čtvrtek 8. září 2011

Tajná řeč andělů (The Secret Language Of Angels)


otevíráš se jako růže
co slyší hlasy andělů
kdo z nás koho zmůže
za posledním z předělů?

pomalu květ otevíráš
sluncem a vodou života
jak Petr se nezapíráš
před tím, co je Golgota

lístkem jsi na usušení
vzpomínkou trnů zraň
láska než v srdci zakoření
tak krvavou máš dlaň

Michal Zachar

...............................................................................................

Vše, co se v životě člověka odehrává bez lásky, je nudné,
unavuje člověka a vyvolává v něm deziluzi nad smyslem života.

Kočka na zádech (space weawer)


hledáme v moři nejistot
místa, co jsou si jistá
že nezlomí se starý kód
že duše má být čistá


hledáme lásku dotykem
to až u samého dna
ta noha proplým kotníkem
šátrá, kam by ještě šla


hledáme v těle označení
kam ukládá se dech
takže než dojde k utopení
té kočky na zádech

hledáme sebe v osamění
odraz vln mysli své
odrazit se až k uvolnění
kočky, co k tobě lne

Michal Zachar
..............................................................................

Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, 

přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná...


Láska je štít (love is shield)


jak naplňují slova?
a jak zavoní smích?
to tvá bosa nova
vrůstá z přátelství
tím, co jsi řekla
a neznělo to hluše
ústy jsi lásku s pekla
v polibku do mé duše

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi,
než být milován pro to, co nejsi.



úvodní obrázek - www.kampe.cz

úterý 6. září 2011

Breathe me (Dýchej mnou)


volám tě teď zpátky
svým dechem
posvátné jsou počátky
tvým nádechem

a tak volám dýchej
pěstí do slova
ty srdcem dmýchej
úder do lvova

trápení naslouchej
té dlani z vln
den uhání, dlouhej
jsi z lásky, vrň

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------------------
Lidé se často bojí požádat o pomoc nebo ji i přijmout, neboť se domnívají, že tím nějak dávají najevo svoji neschopnost. Kdyby se nad tím chvilku zamysleli, uvědomili by si, že náš systém života je přímo koncipován pro prokazování a přijímání pomoci. Protože, kde je láska, tam je i pomoc.

Všechno, co dělám (Everything I Do)

Proti všem přesvědčením žiji. Dneska oslavuji další krok na cestě, jak dál ve svém životě.  Po prognóze, kterou byla rychlá  transplantace srdce, a která byla na spadnutí v únoru letošního roku 2011, jsem dnes poněkud oddálil tento výkon do budoucna.


I když dle diagnozy I420 - Dilatovaná kardiomyopatie - onemocnění srdečního svalu provázená poruchou srdeční funkce, (kdo chce více, je více zde) jde o pouze dočasnou záležitost a jednou mě ta mrška kudla asi potká, rozhodl jsem se, že v našem závodě s životem pro život budu pokračovat stále dále.


Za prvé je to sranda. Má skvělá lékařka z IKEMU byla dost silně "překvapená" když ji sestřička řekla výsledek měření krevního tlaku a to byla hodnota 110/80. To jsem měl dneska ráno po pěti letech. Tak se zvedla ze židle a šla si mě přeměřit sama. Kdy zažijete takovou legraci, že nadzvednete doktora?
Za druhé spotřeba léků na kvartál klesla cca jen na 1.400 korun. Takže pozitivní přínos v ušetření peněz, předtím to byla ta samá částka za měsíc. 
Za třetí je ještě větší legrace se dívat na lidi, kteří s vámi smutní a prožívají vaši nemoc a ztrátu a pak vás pošlou do prdele za to, že jste opravdu neumřel....protože to, že makáte a perete se o život a zatím vyhráváte jim přijde nefér, protože, když přeci doktoři řekli že mám umřít, tak mám přeci umřít...


Uvědomil jsem si to, když mi lékařka dneska ráno říkala, že pokud vydrží tlak dole a srdce se začne rovnat máme dobré šance to zvládnout v nějakém čase a režimu. A chci to tu nechat jako varování pro podobné blázny...


Pracoval jsem dostatečně silně, protože jsem si kompenzoval svou neschopnost být milujícím partnerem své ženě a pak dalším partnerkám. Nezbavil jsem se tehdy ještě následků minulosti a kompenzoval tvrdou prací špatné pocity, neřeším, že mě těmi špatnými pocity zásobovali hlavně ty partnerky, byl to můj problém, že jsem je takto přejímal. Někdy totiž, když tvrdě pracujeme máme pak pocit, že tím představujeme ostatním své nejlepší já, ale workholismus je spíše poukaz na cestu nazpět do minulosti, k něčemu čeho jsme se zcela nezbavili.


