Stránky

středa 9. června 2010

Neverbální komunikace


děkuji ti za dnešek
ani nevím, za co stál
možná, že poklesek
dnes úsměv nevyhrál

střídání dnů a tváří
děje se kol kolem
jak se která tváří
stoj či sed za stolem

ve smyslu těch vět
co znějí nám touhou
oznamujem ven hned
tah rtěnkou pouhou

na šachu strategií
vyhráváš spěch života
dostáváš mat do legií
že poslední je samota

a tak se zas šklebím
a ani nevím, jak to číst
a jako jas, zasáhl Děvín
pálím svůj podepsaný list

Michal Zachar
--------------------------------

Černý klouček pozoroval prodavače nafukovacích balónků na vesnickém trhu.Ten člověk musel být dobrý obchodník, protože nechal ulétnout červený balónek, který stoupal vysoko vzhůru a lákal tak zástup možných mladých zákazníků.
Pak vypustil modrý balónek, následoval ho žlutý a bílý. Všechny stoupaly vysoko, vysoko, až zmizely z dohledu. Malý černoušek se dlouho díval na černý a pak se zeptal: "Pane, kdybyste vypustil černý, letěl by tak vysoko jako ty ostatní?"

Prodavač se na chlapce chápavě usmál. Uškubl nit s černým balónkem, a když ten začal stoupat vzhůru, naklonil se k chlapci: „To není barvou, chlapče; to, co je uvnitř, mu dává stoupat výš."



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