Zobrazují se příspěvky se štítkemspát. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemspát. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 5. prosince 2017

Když sama spíš


Když sama spíš a mě se stýská.
Tak stovky plamínků rozsvěcím.
Čarovnou lampou, co se blýská.
Jsou naše duše, kočí snů odvěcí.

Přeji si spočinout v tvých rukou.
Jak světlo, co nás vedlo v poušti.
A stovky hříbat mi srdcem dupou.
Ztratit všechno, co se neopouští.

Uprostřed hor jsi v pustině plání.
Slzy ti klidně smáčí suchou zem.
Oči jsou hranice zdi a co je za ní.
Chrání před tím druhým obrazem.

Jsme oba jednou polovinou Boha.
Když spíme svůj sen každý sám.
V tvých dlaních rozkvetla mnohá.
Naděje lásky, abych byl dokonán.


úterý 31. října 2017

Modlitba II.



jsi teplo světa v podzimu
kterou si na rány přikládám
podléhajíc snění dennímu
ve tmě studeným náladám

spěcháme do spánku moci
opouštím tvou ruku, co vede
kam chodí srdce spát v noci?
a vidí oči vlastně taky šedě?

blízci kamínci a květ růže
jsme k sobě na jeden nádech
a každý z nás dýchat může
lásku dát ve všech pádech

a hodit žabku a sny hvězd
odrazit vlny a nebýt mrzcí
tichý příliv bolesti snést
ať teplo je v našich srdcích