středa 20. ledna 2010

Přání II.



jak dávat sílu
když nevěříš
i svým rukám
podávat k dílu
úkradkem sníš
o zárukách
když dojdeš
na dno sebe
a otevřeš dál
vchod a rveš
třebas i z nebe
kus ze mě, co stál
vše, co se děje
dává ti znát
i když je na nic
i svět bez naděje
nemůže stát
bez nových hranic

Michal Zachar
....................................
"Miluj ještě víc. Ostatní kolem tebe
očekávají stejně jako ty,
 že někdo položí první kámen.
Když ty jako první položíš svůj
kámen, položí potom i oni svůj.
Neboť kdo skutečně miluje,
probouzí k lásce ostatní."



Přání




když netušíš
co přinese den
tak máš i noc
spíš nemyslíš
o tom, jak v něm
sbíráš svou moc


vše za život
který bys měl
celý vyplnit
nejsi lodivod
co jsi chtěl
bylo s kým žít


ukládáš vše
do rukou výš
a dlaní do mraků
udeřit chceš
tlakovou níž
s výškou zázraků

Michal Zachar
...........................................
tetě Marii


Zkomplikovali jste si někdy život,
jen abyste pomohli najít cestu
úplně cizímu člověku, i když to nebyl
nikdo známý a už jste ho neměli nikdy potkat,
udělali jste to tedy čistě jen z dobrosrdečnosti,
kterou jste v sobě pocítili?
V těchto a mnoha dalších případech se ve
vašem životě dostala láska na povrch,
aby vás upozornila, že je ve vás a čeká,
až jí dáte plný průchod.




Studený srdce


tak jsi to chtěl 
a tak to mělo být
když jsem tě měl
tak bylo o čem snít
snad anděl přilétl
nebo z výše spadl
už nevím, co je milé
a lásku abych kradl
bez lásky zebou
neandělsky a prudce
když je nosíš sebou
ty studený srdce

Michal Zachar
............................................
Některá bolest může být naznačena.
A některá i ukázána.
Všechna však musí být pojmenována.

úterý 19. ledna 2010

Kříž



kříž, je to co bolí?
má ho každý moudrý?
mohu k němu o cokoliv?
a je žlutý nebo modrý?


mohou být kříž oči?
když podíváš se dál
jen se tam vítr točí
v místech, kde jsi stál


na kříži posvěcen spí
a klekáme si před ním
kdo z nás vlastně sní?
když mluví o království?


je kříž tím správným?
a kde je náš chleba?
vezdejším je zdravým?
a ani možná není třeba


zkus přestat vidět kříž
jen že duše musí bolet
co nese nahé tělo víš
když kříž uvidíš v kole


to, co bylo, být mělo
zas umíš spolu být
tak dám ti svoje tělo
a v duši bude klid

Michal Zachar
.................................
Všem, kdo činí tak, že pravice neví, co činí levice.



Znovu



loď, co veze nám náš zrod
dělá stejnou cestu každý rok
a když je tady u mně doma
vidím, že důležité je tu znova
jsem překvapen už pokolikáté
čas se zastavil až na půl páté
a nyní hledím na svůj náklad
a říkám si je tohle duše základ?
přijede za rok včas a znova?
možná jet s ní, pro mě nová...

Michal Zachar
........................................
Františkovi

Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim.
Jestliže se k nim chováme podle toho,
jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity.





pondělí 18. ledna 2010

Všechno nebo nic


všechno nebo nic
kde máš sílu svou?
kdo dostává víc?
jak být oporou?
teď s čím poradit
abys nechal dál
stopu a čí neztratit
kdybys tady stál
hledáš v kamení
co zbylo po sněhu
jedno znamení
úkol z příběhů
život je jednoduchý
všechno nebo nic
s hrou na duchy
nezískáš vůbec nic

Michal Zachar
...............................
Skvělá práce dodá vašemu životu vzrušení a smysl.
Nesprávná práce váš život vyčerpá.


neděle 17. ledna 2010

Zafůkané II.



když je nám zima na duši
vnímáme, že je to krásné
lidé jdou, i když se nesluší
si říct, že kvetou a šťastné


jít do neznáma, kde není nic
a kloužou nohy po sněhu
ještě schytáme, kdo že má víc
místo myslet více na něhu


pokořit se sněhem a jít dál
lepší zůstat tam, kde nic není?
až slunce řekne, už nejsi král
tak zbude jen kámen na kameni

Michal Zachar
...........................................
Pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko,
mohou přijít na to, jak daleko se dá jít.