Existuje nějaký pocit, odsudek, konflikt a bolest a my se jej zuby nehty držíme. Až když se od něj oprostíme, začneme být v rovnováze. Když totiž ubereme na plynu v práci, budeme mít dost času vnímat své tělo, srdce a mysl v tom, co nám říkají a reagovat na to. Když máte tlak cca více jak 145, tak zde se odpojí přední mozek a přestanete slyšet a vnímat svými smysly veškeré podněty z vnějšku. Dostat se z tohoto kruhu smrti je dost těžké...


Nicméně jde to. Stojí to všechno, co máte, protože hrajete o život. A tam se nic méně než všechno nesází. Zatím mám možná vyhráno. Nevím na jak dlouho. Ale to nevíme nikdo. Já budu dělat všechno proto, aby to bylo co nejdéle. Aby jsem si co možná nejdéle užil život s láskou. A co budete dělat vy? Jaký život žijete a s kým?


Láska je úmyslné rozsvícení světla uvnitř sebe sama.
Světla vnímání, která osvítí i ty nejtmavší kouty mechanismů svých rolí, svého JÁ, svého individuálního krunýře falešné osobnosti, která není mnou.
A z toho co najdu, tady teď zkusím žít.

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------


pondělí 5. září 2011

Přístav požehnání (Here without you)


když roztančíš zem
opadá ta vlna rozkoší
nad hlavou mi visí den
z nás dvou zas sousoší

tak zase ahoj a těla
rozlétla se do práce
jak bys žít asi chtěla?
splývat jemné vibrace?

kolikrát protkáváme když
vidíme ztrácejíc se z krás
tak tiše svým srdcem piš
na záda dopadá tvůj vlas

ať ti světlo dá vždy jas
tak jako já na mou hlavu
zapomenu, že dál jde čas
 dám ti své srdce do přístavu


Michal Zachar
----------------------------------------------------------

Svět redukovaný mužskou logikou potřebuje trochu ženské nevypočitatelnosti a tajemství. Ale také - svět decimovaný mužskou agresivitou potřebuje ženskou něhu. Co si však počít s chudinkami, které si nechaly vsugerovat, že něha je přežitek, že muž je vlastně soupeř nebo dokonce nepřítel, kterého je třeba deklasovat, a nejlépe mužskými metodami? Svět je sice zařízen spíš pro muže než pro ženy, ale sotva se zlepší tím, že místo mužů a žen budou jen muži různého pohlaví.


Odnést si do srdce (carry you home)


přicházím k sobě
branou vnímání
otevřenou v tobě
zábranou v hledání
slunečním vojem
mraky se rozhání
nejsem jen dojem
se srdcem poznání
říkám ti, co je
láska je zpívání
tělo je zdrojem
tohoto zlíbání
slovem teď tobě
za branou hledání
tvé krve v sobě

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------------

Nevím, je-li láska štěstí.
V každém případě však
je to nejpůvabnější neštěstí, 
jež nás vůbec může potkat.

Co to má společnýho...


v očích je smutek, co bys nehledal
záblesky touhy zkroucené do kovů
když tavič dávný ohněm plál
a teď tu touhu hledáš znovu
když sebe stavíš v přední řadu
a voláš tiše všemu směry pochopení
váhavě natahuješ ruku, čekáš i zradu
dostávajíc čekané, nelidské utrpení
a tak si láskou říkáš o bolest
co všem světům rozprodáváš v utajení
a když jim vládne závist, lest
představy to nejsou stavy pro spojení
poslední věta určuje příští děj
jedno duše vyřčená s láskou i psaná
tak nemusíš být zrovna čaroděj
bys světlu smrti řekl s láskou ti zvoní hrana
jsi hledačem z nálezů a ztrát
a ty jsi tvorbou řádu ze všech svých světů
tak čeho se chceš vlastně bát?
dávajíc srdcem krásnou víru z očí - je tu

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------

QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST
Cokoli dá ti osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.

neděle 4. září 2011

Potřebujeme vás (Besoin de vous)



potřebujeme vás
odpouštět naši sílu
s vašimi pocity krás
že myšky řádí v sýru
potřebujeme vás
při zkoumání světa
to pro váš štíhlý pas
hledaná stínu silueta
potřebujeme vás
už jen pro pomyšlení
bez vás není náš čas
na smrt ani na zrození
potřebujeme vás
pro to zastavit blázny
měnící sebe v jeden ráz
když stačí být už navždy

Michal Zachar
------------------------------------------------------------

Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil. A proto dovolte otázku? Je pro vás láska pokus nebo pravda?

