Zobrazují se příspěvky se štítkemčaroděj. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemčaroděj. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 26. prosince 2017

Velký obraz


obrazy z vyhřátého vzduchu
stoupají výš, když se srdce zalyká
zalité pláčem, touží po suchu
na hlad krve si láska těžko přivyká

hudba je stejná cesta k duším
jak přicházení a odchod ročních dob
rozměr prostoru a času tuším
dříve než si mé srdce řeklo samo stop

nacházet cestu skrze kouzla
k tomu nemusíš být žádný čaroděj
i když ti ruka náhle sklouzla
člověk je vždy v obraze, ne mimo něj

pondělí 9. března 2015

Čtvrtý znak


ve tvých šlépějích
kráčím a stříhám nitky
každou chvíli probuzení
chci zas slyšet smích
jak nůžky ostrý, břitký
krájíš bílou tmu zahalení

čekal jsem tisíce let
povzdech smrti člověka
z inspirace do beznaděje
život nejde přebolet
žije ten, co už nic nečeká
jen malá radost čaroděje

a bolest není trestem
a potěšení není odměnou
zoufalství vede k pokoře
pojď, říkáš mi gestem
já žasnu nad tou proměnou
co bylo dole, je teď nahoře

malí i velcí zároveň
člověk nerodí se k trestu
a čtvrtým znakem je mír
když srdcem obnoven
slyším tichem po šelestu
jak pro tvou lásku hřmí

úterý 24. června 2014

Proč IV.? (Why)


ptáš se, co mě rozechvěje?
pohled do očí milované ženy?
jaká prý je láska čaroděje?
lze si ji koupit třeba za prsteny?

dojdeš pro ticho poutníka
kde už se ani hrom neroztočí
brána se večer zamyká
pro ty, kdo tam chtějí vkročit

když se srdce polámalo
vidíš mě jako to zvíře proklaté
je konec srdce natrvalo
vy mi své vlastní nikdo nedáte

děsím se vašich zrcadel
pro někoho odrážející jen viny
nejmenší z lidských divadel
ověšen krásou pláču bez příčiny

jaká prý je láska čaroděje?
kletbou zasažen v masce plivníka
jsou lidé z rodu beznaděje?
přiveďte další, ať tu svou lež odříká