pondělí 17. srpna 2009

Socha


tvá pleť má vůni alabastru
co Rodin tesal do výše
vlasy strun zní z kapodastru
jen štěstí zpívá o pýše

pyšná je na dvě tři slova
a nejsou pranic jemné
údery dláta letí jako sova
tiše tesají tě pevně

jsi sochou vzpomínek na to
co do vínku má kámen
než najdeš to svoje zlato
je někdy lásce ámen

spouštíš si šaty a jsi nahá
stojí tu socha tvého těla
dál ať se nikdo nenamáhá
tesat, není to, cos chtěla

Michal Zachar
....................................

středa 12. srpna 2009

Miluji tě


světem jdeš a s depresí
a máš v hlavě jen zmatek
je skoro větší to procesí
než počet tvých křižovatek
nedokážeš se soustředit
všechno je moc daleko
a ty chceš, jen trochu chtít
abys žil, na krev a mléko
když nemáš svět takový
jaký ho chceš mít, jen miluj
buchty chutnaj taky makový
nic než to, co je - nevyšiluj
stiskni tu ruku, co s ní usínáš
když máš chvíli vzruchu
nezapomeň na klid, co dáš
životem jedem na záruku
podepiš se stiskem do dlaně
okem do oka vstoupí tvoje zář
dotykem mi řekni odhodlaně
miluji tě a s tebou, to, co mi dáš

Michal Zachar
......................................

The day that never comes


neopakovatelná vůně
jen jeden okamžik
zase mi srdce stůně
a jdu se projít, dík

jsou splývání hmoty
říkalas, žes chtěla
a teď křičíš, to ty?
a křičíš, cos nevěděla?

jsou splývání duší
za dne padne rosa
ty, co nám tak sluší
jak trávou sviští kosa

hrabání čerstvě sečené
co se dělávalo je fuč
a z dálky voní pečeně
najíst nebo lásky náruč?

Michal Zachar
...............................
Aguntur, ut agant, non ut ipsi nihil agant!
Bůh předurčuje lidi toliko, aby sami jednali,
sami se přičiňovali, ale nerozhoduje o tom,
k jakému jednání se rozhodnou...

Císař Augustus - 400 l.n.l.

neděle 9. srpna 2009

Dvakrát


Dvakrát se srdce zeptej.
A nezapomeň, že nahlas.
Bůh křičel a ty šeptej.
Komu svou lásku dáváš.

Touhy a víra obrací se.
Když sedm hříchů dáš.
To, co už nevrátí se.
Už v sobě dávno znáš.

Dvakrát se srdcem zeptej.
A měj místo pro soucit.
Někde, někdo, jen chtěj.
Žít láskou a ne živořit.

Michal Zachar
...................................
To, že láska je všechno, je všechno, co o lásce víme.

Kolikrát

Kolikrát říkat mám.
Jak sluší ti láska.
Kolikrát požehnán.
Je prst, co laská.

Kolikrát líbat mám.
Jen ústa nestačí.
Kolikrát pozdě sám.
Zpívám jsi nejsladší.

Kolikrát touha živá.
Jak rybka s udicí.
Kolikrát popudlivá.
Jsi krásně vonící.

Kolikrát ženou byla.
Jen málo z románu.
Kolikrát pochopila.
Jak světlo zvládá tmu.

Michal Zachar
......................................
Lepší je být chvíli s někým, koho miluješ,
než celý život s někým, koho nemiluješ.

sobota 8. srpna 2009

Co říkají tvá ústa?


Co říkají tvá ústa?
Mlčíš a tma hustá.
Jde dál tím pokojem.
Jsou i dny bez boje?

Velikou šanci úsvitu.
Dáváš i když nejsi tu.
Jinak se dívám do očí.
Když hlavou proskočíš.

Chvíle, že obraz zrodu.
Vidíš dál obzory chodu.
Světa a žij všechny dny.
Srdcem, co plní tvé sny.

Michal Zachar
.......................................

