pondělí 7. dubna 2014

Zvíře

model Josef Rarach - foto Karel Zakar


když touláváš se v dálavách
a klidné kapky rosy
se jen nevěřícně třpytí
vnímám jen ten moment, pach
že rodíme se bosí
když tma už nemá zbytí
a dávám očím stesk, co vidíš
když spoutává mě
láska, co je nejvíce zřejmá
co ústy zaséváš, srdcem sklidíš
rozum za tvé rámě
byla by rána samozřejmá
všechno je tím, co se pomíjí
kde jsem, že mi chybíš
pomalu zvou mě na věčnost
sté odrazy světla na tvé šíji
ono neví, že se stydíš
že láska je naše skutečnost


úterý 1. dubna 2014

Poslední dobou (These days)


modlím se za rána
když rostou stromy
poslední dobou hnána
jsem jak ti bez vědomí?

jdou prý těžké časy
srdce svou obhajobou
nevpouštět až do krásy
splácíme poslední dobou

jsme jedné duše, ty a já
kdo nepřizná si, že drásá
když bolest je náš maják
na konci zachrání nás krása

neděle 30. března 2014

Stanovit (Lay down)


jen srdce milující
bije v klidu s být
té krve pracující
si směr lásky stanovit

hledáš řeč světa
proto chceš brát
ticho do zakleta
s rizikem nálezů a ztrát

hloupý není ten
kdo jde utopit
sen, že tma je den
to láska nejde pochopit

sobota 29. března 2014

ZMRZAČIT (Mutilate)


vnímám dotyky srdce když
kápla jsi slzou lásky kolomaz
neptala jsi se zda smíš
vyběhnout pískem bosa do oáz

z jizev, co ti způsobili
popálené stopy bronz chytající
bez naděje jsme zarputilí
své agonie smrti sví kupující

neexistuje láska, co nese
chuť šípem chvíle, život označit
to, co Bůh dal do koncese
bylo milovat se, ne zmrzačit

úterý 25. března 2014

Vše o mě


řekla jsi mi vše o mě
a možná i víc než jsem chtěl
prý, co nevím, není v domě
pro to, abych zapomněl

nemusíme utíkat k Bohu
když stačí jen srdcem kouzlit
podíváš se a já vím, že mohu
náš příběh je v nás rozlit

jen umět v lásce žít
to slibuješ srdcem duše milá
jsi hořící šíp, co prorazil štít
srdce v srdci cos zapálila

pondělí 17. března 2014

Recovery


když ze tmy
plné světlých teček
padají tvé sny
a nemůžeš ani brečet

zalykáš slzy
když se nadechnout
nejde a to mrzí
ten strach zažehnout

když se vrací
tvá touha vnímat nově
život je senzací
pro ty vracející se z boje

jsem jak úsvit
co se jen tiše šeptá
z poháru jde upít
jen, když se nikdo neptá

neděle 16. března 2014

Drž mě v mém srdci


cestuji životem pro přání
mít lásku na dosah rtů
člověk člověku brání
milováním jsem tvůj

když se tě pořád ptám
kam si ho teď dáváš 
srdce, co dávno znám
role Boha, co hráváš

láska je verš, co čtem
i když slepí, jak krtci
přejeme si vždy jen
drž mě v mém srdci

středa 12. března 2014

Chuť krve


když duše láskou sužovaná
na co myslí, kdo ji má rád?
a Bohem i lidmi milovaná
to je chuť krve snad

srdce jedna jediná je rána
a vedle tebe vidím stát
a zvoní stopám hrana
to i vlci umí naslouchat

zaslíbená jsi temné kráse
když sobě už nepatřím
jsi mým dobrem v čase
mou krví, srdcem, vším

)

úterý 11. března 2014

V tvých očích


mlha šedá
hledající stín
ďábel se zvedá
ze srdce rozpadlin

mou rukou
vstává a klesá
jméno mé tlukou
ohněm se vykřesá

až doba byla
vhodná ne trpící
to, cos mne naučila
do čar vklít duši soužící

měsíc, co zrodila
v zemi nebeská krása
žít jako Fénix, to je ta síla
v tvých očích jen jas a spása

)

pátek 7. března 2014

Duše v peří


vždy, když se dívám na tvou tvář, jak září
vidím jen malé vlnky tančit v odlesku světel
co jdou, jak slzy, co prý duše v peří neutváří
maličký kouzelník, co křičí do světa: "jděte"

házíme s dušemi do peří, jak jdou sousta ústy
ti povrchní nepronikají do hloubi ženské duše
milenci, co jen jí lichotí a v srdci jim srůsty
zůstanou po prokletí, když zazpívají hluše

a tak květy rozvinou se po tváři v zalíbení
jsme maličké kousky peří a duše je peřina
nacpáni rukou Boží tam, kde už nic není
kde všechno končí a zase s láskou začíná

pondělí 3. března 2014

Radost IV.


