsme jen jeden člověk
když trápím se já i ty
kotvíme v jednom slově
hobit hledající hobity

máme moc proměňovat
prstenem čaroděje
hlasem nás zabarvovat
srdcem, co rozechvěje

v kruhu, který je přítelem
stává se z tebe maják
a fénix stal se popelem
jsme jedné krve, ty a já
---------------------
Martině

sobota 13. dubna 2013

ŽIVOT

foto Geddes

hladívám tě v představách
tam kde jsi volalo po zrození
a za vším otce matky strach
že jednotu na dva nerozčlení

vnímám tě živote v klínu skal
a vím, kam došlo rozhodnutí
jdem největší ze všech bran
kterou projdou jen nesehnutí

dáváme si sebe navzájem
já, ty, my co láskou zazněly
srdce srdci našlo podnájem
a denně vidět boha s anděly

úterý 9. dubna 2013

Držet ruce vysoko (hands held high)

věnováno Pavlu Křenovskému

každý den je začátkem života
svoboda stát se čím jen chceš
křik racků nad mořem kolotá
hned, jak se se svou lodí hneš

já chci být jen stromem v poli
co uleví od namožených křídel
rackům, co svoboda nezabolí
já rájem v poli všech plavidel

a tak držím ruce stále vysoko
ať mají si na co usednout
a na srdce uložené hluboko
až budou ho chtít si vyzvednout


„Příroda nám dala krátký život, ale památka na plodný a pracovitý život zůstane věčně.“
Marcus Tullius Cicero

neděle 10. června 2012

Vše o mě (All of me)


jsem zabijákem představ
to, když lidem otevírám sny
rychlostí jakou měl telegraf
aniž čekám na to, že smím

nejsem si jistý tou pravdou
bezesné noci tvoří pochyby
leguána v pralese nenajdou
a já si tam vlezu, co kdyby?

být hledá důvod v smyslu já
a proto chybuji a dál se ptám
zanechávám dole vše, co zná
čeho že dosáhli, už nehledám

z vrcholku hory můžeš uvidět
je třeba dávat srdcem pozor
ztrácíš se ve mně, my jsme svět
svět velký, co široký má obzor