pátek 21. září 2012

Tři století


jako jsme našli pravdu
když nás připravila iluze
vždy, když si s ní začnu
je potom zralá na infuze

cos lásko dělala zavřená?
tři století v tomhle domě
ááá, nadechnou se ramena
ten dech zní povědomě

bolesti plná ztrápená jsi
ke všemu kolem hluchá
jen prosím nekřič, ale řvi
vždyť já chci vzbudit ducha

neznal jsem tě až do dnes
asi jsem nikdy nemiloval
a než jsem tě z půdy snes
proč jsem se tě tolik bál?

čtvrtek 20. září 2012

Chceme?


chceme poznat svou bolest?
chceme poznat svou rozkoš?
utíkat před ní je má i tvá lest
naše ulpívání v hodu na koš

chceme poznat svoji ztrátu?
chceme poznat i svůj zisk?
rozumím a bez smyslů chápu
to Bůh mi dlaň dlaní stisk

chceme blízko hrad z písku?
chceme se poznat, dát i dar?
až příliv zpečetí tvé riskuj
na břehu zbylo mušlí pár...

Sázím


co vlastně potřebujem?
kolikrát jdem si číst z tváře?
a bez citu přehrabujem
když vedle brečíš do polštáře

čím stala se nám láska?
je smetištěm mých myšlenek
tak jako váza praskla
letící k tobě za počty milenek

nikdo zde není rád doma
zima na úpatí hor přede mnou
do propasti noha chromá
a já sázím svůj kříž nás dvou

Nejhezčí věcí je úsměv (November Rain)


nejhezčí věcí na světě
je úsměv šťastné ženy
každé písmeno ve větě
a jste všechny čteny
a tak si jen říkám
když se tak usmíváš
že života se zříkám
za úsměv, co mi dáš

Na ničem jiném nezáleží (Nothing else matters)


chceme být dokonalí
zapomínající na věčné
před očima si pozůstalí
chovající se nevděčně

a vidíme své nedostatky
hledáme únikový východ
stačí najít jen křižovatky
a strach ze života pýcho

já, kůň vyhazující ze sedla
i přesto tě mohu milovat
žít je být láskou posedlá
žít znamená znovu umírat

středa 19. září 2012

Komu?


jsme prázdným chrámem
co stvořil sám Bůh
pomodlil se tu své Ámen
a láska je můj dluh

možná, že v prázdnotě zní
hudba sfér prostě líp
já, ty, on, jsme láska nás tří
voda, kterou jsi slit

to ticho v prázdném domu
ozvěna srdce slyší
svůj svět jsi prodal komu?
tomu, kdo cenu zvýší?

úterý 18. září 2012

Patřím k tobě (I Belong To You)


jak se vlastně dotýkáme?
ústy, srdcem a rukama?
co z toho vlastně máme?
hledání svého neznáma?

jak se tě mohu dotknout?
abych srdce rozechvěl?
když se láskou protknou
ty dny jdoucí do neděl

to, aby náš čas odezněl
sladko-hořce do minula
všechno, co nezní líbezně
začalo zas v bodě nula

pondělí 17. září 2012

Tvá láska byla jen lež (Your Love Is A Lie)


tvá láska byla jen lež
použitá skutečně a naživo
to než jsi řekla běž
když zavřela jsi tu vábivou

jsme hráči partií šachu
a táhne ten, kdo to nečeká
zvednout se z prachu
a společně stvořit člověka

jen jedna půlka žije
předstírat můžeš, co chceš
jsi jen víno bez hostie
a tvá láska byla jen tvá lež

neděle 16. září 2012

Neopouštěj mě (Ne me quitte pas)


život pochopíme tehdy
když najdeme druhou část
ta opravdová láme ledy
nedává času možnost krást

chceš milovat pro lásku
ve hře je příliš mnoho věcí
konci věty malou otázku
jsi pravdou, která rozsvěcí?

láska náš šíří za obzor
a vidíme, co je mimo nás
letící srdcem bez opor
k jednotě, kde smrt není čas

pátek 14. září 2012

Zhasínáme


zhasínáme duše svými sny
když je pokrýváme medem
a vřískot davu sirén zní
rozléhají se do široka jedem

a krom toho pekla z krás
co Dante popsal v komedii
paprsek světla láme vlas
andělé vstupující do legií

komu z nás zvoní hrana?
odpadkem v duši bývá i láska
ta hra je dávno rozehraná
a ďábel slintá, prská, mlaská

