středa 31. prosince 2008

My way II.


...když každá z cest...
...skončí se v nebi...
...kdo by se držel fest...
...pravidel, co nás zlobí...

...tou tlamou pekelnou...
...kdy koho z nás...
...na cestu svedou...
...a nám vrátí se vzkaz...

...kdo vyšel z bran...
...a kráčel jen dál...
...jako vrátil se sám...
...ale s nadějí si hrál...

...když cesty vlají...
...a jdou naproti všem...
...to duše chápají...
...význam svých jmen...

Michal Zachar
..................................
Leošovi a všem, co si umějí hrát se svými cestami

pondělí 29. prosince 2008

Otázky V.


vzpomínka na těla
co byla před tebou
už dávno vletěla
už jen zazebou ?

souboje po nocích
kdy jsme se střídali
v naší bezmoci
kdo byl víc zoufalí ?

já hledal ventil
tys měla hlad
kdo z nás tu nebyl
dával a krad ?

i myška sedíc na ocásku
řekne i kočce a mlč!
chceš získat lásku ?
tak dávej, ne drž !

Michal Zachar
.............................

Do ulic


do ulic a parků
posíláme žebráky
do našich zmatků
přidáváme mindráky

zkoušíme zlo
povznést i nad zákon
dobro nám vyhaslo
soustředěno na výkon

kdepak je svoboda
čest, důstojnost, právo?
je v srdci hodnosta?
ale míň než je zdrávo!

kolika z nás bude 
chybět třeba krása?
možná, že osudem
lidí není už spása

žebraku dav
vyhnaný do parků
chcem zpátky splav,
babičku i Viktorku?

Michal Zachar
..........................

Pyžamo
















když roztrhneš si v noci pyžamo...
a říkáš, proboha, nech to na ráno,
že svět je přeci plný od zlosti,
na to, že stačí i malý kousek od radosti?

až v lásce poznáš bezpráví, co bylo
jak přijmeš, že jsi to ty, pro nějž se pochybylo?
tvůj program hledal vyústění v zlosti,
kdo hledal, ten našel a nebo skončil v lhostejnosti?

  1. až zase praskne pyžamo a nebo přijde jiná zlost
  2. k nasrání stačil ti tvůj program!
  3. ne skutečnost...

Michal Zachar


pátek 26. prosince 2008

Otevřete okna


když básníkům docházejí tužky
a ze slov stávají se služky
co vylétli, jak střela z pušky
 co hrají ti: "a už ty?"

když básníkům vysychají pera
a z inkoustu je to, co hněvá
co čertí nás dnes i včera
co uštknou, není séra...

když básníkům nestačí i papír
a z nouze popíše i modrý safír
co zdobit měl i bájný zafir
když matky útočí nám na mír?

Michal Zachar
...................

na motivy písně Daniela Landy

Díkůvzdání...


když celou dobu leželo
před tebou mé jádro
které si prý nemám rád
a něco jen tak vyčpělo
že povzneslo se ňadro
až k tomu, co je řád....

jsem ten, kdo zdobil
tvoje smutky i radosti
taky jen kousek od zlosti
a byl jsem anděl zlobil
který je mlsný marností
nad malou žravostí...

jen plamen života
co v očích plál mé babičce
je to ta úplně vpravo
ať dál ve mě kolotá
ten neber i když kratičce
jsem ti na to dal právo...

Michal Zachar
...................................

mé babičce Boženě


čtvrtek 25. prosince 2008

Naděje 24.12.2008


naděje zasetá
do srdcí rozkvétá
včera i dnes...

ve stáncích páně
i v srdci samém
co nalezneš?

jsou dny, kdy svíce
a zpěv nesou více
než pochopíš...

ta dnešní noc
má stejnou moc
vždy, když uvěříš...

Michal Zachar
..................................

věnování poznání, že víra v něco je největší síla člověka...
a taky mé flowerbomb...

úterý 23. prosince 2008

Modlitba pro císařovnu...


co všechno člověk
bere za vděk
když má jenom rád 
obraz, co jde v prach?

za vlečkou schovaná
z večera do rána
postává před námi
schovaná za rámy
milosti plná dáma
co tuší, jak je sama
když dává milost 
svým prstem říká a dost
otoč tvář císařovno
kde najdeš skromnou
duši, co se nedívala
z tebe se nachem polívala
když spadla tvoje 
vlečka bez závoje
na zem vkročíš prostou
přijmi ji pro mou
radost, jak svou
tu duši krásně nádhernou
co neviděla zemi
než pohledem, který
jí líbal dříve nežli
dotknul jsem a vešli
dovnitř tvých i moje oči
už nikdy do klokočí
neberou zajatce
a hned do práce
tady máš vlečku
a pojď do domečku
svých stálých nadějí
co jsou a nelpějí
v tom, co bys upustila
to abys milá byla
vzdala se nadějí
a za sebe raději
volila jsi skok do nebe
kde mrzne a zebe
tvé ruce císařovno
odpusť to dávno, rovnou
že zapomněla tvá milost
jak jsem jen prost

já zapomněl se uklonit
a před tváří uronit
slzu, co v srdci sama spadla bez
až na nejzažší mez?

