Zobrazují se příspěvky se štítkemzlost. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzlost. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 17. února 2019

Růženka


nedělám jen to, co mi řeknou
ani když srdcem lomcovala zlost
slovem se dá nejen seknout
taky zakřičet tiše dost

možná, že to špunty v uších
tos po mě chtěla lásku bez lásky
dostali zásah a k sobě hluší
přestali si dávat otázky

tak po každém slovu vybuchla
pravda rozhořčených očí bez lesku
to iluze světa celá zatuchlá
zůstala sama bez blesku

prochází se Růženka prokletá
k věčnému spánku souzená sebou
princ zbytky růží zametá
a studené dlaně zebou

čtvrtek 27. prosince 2018

Dýchá


jsme z lásky zatracené děti
co pýchou posedli se do němoty
 bez pokory sobě bez paměti
a stvoříme zřídla snů pro despoty

a kdo napije se je v pohádce
ustanou lži, spory, bolesti a hádky
každý je bez srdce a za zrádce
a všichni jdoucí vpřed, jdou zpátky

z údolí slz je náhle skutečnost
domy z hradeb u osamělých tvrzí
krom majestátu je zbytečnost
a chlad není to, co mě lásko mrzí?

že nepromění už nikdo vodu
nejtěžší ze všech o-sudů je pýcha
milovat tě bez všech důvodů
a když nemůžu, tak za mě dýchá

z hrdosti plná duše, co bez těla
si náhle spojila ruce a tiše poklekla
je možná naděje, i když nechtěla
a láska není to, co nás vede do pekla

pátek 19. května 2017

Rozštěpená


zkratkami z cigaret
popelem posypaná tvář
sen je tvůj kabaret
Valkýrám prý jde z očí zář

existuje tvá porážka
minulost uvěří v utrpení
stále jsi nová urážka
prodaná síla do zatracení

probuď pochybnost
mrtvolou snů je tvá jistota
smířená jsi, zuří zlost
láska je potom smrtí robota

jedna bytost slyší
ta druhá zas jen hartusila
42 všech myší
vůle k životu, co se rozštěpila

svoboda je bez hranic
dělá z všeho nic bez odpovědi
pincezna, král nemá nic
oslepnout a dojít bez paměti

ten, kdo nevěří své cestě
musí hýkat hlasitý pln hněvu
jsi omyl a vykleštěn!
potemní sbírka na tvou slevu!

když totiž hledáme
a je to prý to důležité, otázka
a Eva řekne: "Adame!"
"Čím mi teď život asi napráská?"


pondělí 16. května 2011

Mosty (Why does my heart feel so bad)


někdy nám vládne zlost
co vytváříme chtěním hvězd
a to, že vystavět si k sobě most
znamená přestat boj o lásku vést

když mostem spojíme své břehy
místo souboje o moc nad nimi
vyšleme si sami k sobě zážehy
ohňů, co stali se teď smírčími

když postavíme mosty k srdcím
a nikdy jich nebudem mít dost
nebojuj o to být zas prvním
ať láska jde si pro radost

Michal Zachar
...............................................................................

Bible nás učí milovat jak své bližní, tak své nepřátele.
Pravděpodobně proto, že jsou to jedni a tíž lidé.
Nejvíce se učíme od těch, které milujeme.