Zobrazují se příspěvky se štítkemkrev. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkrev. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 26. prosince 2017

Velký obraz


obrazy z vyhřátého vzduchu
stoupají výš, když se srdce zalyká
zalité pláčem, touží po suchu
na hlad krve si láska těžko přivyká

hudba je stejná cesta k duším
jak přicházení a odchod ročních dob
rozměr prostoru a času tuším
dříve než si mé srdce řeklo samo stop

nacházet cestu skrze kouzla
k tomu nemusíš být žádný čaroděj
i když ti ruka náhle sklouzla
člověk je vždy v obraze, ne mimo něj

středa 5. července 2017

Moudré, modré...


a maličká kapka slétla na zem
a s ní i brána do přediva času
a každý jsme tak trochu blázen
a srdce máme jenom na okrasu?

a ruce, oči máme k dotýkání
a přitom studíme se, jak zima
a že nám při tom nic nezabrání
a v srdci přijde zase Hirošima?

a stále letí než dopadne na zem
a k tomu všemu nebylo už zbytí
a co když já blázen věří na sen?
a že se srdce v slzách nezachytí?

sobota 13. května 2017

Vengeance


koho jsem miloval a kdo mne pokřtil vínem
to, co jsem zachoval se nedá nazvat splínem
a tak si tu žiji sám o vodě a o chlebové kůrce
zapomínám, že v tom závodě, jsem já tvůrce

a tak bloudím a vidím, jak lidí spolu žijí nežijí
někdy i trochu svítím, když slyším číst poesii
srdce mám, jak přijímač, není jen krátkovlnný
chytávám lidské bolesti a pláč, ten láskyplný

chtít, aby nám život aspoň znovu zachutnal
aby, jak čerstvý chléb a pivo a zima ukrutná
na nebi plném hvězd a v zemi vlála pšenice
a roztál ten srdeční led, ta chvíle, roky, tisíce

slepýma očima, co máš, říkáš si, teď se stref
že tančila jsi až, když v řekách stoupla krev
když láska přestala počítat od jedné do pěti
chtít žít s jizvami v očích, v srdci, v paměti

sobota 14. ledna 2017

Komár


v hranici planoucí vrchem
láska podobá se slámě
hrající si se srdcem
odpověz mi, znáš mě?

jak komár toužící po krvi
způsobíš bolest všem
a kdo bodnutí nestrpí
neumře sám spokojen?

mít křídla ne pro okrasu
jen navždy zmizet
oči nedávají spásu
stačí se podívat cize?

umět létat, až do vesmíru
okny chceme unikat
Bůh dává draze víru
kolikrát musíme umírat?

pátek 28. října 2016

BLOOD RIVER


pořád se měním v shon
za závěsy času hledám
ty jen k srdci hlavu skloň
ať se tam s tebou shledám

v tiché mlčení mi dává
tvé na pospas touze slzy
srdce jsou světlá a tmavá
hladit je znamená být drzý

závazek ukotvený v těle
plyne přijímáním přání 
a nevidět v sobě nepřítele
který mě stejně nezachrání

vzpomínám na vlčí stesk
spojuji sebe v kruhu bytí
litují vlci z masa kostí třesk
to, když má krev se tvojí sytí?

čtvrtek 12. května 2016

The Dance Of Dragons


jen míra nečekané zlosti
co zabíjí mou radost ze svobody
na poušti srdce nejsou žádné kosti
a není cesty zpátky do pohody

jsme jedním tělem z krve
co unikala dlouho z ran minulosti
až, čemu se říká láska, řeklo trvej
aby ti, kdo pijí, pili do sytosti

a tak klečím a modlím se
bez chuti zlehčovat a s pokorou
jak vrabec za drobkem po římse
skáče krev na zem, na holou

z každé kapky se rodí nová
to když se cesta dávno uzavřela
pod křídla draků se teď schová
než vezme si prince za manžela

úterý 28. července 2015

Vypalují


a noční stíny namleli kávu stínů
a ze zavřených očí odešel svit
okamžik noci skápnul do odstínů
z šedavých barev, jen se objevit

a já chci míchat rychle schnoucí
ty usychají pod přívalem slov
barvy jsou slzy bytí pro tonoucí
a z očí koní zatím stříká kov

a to všechno smíchat pro radosti
barevnou kávu až do dna vypít
tvé zrcadlení tu zlobu nevyprostí
když slyšíš zlověstné vlčí vytí

jediná skutečnost, co mění jména
je na konci tvých bosých nohou
ty kapky kovu z očí do červena
jdou vypalujíc, že milovat mohou

