Pokud dojde ke ztrátě lásky (Cuando Se Pierde Un Amor)

chtěla jsi říct sbohem

než život odběhl, jak film

i když nebyl vždy slohem

měla jsi ráda, to vím

někdy život jen teče

a dochází ke ztrátě lásky

a používá proti nám meče

 a seče mě bez otázky

tvoříme jednu hmotu

a duše bloudí na pomezí

to svíčky mívají málo knotu

stojící na obou březích

tak ještě jednu sloku

co zakřičí lásko, kde jsi?

miluji tě na každém kroku

ty teď nade mnou bdi

Michal Zachar

Němý

tak němý zůstáváš

skrýváš ty něžné city

taky kamennou tvář

to jsou pod kůží všity

a ve svém srdci

možná kámen máš

křičím jen svrhni

tu krutě věčnou stráž

sbírám i z ramenou

ty nálepky, co vytváří

krásu kamennou

co sama němě září

Michal Zachar

hudba je ZDE

Mi Corazoncito

jen jako láska má i své iluze

a ty znají celý zítřek

to bolesti plná jdeš do duše

a nesplněný sen pláče chytře

zázraky not srdce, kde jsi král

tvé dítě, to je tvé štěstí

já jsem o něj taky s tebou hrál

andělská hudba v očích nezní

ty písně, co zpívají těla rytmu

teď neslyšíme v temnu

oceánem ledu jde to, co skryju

úzkostí medu andělé ví, že klesnu

cit září temnost slunečních motýlů

jsi jako má jarní píseň

co karty nesou se smíchem do víru

a štěstí rozednění je srdce tíseň

bolest i smích je asi málo, co dám

vystupovat, zde konečná

já si sám vždy najdu, co najít mám

štěstí je přelud, bolest ta je skutečná

Michal Zachar + Pavla Mrzenová + Reny Škárková
+ Markéta Šebestová + Tereza Zelenková

Slunce září ze tvých očí

slunce září ze tvých očí

když mě pohladíš pohledem

říkám si, kdo z nás skočí

když lítat sami ještě nesvedem

kam si odcházejí lásky

spočinout od zloby bezmoci duší

když se díváš bez otázky

uvidíš vždy, jak moje srdce tuší

neskrývaným pohledem

žiješ pro mne tou nocí rajskou

to světlo spolu odvedem

objímáš mé srdce svou láskou

Stojím jako strom

stojím a jsem rád

že mohu milovat tě

když dotýkáš se listem

mne, co píše slovy

o životě o nejistém

a o všem ani nevypoví

stojím a jsem čas

který tiše odvál tě

když se Bohu prostíráš

unášen větrnými stvoly

vše jsi dal a máš

tu teď trochu glorioly

stojím jako strom

tak já prožívám tě

nemohu se sám hnout

bez tvých duše polibků

jdu tě obejmout

jsi střípkem ke střípku

Michal Zachar

Po horkém dnu

když motýl do tvých řas

tiše má lásko usedá

po horkém dnu je čas

kdy sklopíš oči zakletá

konečně se dá dýchat

a na polibky rtů touhy

a beze slov vzdychat

vášeň mít je nic dlouhý

peklo se vedrem mění

a dotyky beze studu

zvou k ráji rozechvění

řekla jsi, tady studuj

po horkém dnu je čas

připít na lásku melodie

já piju tě, jak vzkaz

dokud v nás srdce bije

Michal Zachar

Red Warrior

za plotem smutku

toho, co se v srdci drží

je vnímání skutků

tím, co nás stejně neudrží

za drátem s ostny

s krvavě barevnými city

je všem pro smích

odrazem lásek odžitých

a smutek je láskou

pro silnou víru v jasnost

 jsi boží sázkou

že plot neudrží radost

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

foto: http://1x.com

LÁSKO...

modlím se zvykem

modlím se k tobě, Bože

modlím se tichem

když skládám své nože

modlím se k láskám

modlím se k srdci, co cítí

modlím se laskán

nebe a zemi spojuji nití

modlím se touhou

modlím se k oblakům

modlím se pouhou

myšlenkou k zázrakům

modlím se, že jsi milá
modlím se jen tou vůní řas
modlím se krví v žilách
jménem svým jsi žila v nás

