čtvrtek 20. února 2014

Královny mečů


jsme královny mečů
putujících na západ
jak světlo luny teču
můžeme i nechápat
a tvé změny spánku
neúspěch malá smrt
z věže dám vánku
místo kosy jen srp
porážíme se sebou
když odhalují tvář
ty masky, co zebou
skutečnou tvou zář
přináším světlo
řekl ´s nám ve tmě
snad aby vzlétlo
chtě anebo nechtě?

pátek 14. února 2014

Proud


miluješ, protože miluješ
a bez strachu odmítáš
svou vodu pouštíš dál
když do ní srdce vhazuješ
aniž víš, kam s ním zavítáš
radost proudu je dar
teď jsem navždy uzavřený
v rakvi ze svých činů
je pozdě vrátit řeky tok
chci být v tobě utopený
ať klidně si jen plynu
kapka, co udělala krok
tam, kde je tvé srdce jsi ty
vhozený do řek, co proudí
po kamení bez pohodlí
do oceánu bytí jsou slity
a po kilometrech poutí
odvaha je strach, co se modlí

čtvrtek 6. února 2014

Kořeny


já ticho v tichu jsem
nálada já Bohu milá
tón hříchu, co šel ven
tos Boha rozněžnila

tóny srdcem skládáš
a ne vždy melodické
a v této chvíli vdáváš
to, co je z Boha lidské

zazvonit v uchu pláčem

anebo radosti smíchem
buď zůstává spáčem
a nebo nežije hříchem

pátek 31. ledna 2014

POUSTEVNÍK

foto © Rob Southall

píšu ti silnou touhou po papíru
říkám si pořád, co kdyby
a devět klapek od klavíru
kam jsme dávali ruce nechybí

vytvářím slunce duším pro stíny
a kolikrát nemám dost
pochopit, že já tvé viny
miluji více než jen pro radost

a tak dýchám pro tvé přijetí
aniž za to čekám dík
zlomit všechny pečeti
krví svou umím já, poustevník



S Poustevníkem se čas zastavuje a dochází k naprostému ztišení, často k odloučení. Není náhodou, že Poustevník se nachází zrovna pod číslem devět, neboť desítka je u každé z karet zlomem a postupem, získáním nových informací, které člověka postrčí vpřed. Ovšem před každým stupínkem směrem vzhůru je nutné se ohlédnout a zhodnotit uplynulé, načerpat síly a pochopit a přijmout každý náš dosavadní krok.

Hledání duchovna
Tato karta je vyjádřením archetypu Starce, moudrého a laskavého. Je to mudrc, pomyslný otec času a svou podstatou je velmi podobný Sv. Antonínu. Lidé narození pod vlivem karty Poustevníka bývají samotářští, často se setkávají s nepochopením svého okolí, neboť pro ně nehrají roli klasické hodnoty, ale zakládají si na něčem naprosto jiném. Ve všem hledají duchovní smysl, vše se snaží uchopit z hlediska nějakého vyššího principu. Nicméně ti, kdo Poustevníka přijmou bez výhrad a se všemi jeho vlastnostmi, zvyky a zálibami, budou mít vždy skvělého a ochotného rádce, protože Poustevník pomoc bližnímu neodmítá nikdy. 

Astrologicky se tato karta nejčastěji řadí ke znamení Panny, můžeme se ale i setkat i s výkladem, který ji dává do spojitosti se Lvem. Více v sobě nese však asi Panny, protože je u ní kladen velký důraz na detail, což umožňuje soustředit se na jednotlivé části života, vedoucí k jeho zdokonalení. Poustevník má také jako Panna skvělé organizační schopnosti (vždy vede skupinu svých přívrženců) a je milovníkem umění a vůbec všeho krásného. K této kartě najdeme i léčivé kameny – její síla je skryta například v sardonyxu, citrínu, jaspisu či křišťálu. S Poustevníkem se samozřejmě můžeme setkat i osobně, lidé mající v sobě jeho princip bývají historikové, archiváři, léčitelé nebo třeba průvodci.