Alfréd


někdy je třeba dolít vodu
aby se naplnilo tvé moře
když vesluješ bez důvodu
dlouhé vlasy líčí na úhoře

jdou s pěnou příbojů ti hadi
jak slova, co z nás kapou
zlatí úhoří, ty máme rádi
čekáme na nashledanou

příliš pro trochu pohody
co by jen špouchala si
někdy jen skoč do vody
nemusíš mít dlouhé vlasy

jsou slova, co nás pohání
a zvou k nám naše moře
zlatí úhoří, naše vyznání
ze slov o lásce a o pokoře?

Michal Zachar
........................................

Otázky IX. - k západu slunce...


jak jsem žil se ptám
slunce, co právě zapadá
když se sám usmívám
divím se, co mě napadá

západ nad monumenty
slunce osvítí rámy věcí
dnem točíme dokumenty
měsíc hřeje po půlnocích

změna v zapadání věků
nastolí jedinou otázku
zapálí tvůj paprsek řeku?
a je tvůj život pro lásku?

Michal Zachar
.................................
Nevím, jestli můžu mít rád západ slunce.
Ale možná právě západ slunce skrývá můj poklad.

neděle 2. srpna 2009

Doteky přírody


jen tenké proužky oparu
po ránu hladí vodní vlny
jsme všichni dáni do páru?
i voda po polibku srny?

je omamná, jak opojení
co dostaví se hned zrána
a cítíš touhu po spojení
životem zacelená rána

dotykem mordy tmavé
a s láskou líbá srna
přivítáš den i s ránem
a na hladině běží vlna

a do všech koutů říše
vodní rozběhla se zpráva
stydíme se ve své pýše
že políbení život dává?

Michal Zachar

pátek 31. července 2009

Křižovatky tratí

křižovatky tratí
co do paměti vryli
křižujem jako svatí
železné trasy a žíly

jak daleko vede?
a kolik stojí lístek?
co pohání tebe?
třeba malý skřítek?

pohádkově obří
zdají se na nebi
odlesky, že jsme dobří
jeď tam, už nasedni...

Michal Zachar
..................................
Absolutní svoboda neexistuje.
Existuje jen svoboda vybrat si, cokoliv chceme
a pak se tím rozhodnutím řídit.

Prorůstání


prorůstání dětí do svých rodičů
kořeny slov a činů, když nejsi tu...
sám a vidíš jen nespavosti stav
v řece jet a vidět neviditelný splav...
spláchnout jím a opustit dětství
když loďka opouští své štěstí...
návrací řeka vodu svou a nestudí
když vracíš se k sobě jako do studní...
máš jen příslib vlny své naděje
že spatří, každý jenom to, co zaseje...

Michal Zachar
............................................
ukažte všemu, kolem sebe, jak je to
pro vás vzácné a krásné být s ním

věnováno malíři Roy Gonzales Tabora

sobota 25. července 2009

Čert ví proč...


když vítr rozfouká
na nebi mraky
a vysvitne slunce

a do sítě pavouka
spadne modř taky
kapky žblunce

když máme sen
vidíme seno v trávě
co ještě stojí

tak přejem si den
když neříkají právě
jak žít život dvojí

slabá, ale s květem
co sílu má čerta
který ví prý proč

láska je jen jeden
způsob, že omerta
znamená, že o ní mlč

Michal Zachar
..................................

Mrtvý sen - Odpovědi IV.



když koukáš jenom do zdi
a vidíš stěnu, co je prázdná
říkáš si nahlas zač a proč jsi
žil tu a měl vizi, co je krásná

když rozhodujem, co pomáhá
na cestě k boji světla s tmou
první cestou je naše odvaha
uvěřit jsem tím, kdo je mnou

a když forma neodpovídá linii
laská zrozená s citem vidění
druhou cestou, když se napijí
a uviděli královské zranění

děsíš se skutků, co nehledáme
toho, co vidíme, když říkali nám
že tady jsme a dobře, že uděláme
když vděční odevzdáme dějinám

milovat znamená vidět a zemřít
pro kus života ve svých snech
ale hloupé je až potom chtít
mít mrtvý sen ve svých zdech

Michal Zachar
................................................
Zkoušky mohou být těžší, než si člověk dokáže představit.
Ale jsou nezbytné k tomu, abychom se něco naučili.
A každá nás přivádí blíž k uskutečnění našich snů.
Těch, co žijí.

