pátek 28. července 2017

Rozhled

foto: Karel Zakar

rozhlížím se po tvých očích
a vidím, co je na světě krásy
každý, kdo do nich vkročí
že je milencem tvé spásy

chci mluvit, než se podíváš
a svět je náš o jedinou chvíli
k východu slunce zazpíváš
my se pomodlili, černí, bílí

a hvězdy na nebi nesou prach
když je křídla motýlů stírají
černá pro obavy, co je strach
co naše lidská srdce svírají

tak tu teď stojím úplně sám
a očima piju to, co není lež
a slyšíš, než se ho vzdám?
ze stínu mého srdce jdeš

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