Zobrazují se příspěvky se štítkemkapky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkapky. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 11. července 2021

Držím tě


Prší, a kapka za kapkou padá.
Vytrvalostí v objetí gravitace.
Řeknou si vůbec, mám tě ráda?
Na chvíli vládkyně a abdikace.

Letící svými polibky protnou.
To zpívání drobností hlasem.
V pokoře pádu nebe zkrotnou.
Každičká jdoucí svým časem.

Až země nastavující své tváře.
Déšť je tvé srdce, co tu kluše.
Láska kapek miluje i ty lháře.
Co čekají až doběhne i duše.



pondělí 12. listopadu 2018

Žije


milovat se dá i hezky potichu
když strach nedovolí projevit
tu hravě snivou touhu kalichu
kus srdce dotykem si zvelebit

deštěm jdou kapky jako vojáci
a jak tak dopadají na dno křičí
to v kalichu ze mě víno burácí
střely slz Boha spadnou a zničí

andělskou zář vyřčených přání
i temnotu slz, pro či nevidoucí
a kdo tady vlastně koho chrání
když i Bůh je jen kolemjdoucí?

hrající bez not prší za klavírem
slyšíš, jak každá kapka praská?
zázrak je, co plní srdce smírem
 svoboda, když v tobě žije láska

sobota 12. září 2015

Craigie Hill


sedím a přemítám
kolikrát se srdce sejdou
a kolikrát je čas načas rozdělí?

slovem ďábla vymítám
když se zimou hory přejdou
a my sníme život, ještě nesmělí

sedím a nevím kam
mohu položit svou nohu
plynulé proudy zatím plynou

život jde proti nám
šeptám z tvých vlasů mohu?
že tak trochu voníš rozmarýnou

šlápnout do kroku a jít
když ještě nevím, kudy kam
spolu začíná tím prvním krokem

do poslední kapky vlit
jsem v tobě, proto nejsem sám
jsi láska, a tvé kapky jsou potokem

úterý 28. července 2015

Vypalují


a noční stíny namleli kávu stínů
a ze zavřených očí odešel svit
okamžik noci skápnul do odstínů
z šedavých barev, jen se objevit

a já chci míchat rychle schnoucí
ty usychají pod přívalem slov
barvy jsou slzy bytí pro tonoucí
a z očí koní zatím stříká kov

a to všechno smíchat pro radosti
barevnou kávu až do dna vypít
tvé zrcadlení tu zlobu nevyprostí
když slyšíš zlověstné vlčí vytí

jediná skutečnost, co mění jména
je na konci tvých bosých nohou
ty kapky kovu z očí do červena
jdou vypalujíc, že milovat mohou

úterý 12. srpna 2014

Seven Seas

...a bylo ticho nad těmi vodami, jak nahoře, tak i dole, až slovo trhlo a na zem s kapkami dopadla i písečná pole...jen třpytícími kapkami jdou vlny vstříc i tomu písku, tak tehdy na počátku mezi vlnami Bůh řekl, vezmi mé srdce a jdi a riskuj...jsme malá zrnka písku utopená na počátku bytí, tak to všechno už je za námi a my jsme ti, kdo na slunci se touhou po jednotě třpytí...a v krocích letu svitu hvězd jsme v hrách tanečních, a život zde nalézá jen ten, kdo dá se svést svou písní srdeční....


pondělí 7. dubna 2014

Zvíře

model Josef Rarach - foto Karel Zakar


když touláváš se v dálavách
a klidné kapky rosy
se jen nevěřícně třpytí
vnímám jen ten moment, pach
že rodíme se bosí
když tma už nemá zbytí
a dávám očím stesk, co vidíš
když spoutává mě
láska, co je nejvíce zřejmá
co ústy zaséváš, srdcem sklidíš
rozum za tvé rámě
byla by rána samozřejmá
všechno je tím, co se pomíjí
kde jsem, že mi chybíš
pomalu zvou mě na věčnost
sté odrazy světla na tvé šíji
ono neví, že se stydíš
že láska je naše skutečnost


úterý 27. srpna 2013

Zbytečnost


v podstatě se v ničem neliší 
skvělost rána, které září hodinu
od kapek toho času, co do číší
v té krvi, co s ní v srdci spočinu
kapou život přes tisíce let

jestliže hledáš Boha, ztrácíš ho
naše pravé já už Bohem dávno je
zlepšovat ne sebe ani bližního
potřebuje jen milovat s pokojem
jak jsem tě lásko mohl nevidět

................................................

Viděl jsem hory jako hory a vody jako vody. 
Když jsem šel hlouběji, zřel jsem,
že hory nejsou horami a vody nejsou vodami. 
Až nyní, když jsem podstatou mám pokoj, protože nyní
vidím znovu hory jako hory a vody jako vody.