Trošku hluboko (In too deep)



vlažně se pohybující
odpoutáváš své srdce od mysli
a skrytě sám pochybující
kam vstoupí a s jakými úmysly
neočekávej nic a to málo
cos měla zmizí s představou snů
útěkem říkáš, co by se stalo
darem pro zajíce je příliš mnoho psů
ochotně vzdávám obrany
postavené generací blízkých potřeb
předáváme si klíče od brány
hluboko sepětím těch dvou protřep
vstupními testy rozehrán
prstoklady pohybů svádějí k vypětí
souboj řecko-římských bran
silou tvé touhy chrám sladce vysvětí

Michal Zachar
----------------------------------------------------------
Neočekávej nic, a něco ti bude připadat jako všechno. Pokud něco očekáváš, bude ti všechno připadat jako nic. - Sam Hazo


To musí být láska (Il faut se faire l'amour)


kde jsi, ptáváš se rozechvěle
vládnoucí dne, máš se skvěle?
odkud a kam vyprávím ti srdcem
ukrývám tě s láskou před úprkem
kráčíš-li stejnou cestou do nikam
a já lhostejnou šestou pronikám
ptám se tě, kolikrát mě odvedeš
dám pečetě za touhou, že jdeš
obklopen korunou paprsků síly
světla, kde i černý pocit je bílý
otevřený ke všemu, co přichází
tebou místo zázraků svých extází
nevinně spoléhajíc, že dobro snů
zapadáš v Boha, tak na svou tmu
a ptám se místo toho tebe z krás
kterou vybereme ze všech tras?
co k nám přijde dnes? co se stane?
říkám žijte, láska je pro pozvané

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------

Skutečná hrdost mlčí. Pýcha říká, že je velice hrdá.


sobota 3. září 2011

Co když (What if)


a zbyli jenom kapesníčky
do očí slz se vyplakali
stopy slov od písničky
co si jeden druhým ukázali

stopa, co nikdy nezhasíná
po lásce toužící tma
to vezmeš ruku syna
pocit vidoucí tři a ne dva

objevit se, ponořit a vyhrát
pocitům najdeš skrýš
tak si tam jdeme vystát
to své nepokradeš, co když?

Michal Zachar
......................................................................................

Rodinné konstelace jsou metoda rozvoje osobnosti, sebepoznávání a psychoterapie. Umožňují názorně ukázat a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů.  Metoda je používána v terapii a poradenství.

pro Filipa a celou dnešní konstelaci...


čtvrtek 1. září 2011

Píštalka


protože jsi nevinná
a protože jsi svíčkou
co obestírá rovina
když srdce nakratičko
zabolí, kdo nevnímá
a jsi jen chviličkou
víš, čí je má vina
když zpíváš píštaličko

Michal Zachar
.........................................................................

středa 31. srpna 2011

Duch (Ghost)


bereš mi dech
dotýkáním svých řas
a vůbec nepřeháním
že zastavil se čas
to, aby viděl, jak září
přichází sem k nám
a duši s nahou tváří
teď vedle sebe mám
a nevím, které věřící
pokládáš hlavu do noci
to, co je láskou zářící
kdo chce žít v nemoci?
možná, že ztrácím
křídla ze svých přání
srdečním polem hracím
dát dar znenadání
hvězda laskavá a milá
k tomu dopomáhej Bůh
láska, že není jen bílá
jako já nejsem duch

Michal Zachar
.......................................................................................
Milovat znamená jednat tak, aby druhý pochopil,
že je krásný a jedinečný.


úterý 30. srpna 2011

Pod palbou II. (Under fire)



hledáme rozdílné propasti
namísto sjednocení
za účast svou soustrastí
hrávajíc představení

a vlastní tělo, co dopadá
stát se jednou ženou
myšlenka, co tě napadá
ji chrti nedoženou

místo vnímání rozdílu ras
s laděním frekvencí
a v důsledku strachu zhas
plamen s tvou esencí

špinavá krví z draků po boji
přizpůsobivá představa
ten, kdo se ega vůbec nebojí
je tvá láska bezhlavá

Michal Zachar
--------------------------------------------------
Každý, kdo si svou odpovědnost dává stranou na "lepší" časy bude jednou překvapen až opravdu přijdou. Láska je také v tom, že dokážeme poskytnout sebe druhým včas.