MZ
...............................................................
všem, co vědí, že doma je tam, co jsem 
a co se chtějí podívat do tváře, co je neumí uvidět

pondělí 22. prosince 2008

Vedení - TAROT


Hledáme někoho, kdo vede
a možná jsme jen zmatení.
Vnější dav nás od nás svede
dál, pryč od našeho vedení...

Pravda je uvnitř každé bytosti.
Je celá, celičká uvnitř nás !
Jak voní psovi šunka od kosti,
věř tomu, když ozve se ten hlas...

Někdy jen šeptá a dělá pochyby.
Jsou moje rozhodnutí správná?
Nevíš, jak poučit se od chyby?
Věř, že žádná chyba není marná !

Michal Zachar

Dotyky II.


Kůže je pochoutkou,
pro prsty, co myslí!
Na hladinu němou,
co endrofíny syslí...

Jen dotyk lehký
a chvěješ se celá silou,
co bere dech i s elfy
a jsi vílou milou...

Dotyky prožívání
vnikájí lehce přes kůži
ať jde o boxování
a nebo o trn na růži...

Michal Zachar
..............................................

Jak často se dotýkáme sebe i svých blízských???

Otázky IV.


Milujeme život
a když se chceme ptát
je cítit pivo
a máme chuť si lhát...

Kdo byl ten,
kdo se tváří jako MY?
Živým byl sen
a vítěz ověšen cenami...

Z otázek hlavní,
co neříkají slova,
nemyslet je správný
a v pasti slov jsi znova...

Určit si kurz sázky,
co uzná společnost,
čas, aby nebyl na otázky,
když tělo řekne dost?

Michal Zachar

Tvoříme


sdílíme své vnější světy
osvětlujem každičký květ
prší snad do každé řeky
a v ní nejde jít si zpět

a chvíle, kdy nám štěstí
svítí tmou až v mdloby
jsme stejní v neštěstí
když jdeme do podoby

svých chvil, co tvoří
nás lidi uvnitř i zevně
proč silou, co boří?
když krásné je stejně?

Michal Zachar
......................................
všem, co tvoří své světy


neděle 21. prosince 2008

Co


až do jarního tání
chvíle jsou jen ohrané
jsme svoji a k mání
role značně sehrané
jak jsme jen stáli
na zápraží a čekali
příjde sníh a dá mi
to, co jinde neznali
kletbou sníh netaje
když sbíráš sílu
k tomu říct, že jen
ten oheň nemá víru
klidně řekni vše
a chtěj i víc, než se dá
sníh s vlasem semiše
pohladit tě, až dolétá
a říkáš tiše všem
co bodnou až k jíní...
i jim lehká bude zem
těm, co nevědí, co činí...

Schody do nebe


když hledáš 
schody do nebe
a nevíš, k výšlapu
se nemáš
studené zazebe
co tam dostanu?

jsou všechny
schody studené
a když ne, tak proč?
stačí-li dech mi
jdu, jdu a ne, že ne,
říkám si, jen skoč...

kam noha
vkročí, kdo myslí
na to, co bude zítra?
život je vzpruha,
že nejen kyslík
chce, ten, co dýchá...

a potkáváš lidi
jdou nahoru a dolů
silným proudem!
každý tě vidí,
umíme se najít spolů
v tom, co chcem?

Michal Zachar
.......................................

středa 17. prosince 2008

Otakárek


řekni mi své jméno
a odpověď máš jemnou
víš své a já taky
co světlo a co mraky

řekni mi své jméno
a stačí mi jen jednou
neplatíš za písmeno
jedno jakou abecedou

řekni mi své jméno
a já ti řeknu taky své
vybral jsem si, kterou
to moje nezklame

řekni mi své jméno
a dýchej na běláska
co na zelí upředeno
to taky může být i láska

MZ

................

pondělí 15. prosince 2008

I když...


Jsou večery, jak lampa,
mihotá svůj plamen,
i když elektrický...

Jsou dny, kdy i santa,
má svůj zájem,
i když nostalgický...

Jsou kapři i jim mrzne,
co nikdy nedoplujou,
i když nechtěli...

Jsou bratři, kterým smrskne
cenu přemrštěnou,
i když rozdělí...

Jsou svátky, kdy srdce
roky zatvrzelá rozmrzají,
i když nesměle...

Jsou lásky, kterým slunce
přiložíš, tak v ohni tají,
i když v kostele...

MZ
...................................................

neděle 14. prosince 2008

Goodbye Milky way...


Je s bohem, co uzavírá?
Hvězdný prach, co vál?
A taky to, co neumírá
a můžeš klidně dál...

Co je to s bohem?
Ať už je jaké je!
V každém pro den
je i noc naděje...

MZ
................................