neděle 25. března 2012

The Secret (ΤΟ ΜΥΣΤΙΚΟ)


někdy s pomalou činností srdce
zastavujeme výdechy plic
až když život křičí v dlani prudce
otevři se tajemství víc a víc

odkládám vazbu kožených tkání
stvoření plazící se, jak had
a po veškerém stále mám přání
nasytit láskou srdce hlad

pouštím se starého světa jak kůže
a nový obal právě vyrůstá
skrývané být a zjevit se teď může
uprostřed všeho smysl má

a všechno, co tě potká otevřenou
co směr života a smrti protne
nejdůležitější, i když na zapřenou
bude to, co se tě dotkne

Michal Zachar

1 komentář:

  1. Anonymní11:41 dop.

    už pro ten něžný dotyk
    kam dávají se ústa
    už možná nejsem komik
    ale ani duše pustá

    díky ti za vědomí
    i toho, že jsem
    Marie

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