Michal Zachar

Stříbrné srdce

stříbrné srdce

z ozdobných kamínků

dává se skutkem

co nestojí za zmínku

zlatým kruhem

bereš doslova kus dne

jeden v druhém

ztrácíme to, co jsme

malinké kamínky

nelžou, taky nic nepoví

až krve pramínky

tvůj dech srdce vysloví

Michal Zachar

-------------------------------------------------------
Milovat znamená žít životem toho, koho milujeme.
- Lev Nikolajevič Tolstoj

Srdce je chrám (Time)

tvé srdce je chrám

ve kterém se modlí láska

vstoupíš do něj sám

až spadne tvoje maska

tvář hráče z pokeru

co míchá karty životem

a říká tuhle neberu

tak ta smrdí bankrotem

tak prosím mohu jít?

já odkládá tu masku žití

je čas s láskou být

dokud se v chrámu svítí

Michal Zachar

-------------------------------------------------

Toho, kdo chce jít, osud vede, toho kdo nechce, vleče.

Než bude pozdě (Before It's Too Late)

dříve jsem žil pro tebe

dnes s hlavou do dlaní

myslívám na své nebe

existence není uznání

a pokud nejsem lepším

kdo mě vytvoří za mě?

jakým si střihnu krejčím

nikdo, kdo jen zná mě

děsí nás vlastní velikost

a děsí nás láska, vášeň

že nejsme hodní a dost

do duší je prach vnášen

strachem se stáváme cizí

bez pravdy a své velikosti

být sám sebou je tou vizí

že mě mé srdce nevyhostí

Michal Zachar

------------------------------------------------------------------------

Sám sebou jsi největším uměním.
Dáváš sebe životu darem.
S láskou.

Nechceme o tom mluvit

je tolik krásných obrázků 

a tolik krásných slov

že když myslíme na lásku

tak zaměstnáme zlo

to, aby tvému srdci neříkalo

co má kreslit i psát

a aby už se slovo natrvalo

změnilo se v milovat

nechceme o tom mluvit nahlas

záleží asi na postřehu

kreslit a vyprávět lásce zavčas

žít do posledního dechu

Michal Zachar

The Secret (ΤΟ ΜΥΣΤΙΚΟ)

někdy s pomalou činností srdce

zastavujeme výdechy plic

až když život křičí v dlani prudce

otevři se tajemství víc a víc

odkládám vazbu kožených tkání

stvoření plazící se, jak had

a po veškerém stále mám přání

nasytit láskou srdce hlad

pouštím se starého světa jak kůže

a nový obal právě vyrůstá

skrývané být a zjevit se teď může

uprostřed všeho smysl má

a všechno, co tě potká otevřenou

co směr života a smrti protne

nejdůležitější, i když na zapřenou

bude to, co se tě dotkne

Michal Zachar

The Rhythm of the Roads

tak jdu zas tvou cestou

si řádky písma teď tobě číst

říkají, že chutí hezkou

je objevit neznámé z těch míst

obrazy s příchutí mlhy rána

vyběhneš bosá do větru moře

a jsi pokaždé nepoznána

i když tvé srdce bije, jak bouře

objímáš svět not steskem

to na svět jsme my přišli bosí

jak slunce zářící odleskem

prosím ať to srdce v srdci nosí

Michal Zachar

Mlčící láskou (Tron: Legacy)

mlčící láskou shlížíme

to na svoje staré fotky

jak neradi se pouštíme

držící se všech krotkých

rozdílů mezi první láskou

a okamžiků těch loupeží

kdy život je tvou sázkou

a na lásce ti prvně záleží

víš, jakou cenu má láska?