Poustevník není misionářem ani soudcem
Svým silným duchovním založením nám může Poustevník připomínat Velekněze, je však mezi nimi zásadní rozdíl. Poustevník sám od sebe nikdy neosloví dav, jeho role nespočívá v řešení náboženských dogmat nebo obracení ateistů na víru. Pouští k sobě jen ty, z nichž cítí skutečnou touhu po pravdě, nikdy se nesnaží vkládat svou energii tam, kde by mohla přijít vniveč. Dá se tedy říci, že lidé vyhledávají spíše Poustevníka, aby se od něj něco naučili, on rozhodně není typem misionáře. 

Tato karta v sobě nese také ohromnou disciplinovanost a přísnost. Je však dobré vědět, že tato přísnost spočívá v tom, že jsme přísní sami k sobě, nikoli k ostatním. Kdo správně přijme Poustevníkovu energii ví, že soudit ostatní je nepříslušné, že je nutné soudit nejdříve sám sebe a tím dojít k poznání, že i ostatní tak musí učinit, že žádný jiný soud či soudce na to nemají právo. Karta vybízí k samostatnosti a nezávislosti, učí nás, že nejlépe si pomůžeme sami, protože ač je nám pomoc okolí nabízena, nemusí přijít včas a proto je dobré spolehnout se na vlastní sily. Dvojnásobně je v tomto ohledu kladen důraz na řešení osobních problémů, které nelze řešit skrze nikoho dalšího.

Umění být sám
Již jsem zde zmínila samotu. Ta je pro Poustevníka velmi důležitá, ale je potřeba správně pochopit její význam. Tato samota není osaměním, je to pouze vyhledávání klidu k meditaci, přemýšlení a rozjímání. V praxi to může znamenat, že se častěji potřebujeme sami procházet, rádi se zavíráme do svého pokoje nebo máme potěšení z kávy, kterou si vypijeme bez společnosti v útulné kavárně. Kdykoli však můžeme z této samoty vystoupit a zapojit se do života kolem, pokaždé se máme kam vrátit a plně si to uvědomujeme. K samotě přistupujeme jako k prostředku, který nám umožní srovnat si myšlenky, dá nám čas a prostor, abychom zvážili svou situaci.

Karta je o vstupování do svého vlastního nitra, neboť právě tam jsou odpovědi na veškeré naše otázky. Buďme si jistí, že kdykoli se s touto kartou setkáme, není řešení naší situace na nikom jiném, než na nás. Právě k tomu Poustevník vyzývá - abychom se obrátili do sebe a hledali své vlastní vnitřní světlo, které nás na naší cestě povede. Samozřejmě, že toto není lehké, neboť každý musí projít všemi stránkami své osobnosti, tedy i těmi stínovými, s nimiž není jednoduché a často ani příjemné se setkat. Ovšem Poustevníkova síla je tak mocná, že s ní je každý schopen své stíny přijmout.

Respekt k času
Poustevník nám také napovídá, že nastala situace, kdy není na místě mladický a energický přístup, ale naopak stařecká rozvážnost a smysl pro to, že vše má svůj čas a uspěchané věci stejně nefungují. S tímto nás učí i respektovat a smířit se s koloběhem času, s tím, že určité věci odcházejí a jsou nahrazovány jinými, stejně tak s tím, že i my jednou odejdeme (a to nejen z tohoto světa, ale učí nás jakýmkoli odchodům). Karta přináší čas rozjímání, nikoli čas činů. Můžeme tím získat velice mnoho - pokud přistoupíme na Poustevníkův klid, pak dojdeme velkého duchovního rozvoje, okolní svět již nebude tak zásadní a hrozivý a naše problémy nahlédneme ze zcela jiného úhlu, takže se pak nebudou zdát tak tristní.