ještě nemám lístek
a čekám na další spoj
všichni, co sví jste
dáváte jen nepokoj

žádné srdce netrpí
že hledáš, co je zdroj
kdo se pochopí
vyhrává lecjaký boj

život nedává všem
radost, že mám lístek
dar uskutečnit se
že špinavé je to čisté

neděle 2. března 2014

Průzkumníci (Explorers)


když ocitám se hluboko
pod vodou tvých hor
pro všechno, co na oko
vypadá, jak vzdor

to, co jsme objevili uvnitř
psali jsme jazykem
řečí bezchybných mluvnic
lásko jen dotykem

ležíme na strmých svazích
té křišťálové jeskyně
sníš o bezpečných vztazích
jsi na dně svatyně

a když starý svět ti umírá
a pořád bez ustání
víš, můžeme jít kamkoliv
my jsme své létání

plavali jsme ruku v ruce
milovat se po tisící
a srdce je naše evoluce
a my průzkumníci

sobota 1. března 2014

Nesehnutí


objevila se mi veškerá energie
nebe a země a z ní čiré myšlení
zdánlivé nic uvnitř všeho
jako pohár, co nikdo nevypije
v ohni ducha je perla znamení
dobrého, zlého i mého

zárodek spojení muže a ženy
otočením světla směrem sem
k záři, co nás ovládá
jsme jen dva rostoucí kmeny
a láska srdcí je naším křtem
co Boha v nás dokládá

zahodil jsem představy o bytí
vyjdi ze zaběhaných zvyklostí
na jedno vydechnutí
v očích se světlo nerozsvítí
je to styk Boha s naší radostí
my, co jdeme nesehnutí

pátek 28. února 2014

Unbreakable


zázraky chvíle 
vypouštíme pryč
jedno zda jsou milé
prst nemá správný klíč

rozbíjíme se tady
pověstmi o náčrtcích
sobě svými jablky i hady
na kusy rozpadnutých srdcí

když žiju přání
já jsem cestopisem
láska je tou, co nevyhání
je naše touha Bohem naplnit se


úterý 25. února 2014

Sannjásin (Hamsa)


život je hlubší než to, co si myslím
ale nežít z radosti lásky je hřích
a co nám každý čin vyčíslí
v pozadí neulpívá smích

nevěřte, ale láskou jděte sami
kráskou, co zbývá na konci
a ty tvoje tváře k zulíbání
srdce zvoní ve zvoncích

způsob tady a teď je klíčem
do zahrady jednoty bytí
ideály jsou jen bičem
co trhá se zarytím

chci plynout v tom proudu
moudrosti těla milovat
věřit si, ne bloudům
sám sebe smiřovat

z radosti smíchem hořím
sám v sobě dát si dar
že zase něco tvořím
a obsah dává tvar

a pro to srdce existence
jdu svobodou bez boje
modlící bez růžence
vidoucí ze zdroje

neděle 23. února 2014

Red rain

photo by Sandro Ramani

jsi štěstí, co z růže lásky kvete
a z moří krve jsi královna vod
chraň paprsek, co šel světem
tichá záře hvězd má v tobě bod

na prsou tvých chci usínat ať prší
červený déšť si tě chce sám svést
jdu světem po potopě na návrší
zachraň v srdci poklady z hvězd

miluj a věř, žij své lásky v nebi
a neptej se mě, jak se to unese
tím víc lásky máš zapotřebí
čím víc se svět svírá v otřesech

já v očích tvých a v tvém klínu
já usnul rád a zahnal do daleka
na lásku v srdci prší nezahynu
na tyhle chvíle moje duše čeká

sobota 22. února 2014

Střílí


jdeme cestou podle zdí
já teď neřeším už nic
jsme v krví celí sví
a z prostřelených plic

se jen tiše chichotá
a kapky srdce malují
že čeká mě jen nicota
rukou lidí, co milují?

a každý den vyjdu ven
a třeba se jen mýlím
že v noci vidím den
když lidi lidi střílí

pátek 21. února 2014

Démon


pomalu přicházejí chladné dny
vyložily jsme si všechny karty
bojovníci všech království sní
o tom, jak položit jazyk na rty

pomalu chladne srdce i krev
spoutáme pravdu slovy her
kolik nocí jsme si na zádech
říkali, že poslední je, teď ber

stále jsme stvořeni ze slov mít
ale bestie není jenom venku
k démonům nás nevede klid
já zlost mám jejich navštívenku

království přichází a zase mizí
já chtěl sem ti to prostě říct
až ucítíš můj žár, své sklízím
v démonech mých můžeš číst

světla slábnou, všichni se plazí
moc se nepřibližuj, říká znak
maškaráda kope hrob, my nazí
ledaže bys mi ukázala, co a jak

čarodějka jsi ze tří prostřední
z temna mých očí můžeš brát
a řekni jen srdcem poslední
otázku, může i démon milovat?



"V magii - a v životě - je jenom přítomný okamžik, TEĎ. Čas se neměří, jako když se počítá vzdálenost mezi dvěma body. "Čas" neuplývá. Člověku působí obrovskou potíž soustředit se na přítomnost; pořád myslí na to, co udělal, jak to mohl udělat líp, uvažuje o důsledcích svých činů, proč nejednal tak, jak jednat měl."

čtvrtek 20. února 2014

Královny mečů


jsme královny mečů
putujících na západ
jak světlo luny teču
můžeme i nechápat
a tvé změny spánku
neúspěch malá smrt
z věže dám vánku
místo kosy jen srp
porážíme se sebou
když odhalují tvář
ty masky, co zebou
skutečnou tvou zář
přináším světlo
řekl ´s nám ve tmě
snad aby vzlétlo
chtě anebo nechtě?

pátek 14. února 2014

Proud


miluješ, protože miluješ
a bez strachu odmítáš
svou vodu pouštíš dál
když do ní srdce vhazuješ
aniž víš, kam s ním zavítáš
radost proudu je dar
teď jsem navždy uzavřený
v rakvi ze svých činů
je pozdě vrátit řeky tok
chci být v tobě utopený
ať klidně si jen plynu
kapka, co udělala krok
tam, kde je tvé srdce jsi ty
vhozený do řek, co proudí
po kamení bez pohodlí
do oceánu bytí jsou slity
a po kilometrech poutí
odvaha je strach, co se modlí