středa 10. prosince 2008

Vlkodlak


ty připomenula jsi mi věci
co v sobě tajně nesu
jsi strunou mé duše
jak půlnoční vítr z lesů

jsi můj tajný dech noci
a i když hádanka ti splývá
vytrhnout ze sna bez pomoci
studánka jsi moje milá

a se stříbrnou něhou valí
se svit měsíce, co mě mění
zas zuby ceníce do dáli
to světlo v nejtišším chvění

znáš tu svou po probuzení?
úplněk, když halí ti tvou tvář
svůj a změněn k nepoznání
víš, co za ní vlastně máš

MZ

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