Významy jednotlivých symbolů
Karta je velice jednoduchá a její pojetí je čisté, bez jakýchkoli vysvětlujících prvků, bez zbytečností a příkras. Přesně takový je totiž Poustevník. Na svou cestu potřebuje v podstatě jen oděv, který ochrání tělo a lucernu, aby bylo vidět na cestu. Mnišský oděv symbolizuje odříkání a duchovní cíl cesty. Zem je zasněžená a v pozadí není nic než čistá obloha, což je odkazem na jistý útlum, který vyžaduje každý vhled do vlastního nitra, zároveň se potvrzuje, že Poustevníkova cesta skutečně není lehká a v dosahu není žádná pomocná ruka. Poustevník má navíc zavřené oči, takže je zřejmé, že se oddává meditaci a modlitbám.

Důležitá je lucerna, která sama o sobě symbolizuje světlo, jenž Poustevník hledá sám v sobě. Oheň lucerny je zobrazen šesticípou hvězdou, kterou můžeme chápat jako spojení tří atributů nižšího Já (fyzické, emocionální a duševní) a vyššího Já (vyšší vědomí, intuice, láska). Spojením těchto atributů dochází k ucelení osobnosti a my jsme tak schopni vnímat svět na vyšší duchovní úrovni než dosud. Čím více budeme duchovně růst, tím silnější bude pomyslné světlo Poustevníkovy lucerny.

Kdy Poustevník pomáhá
Meditujte s Poustevníkem tehdy, stojíte-li před důležitým rozhodnutím, které potřebuje skutečnou rozvahu doplněnou moudrostí a objektivitou. Poproste jej o pomoc, potřebujete-li se ztotožnit sami se sebou, najít správný směr, začít důvěřovat vlastní osobě, napojit se na svou Duši, své Já. Myslete na kartu i tehdy, máte-li pocit, že jste nepochopeni, že se nemáte na koho obrátit a potřebujete toho nejlepšího přítele najít sami v sobě. Rozjímejte s Poustevníkem kdykoli, kdy je potřeba zhodnotit situaci, ocenit a pochopit bývalé kroky, slova, činy. Máte-li problém se svými stinnými stránkami, opět je Poustevník tou pravou kartou a také, bojíte-li se možnosti, že jednou můžete zůstat sami.

neděle 26. ledna 2014

Vidím oheň


pokud nenávidíš cíl
sám nenacházíš cestu
ujít těch tisíc mil
ztratit se lásko v gestu

promlouvat k oblakům
zastírajícím sebe
jdeme vstříc zázrakům
zdejšího nebe

a tak vidím oheň
a není vůbec smlouvající
sám za pochodeň
já poslední cestujícící?

sobota 25. ledna 2014

Miluji tě


dělají z nás křídla anděla
když vystřelujem rozvážné
šípy z lásky, co nadělám
mít rád, je jen pro odvážné

tak se teď krčím v dešti
z těch prapodivných střel
tvá láska je můj deštník
to abych nebyl na odstřel

bez míření vyšlou vpřed
do srdcí, co jsou plná děr
bordel jsem udělal hned
miluji tě, můj životní směr

pátek 24. ledna 2014

S láskou


psávala jsi mi klínem básně
co končívaly slovy s láskou
a radosti v očích říkám jasně
je ta bolest poslední maskou?

vším, co jsem kdy neřekl
v očích jsem se už rozloučil
sám sobě sebe s láskou usekl
každý smí předat, co se naučil

jsme dík svým stínům malí
bez lásek ztraceni v mořích
a tak jen než se vody zkalí
říkám ti, že odevzdáním shořím

středa 22. ledna 2014

Zdobíš


srdce má důvody, které nikdo nezná
a to, co vydává je málokdy směšné
nad lednicí visí náš nákupní seznam
a tak vyrážím ulovit ty sovy sněžné

srdce nic nekupuje, nic neprodává
a možná že s ním jen trochu tušíš
že vše, co jsi měl je marná sláva
pro okamžik chaosu se tu budíš

tvá srdce jsou světy k láskám lidí
jen nám tiše tlučou na dvě doby
a z nicoty nás jeho boží oči vidí
tak jako svého muže žena zdobí

pátek 10. ledna 2014

Vedeš mě...


