Jsi mé žebro

když v slovech bolest prší

a tělo jich už má prostě dost

a já jsem nepřemýšlel nad výdrží

to jen tobě k nebi jsem stavěl most

žít je stejné jako tě milovat

všechen rozum je proti tomu

i když má chuť si tě známkovat

láskou být je nemoc bez symptomů

v životě věřím, že mohu létat

milovat ho víc než jeho smysl

není jen, co chceme myslí splétat

jsou pouště, co jsem na nich neuvízl

i vlk má tlapu a tlamu z krve

hlodáš, jak hlodáš, najdeš kost

svým srdcem říkám to lásko trvej

to jen tobě k nebi jsem stavěl most

Málokdy

málokdy už budu milovat víc

když vidím na nebi nebe

a slunce vzhlédne na měsíc

tak já prohlíží si tebe

málokdy už budu milovat víc

a tak tě tím probouzím

z chvíle, co Luně spolu sníc

vzali já, které popouzím

málokdy už budu milovat víc

když promlouváš krásko
k tvým dotykům všem vstříc

já se otevírám s láskou

Poučky

nauč se se slzami v očích smát

nauč se líbat tvář i poslepu

nauč se všemu sbohem dát

nauč se znát svou potřebu

nauč se milovat svou krásu

nauč se dívat i bez lásky

nauč se v sobě vidět spásu

nauč se i dávat otázky

nauč se dotknout svojí dlaní

nauč se tiše sama usínat

nauč se Blance říkat Blani

nauč se světlem zhasínat

Stojím jako strom

stojím a jsem rád

že mohu milovat tě

když dotýkáš se listem

mne, co píše slovy

o životě o nejistém

a o všem ani nevypoví

stojím a jsem čas

který tiše odvál tě

když se Bohu prostíráš

unášen větrnými stvoly

vše jsi dal a máš

tu teď trochu glorioly

stojím jako strom

tak já prožívám tě

nemohu se sám hnout

bez tvých duše polibků

jdu tě obejmout

jsi střípkem ke střípku

Michal Zachar

Pokud si myslíte, že víte, jak milovat...(If You Think You Know How To Love Me)

pokud si myslíte, že víte, jak milovat

jsem ten, co vyslechne vás hned

možná jen stačilo by mi mít tě rád

tak ty bys chtěla vonět, šťastný květ

kdysi vídával jsem ve snách tvé paže

a hladivý dotek mě budil i v životě

srdce se vrátilo z tvé láskyplné stáže

a teď tu stojí samo v tmavé samotě

pokud si myslíte, že víte, jak milovat

a často vzplaneme tím bojem o moc?

nenávist neláska, umí srdce spalovat

ještě než stačíš říct nahlas slovo pomoc

Michal Zachar

-----------------------------------------------------------

Když s partnerem rozpoutáme boj o moc, pak v případě, že on prohraje, zaplatíme účet my, protože jsme druhou částí teamu. Je čas přestat se soutěžemi mezi námi, a to právě v oblastech, kde je třeba tvé podpory a spolupráce. Buď budeme mít prospěch z každého úspěchu, který náš partner zaznamená, anebo skončíme tak, že zaplatíme účet. Prostě zkus mu dávat víc. A život se ti změní během vteřiny. S láskou. Ale jen blbec se bude buď celý život pokoušet jako dávat a ten stejný blbec, to nakonec všechno zaplatí. Dávej! S láskou! Podívej se však velmi dobře zda-li místo partnera nemáš bezednou díru...černou díru...gravitační...

Co to má společnýho s láskou?

kolikrát napadnul sníh

vydal se život pápěří

kolikrát se závoj zdvih

než se zas vnoří do peří

chvění v nás svolává

chuť dotýkat se srdce

když tulák nemrava

polechtá nás prudce

a bránicí polapen syčí

vzduch do našich plic

ozvěnou šelestu křičí

chtěl jsem tě mít víc

láska je silou spoutání

když sebe milujeme

nikdo se ti neubrání

s kým taky pobudeme?

těšení vloček tančících

je vhání do očí s páskou

možná nechtěls plačící

co to má společnýho s láskou?

Michal Zachar

.........................................

Skutečnost, že nás někdo miluje, 

nás málo uspokojuje. 

To, co nás činí vskutku šťastnými je, 

že my můžeme někoho milovat.

Každý den nám nese...

každý den nám nese

slunce jas i ten okamžik

kdy už to neuneseš

kdy už řekneš dík

kouzlem slov ANO,NE

hladina slov, co v nás změní?

když uslyšíš tajemné

všech z lidi snění

a tak zas jen děláme

že nic neexistuje a není

dnes den stejný nedáme

tmou do rozechvění

každý z nás může

objevit v sobě ten okamžik

v tichu hry svalů muže

v pohledu, co říká dík

v tísíci a jedné věci

co padají srdcem stejně

v tom to vězí přeci

milovat, samozřejmě

Michal Zachar

...........................................