čtvrtek 13. září 2012

Smíchem Boha


jsme nezralé švestky
znějící silnou touhou
kostky házející šestky
i když na vteřinu pouhou

milujem nezralé hosty
do křídel motýlů dýcháš
stavící očím své mosty
kaší života teď mícháš

stvoříme sebe i splíny
slyším tě dýchat v tichu
dechu všech světů hlíny
zářící ozvěno smíchu

středa 12. září 2012

Jen


vždycky, když oči zavíráš
si říkám, kam odcházíš
jak se tam uvnitř asi máš
a jestli ti nic neschází

možná, že slyšíš ty zvony
co máme uvnitř sebe
možná, že máme clony
a že nás to i zazebe

a jak se zlehka dotýkáš
srdcem bez hranic
a nikoho se tu nezříkáš
všechny nás chráníc


pondělí 10. září 2012

Plavba (Sail)


otevřu oči a spatřím Boha
vidím, tím přicházívá ke mně
náš svět jsou znamení mnohá
tvořená symboly nebe a země

neoddělujíce Boha od světa
vnímám jej tak srdcem přímo
kdo na něj čeká, ten se načeká
království je tady a já už zřím ho

to láskou k sobě dáváme mu žít
co se nám plavbou zdálo klamné
oči, kterými hledím na Boha a klid
jsou oči, kterými Bůh hledí na mne

neděle 9. září 2012

ADHITTHANA (Pravda - jeden okamžik ticha)


každou chvíli tiše kroky ztiš
s jazykem věčnosti si jdeš
pak všechna slova uslyšíš
a bude to pravda a ne lež

tichá jsi, tak naslouchám
proč křičet slovy chtění?
říkám, zda se nerouhám?
ticho je to, co nás mění

hluk není hřích, když řveš
srdce je ticha voda živá
jen ztiš se, pokud chceš 
slyšet, jak tvoje duše zpívá

Danteho hráč (Dante's Prayer)


s bolestí potrhané kůže
a krve z mokvajících ran
kdo ublížit ti ještě může?
ptáš se teď smrti odevzdán

kolikrát jsi stvořil peklo?
jedinou ranou vlčích drápů
když tělo prachem vleklo
kořist, co neřekne ti už, chápu

kolikrát proklínáš svit tmy?
ty oči, co neskutečně mlčí
kdo určil, co se vlastně smí?
chtěl jsem, aby mé srdce bylo vlčí?

sobota 8. září 2012

Odraz


dívám se na tvou tvář
při tom je to jen obraz
zrcadlem je boží sklář
zachytil tady svůj odraz

nejvíc dáš svou nadějí
a rozdáváš se zdarma
ty dotyky, co souznějí
slova, co nejsou marná

a vzkaz tomu, co žebrá
tak, díky ti za ten úklon
a naděje je obruč, která
nedovolí srdci, aby puklo

čtvrtek 6. září 2012

Vlci


po sněhu stop pár
velkoměsto jen drtí
kolem životem žár
písek pálí jak chrti


co chceš vesmíru
zrozený do hromů
z mlhovin nevíru
srdcem do stromů

prosté porozumění
jak podpora chvíle
dotyky o kouzlení
té vlčice už zvlčilé

tvoříme zapomnění
vzájemně dávající
vlci jsou bezejmenní
bezmezně milující

Ztracená dálnice (Lost Highway)


když zítřek nikdy nepřijde
pak bude pořád dnes
první jde Bůh a říká upijte
z poháru samotu a stres

tak poslední je tu dálnice
my odkládáme si moudrost
co ztracená tu chroptíce
přísahá pomstu za podlost

se vším, co jsme nebyli
protahujíc se ouškem jehly
to z lásky nejsme otylí
se srdcem mírně žehlým

 na konci cesty dav shluklý
kdo tuší, co může zacloumat?
to sláva Boží je věc ukrýt
sláva králů je věc prozkoumat

úterý 4. září 2012

Smutek slz


žijeme v tichém zoufalství
rozpouštíme v sobě strnulosti lomů
sami k sobě blíž v rivalství
když smutek odnáším slzou domů

sítí zkušeností trhne katarze
a my bojujeme za štěstí ze všech sil
čekání bez ohledu na dárce
co se při tom pohledu touhy vyděsil

masky své zloby a smutku
stávají se v tom domě stálými hosty
 a než se nám tiše u žaludku
rozhostí pocit, že je čas uvolnit mosty
----------------------------------------------------------------------------
U prázdného a rozpadlého domu nikdo nezaklepe. U vyschlého pramene nikdo nemůže uhasit žízeň. Stanete-li se vzájemně, jeden druhému, nevyčerpatelným pramenem, budete oba schopni milovat.

čtvrtek 30. srpna 2012

Zlehka


zlehka, zlehka prodáváš sny, co tvoří klapky klavíru
aby dál nota tekla zdmi, co boří zmatky vesmíru
uvažuješ vzteklá nad obručí, co dává tvary vizím
přešlapuješ do područí a ta,co mává, mi říká mizím
přišla jsi jen o maso a poklidnou půlnoční oblohu
vyšlas´s z žen grimasou smírnou, proč je to vše na Bohu?
tvoříme svět z lidí poplatných a sličných, co může mít?
a zboříme květ, co neuvidí úchvatný měsíční duše svit