vedeš mě za ruku, i když jsem nechtěl
laskavá, objímající, jak nechceš záruku
dáváš se, jak předěl, životem umírající

držím se tě láskou, i když to nevypadá
postupuj směr dolů, k proudu se sázkou
co masíruje záda a tlačí nás být spolu

 co je, je před námi, srdcem kreslíme graf
z pocitů, že zahálíme, končíme se mstami
rovnováha je stav, když nic necítíme

sobota 4. ledna 2014

Lucifer II.


jen tak zastavit dech
jen tak zazpívat Bohu
jen tak sejít po schodech
a nabrat si vody bez slov mohu?

jen tak spustit křídla
 jen tak políbit dlaně
jen tak tu vznikají zřídla
kde srdce bije trochu udýchaně?

jen tak jsme žili
jen tak jsi ty a já
jen tak pro tuhle chvíli
kde se skrývá v stínu temnota?

jen tak jsem skočil
jen tak pro pár per
jen tak anděle žili, v očích
i ten co miloval první, Lucifer


Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit. Jeho odrazem. Kdy začnou sami hořet? A zapalovat sebe sama, aby jejich vlastní světlo mohlo zářit?

sobota 28. prosince 2013

Deštníky slz


jsem ticho v tichu
nálada sobě milá
i tlukot srdce je kus hříchu
tou´s Boha rozněžnila

skládáš své tóny
jsi melodie v duchu
kam rytmus nedal clony
zazvonit mi v uchu

celým srdcem svým
miluješ s příchutí
z deštníku slz nad sebou
já tvé srdce labutí

středa 25. prosince 2013

Read All About It


pro rty, co pláčou slova z kamene
když i drakům je už zima z ledu
pocit zmaru, co do očí slzy nažene
hřeju tě, aby rty měli chuť medu

kolikrát přečteš slova do znamení
a tak slz pramínek nech stékat
čekat zda ti tvé srdce nezkamení
a že z kůže se chceš svlékat?

a co přečteme si v tom, co přijde?
barvy duhy slijete na polovinu
číše jsou světa lán, vy křičíte, pijte
co v tobě není, to nerozvinu

pondělí 23. prosince 2013

Tah smrti


přemýšlím, když beru do ruky tuš
a kreslím na papír, jak na tvá záda
směju se, jak si mi řekla, hele kuš
tak hluboko štětec nemám ráda
taky tah smrti kreslí čáru života
dotýká se toho, čemu žehnám
myju se v tobě, jak boží čistota
a děkuju ti, že jsi mi dal seznam
odešla tam odkud se už nevracíš
a já dokončil sám cyklus kola
v ústraní spočinout než se pochlapíš
než si sám řekneš zase cesta volá
laskavě žehnající jsou všichni jdoucí
a ja se jen hřeju v slunci změn
to tvá kůže a láska je jsoucí
umíráš a rodíš se v srdci mém

neděle 22. prosince 2013

Přání III. (I Wanna Be Yours)


chci být tvůj polibek
co dotýká se lásky
chci být něžný vděk
zrzavé rusovlásky
chci být pohlazením
v tanci, co se nekončí
být srdce proražením
myšlenky náhončím
chci být tvůj dotyk
kreslící pohybem dost
tajemství zrodu hmoty
až zemřu pro radost
chci být tvůj spánek
chci být lehkou vlnou
chci být tvůj stánek
náručí láskyplnou