Natálie


když nosila jsi v srdci
myšlenku jenom pouhou
před životem být krotcí
splněnou nyní touhou
jsem máma tvá člověče
co nyní dopadáš z ticha
na svět můj posvěcen
pevně stůj, když vznikáš
odlivem pocitů vzniká
život, cos právě darovala
a jak se píše v knihách
tak trochu jsi i čarovala
teď laskavým dotekem
chtěj pohladit na duši
s láskou není dovětek
a říkej jí ho i do uší
ty víš, co nikdo netuší
když máma pohladí tě
laskavost dávej do duší
dotykem miluji tě

Michal Zachar
........................................
Markétě a její dceři

čtvrtek 14. ledna 2010

Kovbojem


cizincem být ve svém srdci
když může bít bez pomoci
jsi líně nevítaným hostem
uprostřed síní stojíš po sté
z krve bublající řeka Somora
na neplatící je nabitá komora!
stahy pravidelně se opakující
winchester je blíže k líci!
v rachotu střel svého tepu
střílet dříve, ať to nepopletu
zpilovat úderník dnešní noci
být cizincem ve svém srdci?

Michal Zachar
........................................
Petre za její upřímnost

středa 13. ledna 2010

Souměrná



lásko má
jak svítíš
napadáš
mé žíly
jsem  to já
ten, co tě
bral z hloubek
splývání a
ty jsi svá
souměrná
skvělá jen
nezůstaneš
příběhem růží...
nevadí měl
jsem zájem
o tvou kůži
nepokradeš
jsi souměrná
od nikud nikam
jsem stále sám

Michal Zachar
................................
Láska je bytím, ke kterému
existuje jen jeden přístup,
jen jedny dveře.
Ty se dají otevřít pouze zevnitř,
nikoli vylomit zvenčí. 



Zavři oči



zavři oči má lásko
chci ti dát jen polibek
v očích máš zář jasnou
že by nezůstalo u kytek
zavři oči má lásko
je to, co já dobře vím
jsi tou poslední spásou
a tak navždy odcházím
zavři oči má lásko
sbohem se dává líp
když na očí s páskou
vytryskne palebný klid

Michal Zachar
.........................................
Řeči lásky naslouchej celým srdcem,
jinak uslyšíš jen šepot slov...

úterý 12. ledna 2010

Skříň




autista jsem osamocený
neznám pojem zmámený
když hladila ruka tvá dál
nevím, že jsem nepoznal
a tak si říkám, co, že jsem
když neznámé mít dotykem
dívám se na sebe - skříň
je tu všude jako můj splín
a jako zavřený v ráji nechci
opustit skříň, souhlasně křehcí
má podoba není má skříň
kdo jsem já a kdo je míň?

Michal Zachar
..............................................
To, co považujeme za pravdu, je výsledkem toho,
jak vnímáme svět našimi pěti smysly.
Smiřme se s faktem, že každý se
v daný moment chová tak, jak nejlépe umí.



Hvězda




kde kráčíš
má hvězdo?
když tančíš
je mi tak těsno


kam se mám
vydat pro tebe?
nejsem tu sám
co myslí na nebe


vyjdi ven
a dostávám
jasem oslepen
na zemi zůstávám

Michal Zachar
............................