to asi ví jen ten, kdo miluje

co říkali ji chladná kráska

nenašla střevíc, který obuje

tajemstvím lásky je náš život

neodříkajíce sobě být radost

tvá smrt není v té hře pivot

obdaruj sám a získáš svatost

láska je umění dávat vším

sny, co vytváří tvé bohatství

nebereš jen to, co je mým

snem v lidech, co jej zlákají

moře se nedá pít a přesto

jak po něm lidé srdcem touží

jsi tou nejštědřejší cestou

už bylo vypito dost vody z louží

když fotkám nemáš, říct co bolí

buď je to prázdnota po otázce

nebo tě moře, plné vody se solí

mlčící, plné lásky vede k lásce

Michal Zachar

Human fly

jak lidská moucha

sedáme na ty svoje

pocity, že šplouchá

štěstí už není dvoje

a samo nečekaně

štěstí se ti oznámí

náhodou nirváně

si vlítne do tlamy

lítat teď nesvedu

láskou srdce jsem

spadla si do medu

a nechce se jí ven

Michal Zachar

------------------------------------------------------------

Moucha a člověk jsou jedinými živočichy,
kteří milují v každém období.

Never let mi go

nikdy mě nenech jít

chtěla jsem ti říct hned

bolest byla ten štít

co uchránil srdce střed

utekl jsi, jak strach

mě zbyl pláč kusu duše

a do konečků šlach

mi teď klid srdce kluše

a jako slunce svítí

čekám tu snad zázrak

síla je můj klíč žití

jsi pryč, srdce co vázla

radostný úžas touhy

prosvítí domov hry rodiny

ten tanec not pouhý

je znamením srdce jediný

Michal Zachar

-----------------------------------------------------

To, nač oči zapomněly, srdce si navždy pamatuje. 

Bezejmenná

bojíš se zastavit

toho, že tu nefouká

bezejmenná být

ve všech věroukách

život beze jména

řítí se dál, ze smrti dál

ty žena zejména
jsi tím, co naplní grál


zabíjím mysl pro tě
aby ožil ty, prvotní duch

do očí soustředím tě
a vyrovnávám lidský dluh

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------

Co je pozorování? Je to spontánně zářící světlo očí; očí jež nehledí ven, ale jen dovnitř. Vnitřní vhled znamená nedívat se ven, ale přesto být neustále bdělí; ve skutečnosti totiž žádný vnitřní vhled není. A když se oči nedívají ven, uzavřou se dovnitř. A jen vnitřním vhledem můžeme zabránit jejich zběsilému tanci - venku.

Adame !!!

a možná i ty jsi

protože jsou hvězdy život

na nebeský mši

kde je tuze proměnlivo

a možná i ty jsi

to, co trvá a přesahuje mír

jste teď asi tři

hvězdy tvořící svůj vesmír

a možná i ty jsi 

osobním divadlem světa
beze slova bdi
to slovo může být i věta

a možná i ty jsi  

cestou, co dost dlouhá je

já je těmi lstmi

nehledej zkratky do ráje

Michal Zachar

......................................................................................

Jen ten, kdo dokáže říci vědomě „ano“ svému vnitřnímu určení, jež se v něm velkou silou prosazuje, se stane osobností; kdo však tomuto tlaku podlehne, stane se obětí slepého běhu událostí a spěje do záhuby. Sebeobětováním získáváme sebe, svou Svébytnost, neboť jen to, co dáváme, máme. - Carl Gustav Jung

Better

jsem bílá velryba

po hříchu veselá z vin

i svatá byla nezbeda

a to já zas vím

jsem zrozencem

a doufám, že z lásky

ve smíru ztracencem

hlásím své vrásky

jsem kolikrát vím

a i když krytá pláštěm

v utrpení sama bdím

smíchem i pláčem

Michal Zachar

-----------------------------------------------------------------

Některý ženský jsou strašně dětinský... 

Nedávno mi jedna vlezla do koupelny a potopila všechny moje lodičky...