neděle 28. srpna 2011

Odpusť mi (Forgiven)


všichni máme radost
když srdce pohladíme láskou
je jedno na čí žádost
a stojíme všichni před otázkou

pro koho oddávám se?
že pro smrt nevědomí pláču?
pouštím podstatu žaláře
a do reality kvantit snů skáču

bez zásluh srovnávání
a pocitem výlučnosti jsi osobnost
tu srdce nikdy nepohání
a brání mi poděkovat za drobnost

odpusť mi, že jsem byl
nelidskou nadějí ega zaslepený
podat ti ruku pro pár chvil
znovuzrozený dostižený odsouzený

víš, že pro všechny je dost
krásy prožívání a na nás je se rozhodnout
stavím ti proto lásko most
a kam půjdeš, je tvou vůlí svobodnou

MZ
---------------------------------------------------------------------------
Pravda je vůbec to nejobtížnější, co lze lidem předložit k věření.

pátek 26. srpna 2011

Toulavá zeď (Wonderwall)


jak přilne maska?
toulavá zeď jediná?
proč srdce praská?
když láska nezpívá?

do pekla představ
si hořkost zavírám
osamělí těch sestav
bolestí zapírám

kolem zdi běžím
a do nebe jen krok
láska chutná s věží
tak teď vpravo v bok!

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------
foto Martin Císař + make-up Jana Sováková

Je nebe stav vědomí? Plný radosti, lásky a extáze? Součástí těchto věcí je pospolitost. Do nebe vede mnoho cest. Zkus se zamyslet nad tím, kdo tebe přivádí do nebe. A možná je to stejně ten, koho miluješ ze všech nejvíc, ale taky ten s kým zažíváš ty nejhorší časy. Nech je vejít do své mysli. A změň to, co ti přinášejí, v radost sdílení. Protože, pak už je jen to jedno. Pak už je to jedno - pro ty, co se v tom nechtějí šťourat...

středa 24. srpna 2011

Chlad předpokladů (What The Water Gave Me)


zas hledám cestu k staré lodi
ležící na setkání dvou břehů
vlevo i vpravo se sbíhá a zplodí
jen jednu energii, lásku, něhu

roztavit ty své směry a ochladit
život pronikáním skrz naskrz
a jen ze dvou teď jedno sesadit
říct rukám plným světla - zadrž

nemačkej, nechytíš si ani gram
sjednocením svých protikladů
to tobě vše do rukou vzdám
vesmír stvoříme si z prstokladů

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------
Každý z nás si tímto prošel, láskou či zklamáním. A všichni víme, jaké je to když ztratíme to jediné, na čem nám nejvíce záleží. Ta bolest se nedá popsat slovy. Nikdy nás to nepřestane bolet, tak abychom na to úplně zapomněli. Lepší je se nesnažit zapomenout. Ale poučit se z chyb, které jsme asi udělali a neopakovat je. Jednou přijde náš čas a my pochopíme, že je tu někdo lepší. Kdo bude opětovat naše city a nebude si s námi jen hrát. Přijde někdo, kdo by Vám ukázal cestu. A vrátil naději, že láska není jen pět písmen. Protože to slovo má pro někoho velký význam. A za to mužeme být vděční.

Strpení (Patience)


někdy si říkám strpení
ale ukážeš mi záda
a čím jsi? vzrušením
se těžko jen tak střádá


bezpečí ze všech stran
otevírající si blízkost
a to, že ti taky dám
pohlazením tu vstřícnost


strpení není tvá důvěrnost
na polích mého šachu
poznáním za věrnost
je milovat beze strachu

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------------
foto Lenka Chalupská

Každý z nás má nějaký pradávný strach, že když mě ti ostatní dobře poznají, nebudou mě mít rádi. Protože mi sami se nemáme rádi a nechceme to umožnit ani těm ostatním. Na počátku vztahu často bez strpení vbíháme do cílové rovinky, abysme za pár kol toho závodu zvaného život vběhli raději na jinou dráhu. S někým jiným, nepoznaným a namlouváme si, že až..., ale v duši bez kouska strpení a skutečné důvěrnosti nemáme nic. Slovo důvěrnost čili intimita pochází z latinských výrazů in a timere a společně znamenají beze strachu.

úterý 23. srpna 2011

Mrtvá srdce (The Dead Heart)


štěstí je dar, co dávám světu
možná, že převážit by se měl
náhodou se ani trochu nepletu
když říkám, že by ses taky měl

pokusit nečekat si na proroky
a tak, když se my postaráme
že dávat láskou nejsou záskoky
a swarovski není drahokamem

je štěstí tvůj dar vnitřního života
infekčním projevem naděje svitu
šířící se do okolí tekoucí dobrota
ze srdcí mrtvých a slz přichází tu

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------
Být jen tak, bez jakéhokoliv důvodu naprosto šťastný. Pak jsi se stal ty tím hybatelem a rozdávej štěstí bezdůvodně a pro všechny důvody, co na světě jsou.