Každý jsme anděl s jedním křídlem.
Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.






pondělí 11. ledna 2010

Simple man - JEDNO DUŠE


jednoduše se lehce říká
vlastním slovem, že tak kluše
je to všechno jedna klika
že to jde z jedné naší duše

jednoduchým život není
ale stát se klidně může
když spoléháme na znamení
nevidíme ženy ani muže

nevnímáme, že jedno je
kolik si vezmem z naší nůše
a to nám nedá pokoje
kolik je vlastně jednoduše?

kolik váží duše, byť je jedna?
nežijme složitě, ať srdci sluší
jednoduše krásně neposedná
radost tak, že jde to i jednoduše

Michal Zachar
................................................

Františkovi.... Leošovi... jeanjean...

Vítr ve větru



i když odliješ se ve zlatě
nenecháš jasný otisk
duši, která hledá tě
nocí moře nálezů i ztrát
zbyde jen dotisk
knihy, co nechal adresát
jsme celí skoro dospěle
nakonec máš sny
které jsou štěstím veselé
a listujem tím seznamem
který tvrdí, že ví
že se vlastně neznáme

Michal Zachar
.................................

"Přítel, to je někdo, kdo zná píseň ve tvém srdci 
a dokáže ti ji zazpívat, když jsi, ty sám zapomněl slova."
Na paměť všech přátel, kterým ještě můžeme zpívat.

Rodinné fotky




smějící uzlíček...
svírající paže...
chechtací balíček
tvářící se blaze...


na klíně tančí...
bez viny ztrát...
a klidně jančí...
16 kilo, 50...


klid ruší smích...
tváří zlobivých...
jsi krásno v nich...
fotek rodinných...

Michal Zachar
........................................

Všem dětem, které nám připomínají, jací jsme...


Valčík za zdí



plujeme v mořích náhod
než shořím, hledám návod
shledávám děs z bolesti
očekávám i směs neřesti
spojenou s tvou touhou
a usmýkán tmou pouhou
padáme ze zdi dál světem
dýcháme, merci těm dětem
rozbíjíte zdi, co nás tvoří
jsme tolik zlí, když se boří?
tančete snadný krok k suti
kráčejte vnadným nesehnutí
náš waltz už hrají trumpetou
a ti, kdo bránu znají, se nepletou


Michal Zachar
........................................

Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme
vnímat její stopy a akceptovat ji.



neděle 10. ledna 2010

Robotkám




chtěl jsem ti toho tolik říct
až zalyká se krk
teď jenom koukám na měsíc
nos jenom tiše frk


když sklouznou tvoje šaty
do představy podob
kdo zadržuje utržené chlapy
když jim teče do bot?


jaká ideální žena je pro nás
jen trochu jiná?
jsi jako navolený rozhlas
deux ex machina

Michal Zachar
........................................

Život je boj? Tak se tu všichni pozabíjejte
a já bych z dovolením prošla...



Almeria (zas vyrážíme...)


vteřiny ženoucí hmotu
nesou náš čas
dojdeš-li na golgotu
zastavíš sebe v nás
vesmírem letí prach
odnikud nikam a dál
nesmírném v tmách
možná se bůh pousmál
otevři duši skvoucí
dveře, co zas hledám
jsi stéblo pro tonoucí
jdi rovnou a sám

Michal Zachar
...................................

Problém spočívá v tom, že se až příliš
 mnoho lidí pokouší být někým jiným
 místo toho, aby byli sami sebou.



Tanečník rok


koncept uložen
do paměti stroje
změnám umožněn
ty jsi láska zdroje...
na banket světa
spěchám ustrojen
svěží až běda
možná i navoněn
upoután svými
sny do reality dne
uznán patřičnými
že všechno lze...
taneční krok
vystoupil z řad
to zas bude rok
tak jedem hrát...

Michal Zachar
..............................

Existuje jen jediný způsob, jak si poradit s životem, 
a to najít onen soubor hodnot, 
které nepodléhají módním trendům, 
které se nikdy nemění a budou 
neustále rodit ovoce v tom smyslu, 
že nám i uprostřed velice nejistého 
světa přinesou klid, zdraví a jistotu.