WOODY ALLEN

Ještě jednou s citem

vzrostlá lilie zpívá

v životě dvakrát litém

láska, co není chtivá

ještě jednou s citem

zdravá radost umře
pod dotykem břitem
žena říká, že může
ještě jednou s citem


pravé tajemství svítí
a je v hledání hitem
a na čele díra v žití
ještě jednou s citem 

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------

• Je těžké milovat všechny a nevyhradit si nikoho. 
• Je těžké být sobě ničím a vším pro ostatní. 
• Je těžké stále dávat a nechtít přijímat. 
• Je těžké vycházet všem vstříc, když není nikoho, kdo by vyšel vstříc mě. 
• Je těžké přijímat tajemství, a nesmět je nikomu svěřit. 
• Je těžké podpírat slabé, a nemoci se opřít o silného. 
• Je těžké být sám, sám proti všem, sám proti světu, sám proti utrpení, smrti, hříchu.. 

NOEMI

False Flags

krademe rozum

pocitem nenávisti

valíme konzum

myslíme na ty příští

boříme roztoužení

vnímajíc světlo tmu
oči se do ní cení
zubatá kosa snům


krev stéká ohněm
a možná ses i zalek
člověk je být o něm
bez falešných vlajek

Michal Zachar
.............................................................................

Raději chci trpět pro to, že říkám pravdu,
než aby měla pravda trpět pro mé mlčení.

Trojské koně (Heartbeat)

tak a je po něm

jak jsem hořící dopad 

anděl s dřevěným koněm

už spadne zátopa

uprostřed ticha

zablesklo světlo očí

přítomné bytí jen tiše dýchá

já otevřen vkročím

kořeny dobra objev

prvotní a věčná po něm 

poznání, že pro srdce božstev

jsme trojské koně

Michal Zachar

....................................................................................

Nejdále dojde a nejúspěšnější bude, kdo nejvíc zápasil sám se sebou.

Saint Antoine De Exupéry

Havranem (Man cheng jin dai huang jin jia)

havranem na loďce života

co převáží nás v Acheronu

na okraj za nímž smrt je tvá

bez pravidel a grafikonu

dívám se do očí a zaplavuje

mě dech mocných zmatků

lucerna své světlo nesděluje

jedeš-li zaplať bez zůstatků

nekonečné kouzlo, jak závan

šeříkových rán s modří soumraků

tajemství, jak byl život hráván

láska je jediným druhem zázraků

Michal Zachar

........................................................................................................

Každé ráno máme po zazvonění budíku úplně novou příležitost udělat v čase, který nám byl darován, to, co chceme. A po celý zbytek života budeme tento dar dostávat znovu a znovu. Než pochopíme, že milovat je jediný zázrak, co kdy opravdu fungoval.

Srdce

a na tváři lehký žal

hluboký v duši smích

jak rád sis osud přál

snem o srdcích statečných

kronikám vždy dáváme číst

vzpomínky na klid a mír

každý jsme měli sníst

svůj díl míst a mil

na všem vyvolávající boj

ulpíváme tou silou otroků

co zapomněli na ten zdroj

co odolával láskou útokům

Michal Zachar

1313

motýlem na tvé dlani

co vylétá dále životem

pořád se ptáš, co brání

milovat srdce klapotem

letět si teď snem živým
naplno na území nikoho
nepíšeš, aby byl čtivým
když jsi sama předlohou
žít život je strach milovat
o probuzení do okamžiku
a není třeba se roubovat
motýl a člověk, o průniku

Michal Zachar

Osud

říkám ti jsi můj osud

to, co zbláznilo krev v žilách

co trvalo věky dosud

to mávnutí času, křídla zběsilá

potěšení s představou

být tím, za koho se považuje

emoce dají houpavou

ránu strachu smrti, že zkratuje

prchajíc šílení s vinou

hledáme úlevu, co v náručí není

překážku za povinnou

až zbude jen kámen na kameni

hledáme ohlušení bolesti

před životem si utíkáme stranou

tváří tvář rozcestí neřesti

neklidu duše říkáme na shledanou

tak zase umírám dotykem

zas otevřít srdce pro utrpení těla

stáváš se lásko zlozvykem

když jsi mi tak krásně zavoněla

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------

Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože i ty jsi můj život.