úterý 7. října 2014

Je mi zima



copak chci tak moc?
žít, kde srdce dřímá
plamínek Bůh volá o pomoc
a říká: "je mi zima..."

tak pramení láska?
a kolik ji mohu dát?
když krev tiše zmrzlá praská
a je mráz už napořád?

snad zapálit sirkou?
ale z ledu je i škrtátko
kudy chodí, kterou dirkou?
nespálíš se na krátko?

chodím dál podél vás
v košili měsíce stříbrné
a čekám, kdo podpálí čas
 a popel srdcem rozhrne


neděle 20. dubna 2014

Jsi mé žebro


když v slovech bolest prší
a tělo jich už má prostě dost
a já jsem nepřemýšlel nad výdrží
to jen tobě k nebi jsem stavěl most

žít je stejné jako tě milovat
všechen rozum je proti tomu
i když má chuť si tě známkovat
láskou být je nemoc bez symptomů

v životě věřím, že mohu létat
milovat ho víc než jeho smysl
není jen, co chceme myslí splétat
jsou pouště, co jsem na nich neuvízl

i vlk má tlapu a tlamu z krve
hlodáš, jak hlodáš, najdeš kost
svým srdcem říkám to lásko trvej
to jen tobě k nebi jsem stavěl most

neděle 23. února 2014

Red rain

photo by Sandro Ramani

jsi štěstí, co z růže lásky kvete
a z moří krve jsi královna vod
chraň paprsek, co šel světem
tichá záře hvězd má v tobě bod

na prsou tvých chci usínat ať prší
červený déšť si tě chce sám svést
jdu světem po potopě na návrší
zachraň v srdci poklady z hvězd

miluj a věř, žij své lásky v nebi
a neptej se mě, jak se to unese
tím víc lásky máš zapotřebí
čím víc se svět svírá v otřesech

já v očích tvých a v tvém klínu
já usnul rád a zahnal do daleka
na lásku v srdci prší nezahynu
na tyhle chvíle moje duše čeká

pátek 29. listopadu 2013

Píšu ti


píšu ti verš tmavou krví

tou, co ukápla mi na zem

když srdce srdci nenapoví

tak tělo blbne, jak ten blázen

píšu ti v krvi světlou sirkou

a dávám ti k ní i škrtátko

to abys mohla malou dírkou

dívat se do tmy, co je tvé zrcátko

píšu nám možná příliš směle

o tom, jak kapky kanou žilami

a radosti v srdci nedoznělé

to takhle láska, zpívá mi

čtvrtek 18. dubna 2013

High Hopes


odpoutat krvavé pocity viny
když ti oheň srdcem praská
zahříváš sám sebe záblesky zimy
v nápoji, co v žilách laskáš

potoky příběhů krví psanou
jak šlápoty v mrazu pláčou
všem stopám říkáme na shledanou
kapičky z ran do ran skáčou

sdílíme světy přímou linkou
stopy od potopy k bráně bran
a jdeme si k ní jak za vzpomínkou
každý každou kapkou odevzdán

úterý 5. února 2013

Milujeme (I´am legend)


milujeme dobrou noc
pivo a krtka s kapsičkami
vzýváme lásku jako moc
co tady není s námi

zpíváme s hlasy nízko
hluboce věřící v Boha špásu
zkušenost, co byla blízko
matoucí lidskou krásu

kreslíme prsty do kůží
horko a krev je pulzující dílo
milenci si s láskou do uší
šeptají - a to by bylo

sobota 31. prosince 2011

Život začíná dnes (Now Life Begins)


život začíná dnes
a zase vždy poprvé
když se kus vody vznes
a kra ledu praskla bez krve

životem kniha osudu
píše své verše na hrdiny
a každý ví, že až tady nebudu
vejdem se všichni v řádku na jediný

žijeme jakoby v ledu
zamrzlí v představách snů
toužící šťastní a ty srdce sleduj
přijímej osud než ti samo řekne stůj

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------------
Kdo touží být šťastný, musí si obstarat to, co mu žádný osud nemůže ukrást. Sebe.

sobota 21. února 2009

Andělská tvář



energie tvého pohledu
kterou jsi mě ozdobila
naráží v drobnohledu
na sklíčka, co mne poranila
střípky maličkých dnů
co vytavila něčí zlost
zaseklé v dřeni pohledů
nejsou nám pro radost
pinzetu, skalpel a laskavá
slova, co čistí tvoji tvář
sem tam i kapka krvavá
z ruky, vytahující zašlou zář
to kapka z krve člověka
jenž neleká se střípků
uvízlá v pleti proseká
cestu ke světlým zítřkům

Michal Zachar
.......................................
všem, co dali do mlýna svou trošku