pátek 24. července 2009

Thunder woman


lásko, dýcháš mi někdy mile do ucha
chvěješ se, když vzlykáš, malá záducha
smíváš se jako blesk v letním vzduchu
a já cítím nad mým světem tvou ruku

potácivé kroky jdou do osidel spánku
jsou pábitelem, že i když na kahánku
přináší úlevu těch životů, co žijem
venku ze sebe, je to, co nezapijem

ulicí prázdných míst na mapě světa
jdem a křičíme, aby slyšet byla věta
že najít vchod k sobě najde i záducha
stačí, když mi tvoje ústa šeptaj do ucha

Michal Zachar
--------------------------

Nech to být(Let it be)


když klidně dýcháš v pokoji
a na poštáři tvoje malá ruka
svírá mou, co dělá, že se nebojí
to jak žena pochlapila kluka

když ležíš v nočním závoji
a na sobě průvan z hvězd
kolik je v tom, co máme obojí
a chcem hádat, co máme nést

a když se pomalu už budíš
a chceš posnídat dobré sny
nech to být, děláš, co umíš
jsi ten, kdo dává den po dni

a za každý den, co dostávám
vděčný, za to, co se nesmí
a tak se dívám a nevstávám
nech to být, díky za tvůj vesmír

Michal Zachar
...............................................................
nejtemnější chvíle přicházívá před úsvitem

Touha měnit


touha je jaksi potlačená síla
co pohání nás jako motory
jsi černá a nebo šedá i bílá
jen nebýt zlým až kovovým

k objektům své touhy blíž
možná si sáhneš na šroubek
uchycení svých dějů, co sníš
abys měl plombu na zoubek

pluj životem, cesta je štastná
přístav bez falešných skel
zrcátek, říkajíc jsi krásná
bez toho, že bych moc chtěl

touha je spokojenost v sebe
neměnit, co je dávno stejné
když hledáš v životě nebe
neměň, co je samozřejmé

Michal Zachar
..................................................

Dva obzory

když zapomínáš na anděly
co stávají si na kouli světa
jak dostat smích do tváře?

a nevíš, co si, kdo nadělí
možná bude po nás veta
dals inkoust do kalamáře?

přejem si, aby rána byla skvělá
a to světu hodně navzdory
je asi brzo snímat otisky

když jeden muž a jedna žena
spojí svou duši pro dva obzory
kolik inkoustu chceš na tisky?

Michal Zachar
.............................................

pondělí 20. července 2009

Templářka


soudíme svými smysly
že neumíš žít jako my
ať si, kdo jsi, svět si syslí
když už jsme ti lakomí
jenom štastní slouží všem
jen ti, co jdou za svými sny
protože touhy plný den
udělá divy s dalšími dny
a možná můžeš říct jen
láska, slovo, co ve všech
jazycích je na pronájem
zaplníš prázdno ve dnech
a každý, kdo má odvahu
říct to, co cítí v srdci svém
nemusí postávat na prahu
nemám, co ztratit - JSEM

Michal Zachar
.....................................
Když nemám co ztratit - mám všechno.
Když přestanu být tím, kým jsem,
najdu sám sebe.

Dnes večer tučňáku.....


tak řekni, že ti scházím
když odumřel nám smích
když jen neodcházím
nezbyl ani prach z knih

a všechny druhy úsměvů
co ostatním jen chybí
pohlédneš, já do zpěvu
nevnímám své chyby

mám starost jedinou
až když jde úsměv do let
a nehraj mi tu nevinnou
to musí řádsky bolet

úsměv tvůj je jistota
že všechny rány zhojíš
tak svět úsměvů kolotá
jen já vím, že i ty se bojíš

Michal Zachar
.......................................
Mít odvahu udělat kroky,
které jsme vždycky chtěli udělat,
je jen způsob, jak dokázat, že věříme...



Chiméra


jdoucí za chimérou
co usnula z vyčerpání
s tváří za nesmělou
komu říkám má paní?

čím víc si zvykám
na tebe a tvé pohyby
tím víc jsem z nikam
tažený láskou, za lidmi

když skrze tvé dlaně
srdce tvoje dýchá
vzpomínám, jak na mě
sáhla cizí pýcha

láska neumí se změnit
v nenávist z rozhodnutí
v tváři číst a nežít
dál jít jen nesehnutí

Michal Zachar
.............................