Boží samota (Fjara)


když poznáme zdroj
a vidíme to věčné stvoření
oslavujeme tancem
z radosti, co ven přetéká

bojováním dáš boj
já jsem ten plamen hoření
bez sebe psancem
splývám s proudem člověka

a tak tvé odpoutání
jsi krůpěj, co jsem minula
skutečné je uvnitř
zahoď mysl než to zamotá

dobrodružství bez ptaní
pochopením jsi slzou skanula
chvění jazyka mluvnic
než zbyde jen Boží samota

pátek 20. prosince 2013

Pro nás


pro nás, co neumíme číst
pro nás je, že oddáme se
pro nás jsi Bože nepopsaný list
pro nás jen, že zahříváme se

pro nás jsme vzdali i tvé sny
pro nás, když na nich nezáleží
pro nás jsi tím, co se v nás sní
pro nás jdeš z hor až na pobřeží

pro nás, co neumíme plakat
pro nás, co schováváme lež
pro nás jsi Bože dostal nápad
pro nás jsi řekl svému srdci "běž"

neděle 15. prosince 2013

Abwun

Nejvýznamnější postavou vedle Ježíše Krista a Marie Magdalské byl Jan Křtitel. Jan je mnohdy považován za pouhého poustevníka či proroka, který se setkal u řeky Jordán s Ježíšem, pokřtil jej a pak byl záhy popraven králem Herodem.

CEP = Český ekumenický překlad, Jan 1:6-10
Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.
Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.


Od Jana zřejmě pochází i modlitba Otčenáš. Učedníci požádali Ježíše, aby je naučil modlit se, jak tomu učil své učedníky i Jan. Ježíš je tedy naučil modlitbu, která mu byla předána učitelem Janem: CEP Lukáš 11:1-4

Jednou se Ježíš na nějakém skrytém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan."

Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte:
Otče, buď posvěceno tvé jméno.
Přijď tvé království.
Náš denní chléb nám dávej každého dne.
A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám.
A nevydej nás do pokušení.


Aramejský originál:
Abvún
Abvún d-bá-šmája
Netkádaš šmach
Tejtej malkutach
Nechwej c'vjánach ajkána d-bá-šmája af b-árha.
Hav lan lachma d-sunkanán jaomána.
Wa-š'bok lán chaubéjn (w-achtachejn) ajkána d-af ch'nán švokn
l-chaj'bejn.
We-la tachlán le-nesjúna
Ela pacan min biša.
Metol d'lache malkuta wa-chajlá wa-tešbuchta l'alám almín.
Amen.

překlad Neil Douglas-Klotz:

Ty, jenž zrozuješ ! Otče-Matko Kosmu, soustřeď v nás své světlo - ať je k užitku.
Svou vládu jednoty stvoř teď.
Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.
Dopřej nám náš denní chléb i vhled - tolik, kolik potřebujeme každý den.
Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních.
Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zadržuje.
Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.
Vpravdě - síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.

Amen.

JSEM


stal jsem se závislým na lásce
až k tomu kroku přidal nevinnost
když položil jsem své já k otázce
kdy už té lásky bude dost?
a vstaly hvězdy v prvním ránu
kvetoucí tmou v zahradách ticha
tu symfonii, co mám tu rozehránu
tím slovem, co ještě dýchá

a slovo spadlo moji touhou
život je boží, jablko padající všem
a já zažil se na vteřinu pouhou
co znamená, když JSEM

Deska


tělo je rezonanční deska
co na ní hraje duše
jak včera i dneska
spojí je co v hrudi kluše
srdce je chrámem zvonu
cos ve mě zavěsila
zpívá a nevím komu
chvíli ses ve mě orosila
a křísím lásku znavenou
každý z nás ji hraje
ať už není vzdálenou
jsme branou do ráje i z Ráje

pátek 6. prosince 2013

Hurt IV.


vonící pokřikem vzlétají
padajíce do vzorců hmoty
kdo jsou ti, co nás prodají
k svíčkám jak nové knoty?

vzácnější než kdosi tuší
vyprávěná potají v písních
kolikrát přijímám svou duši
kolik je prostoru, co tísní?

srdce si na lásku zvykne
a bije už jenom pro radost
Bůh je teď to, co vznikne
když zrušíme vzdálenost