pondělí 8. prosince 2008

Sviť na večnost


poutáni pouty doplňků
a večerních rób
jsme lidmi póz a večírků
a zbývá mnoho slov

co dal by jsi za usměv
jen tak s láskou
na tváři, co dal zjev
možnost být ne maskou

víš, že usměv, cos uviděl
neni jen jeden
masku jsem odhodil
a byl jsem veden

kolik je vztaženo tváří
v tom, co jsi
podobni snad až ve snáři
jen nezhasni

hledáš z těch, co září
která je pravá
máš víc než ti lháři
jsi cestou, sláva

cesta je hodně nerovná
a šlapeš dál
díváš komu se vyrovnat
jsi zase sám

s úsměvem zapůjčeným
jdeš si dále
říkaš sviť vzdáleným
sviť mi neustále

jdem kolem svých osudů
a dáváme úsměvy
co budu až nebudu?
snad to jednou objevím...

MZ

neděle 7. prosince 2008

Phantom


probudit draka z jeho spánku
když zdá se, že máš na kahánku
vlnka se hází na klidné hladině
a cestá jeho ani tvá není ve vině
není to rovná dálnice spojující úsvit
s temnou silou noci, být či nebýt?
ty, kdo ses rozhodl vést, následuj
když upadneš, upadneš sám, pamatuj!
a postavíš-li se, kdo povede tě zpátky?
phantóm vede tě jen do pohádky
kdyby má slova zářila, jak sluneční jas
co hudbu sfér by okouzlila zas a zas
slyšela by jsi s té hudby všude v nás
vycházet i můj vlastní hlas?

MZ

Myslel sis... (Think of me)


odkrýváš svou hruď a nabízíš srdce
říkáš jen buď a tluče ti prudce
zkoumáš-li touhy odhalíš i sebe
zlomek pouhý a možná jen vedle
záhyby látek nejsou však upnuté
v hlavě zmatek, slyšíš vše semknuté
ač veden maskou, dostal jsem sebe
život je sázkou, krásné jen nebe
ošklivou tváří veden jsi do hlubin
duše jen září, kdes nechal ty svůj stín?
nikdo z náš netouží sundat si masku
každý se pokouší, vyhrát svou sázku

MZ

všem účastníkům mikulášského kurzu BLL 2008, 
kteří měli odvahu sejmout své masky

pátek 5. prosince 2008

TEXT


omlouváš květy, že opadaly
jsi stále yetti, jen málo zralý
na vztahy vážné jsi totiž krátký
lehkovážně máš srdeční splátky

pustíš se do nich vybaven čidly
nemusíš, no nic, ale jsi klidný
láska se trhá až pozdě zjara
barvíš jak duha, jsi moje stálá

společnice blahých vzpomínek
nečekáš, že hodím kamínek
a taky nevíš, co je to zlost
snad, že ti povím -"na věčnost"

omlouváš ploty, že zadržely
máš své světy, jen jeden je celý
to je tvá ruka, co drží papír
na něm kluka, co láká na mír

o proti tomu, jak jsme to stihly
tudy jdem domů, pramenům s vřídly
co nesou vodu, z pramene na vrch
copak je láska nakonec podvrh?

společnice blahých vzpomínek
nečekáš, že hodím kamínek
a taky nevíš, co je to zlost
snad, že ti povím -"na věčnost"

MZ
.................................................................................................


Silou


Silou lásky rosteš
nad břehem řeky,
kde leží otěž,
koňů, co vzlétli.

Teprv až oblaka
zastaví tělo,
svítíš, jak alpaka
i světlo uletělo.

Do moci vesmíru,
letí ta pravá
bez formy omphyru
láska je zpráva!

MZ

středa 3. prosince 2008

Bílá vrána


Odešla před svítáním,
noc jedna malá,
nevěděls jestli ptaním
a nebo byla hravá.

Jen pár mžiků
a koukáš zas na ráno,
celtu máš v nadhlavníku
a den má rozestláno.

Když ses přikryl nocí
s tebou hvězdy a tma,
teď už zas bez pomoci,
zas rosou táhneš sám...

MZ

Úsměv


Jak málo stačí k úsměvu,
někdy i výkřik ptačí,
když slyšíš dáš se do zpěvu
a někdy mrknout stačí.

Jak málo jdeme pro radost
i když ji všude máme,
Jak snadno řekneme si dost
a myslíme, že známe.

Ten recept na dny úsměvů
je bezesporu dřina,
chce to jen mrknout ke zpěvu,
lepší než kovadlina.

MZ
.......................................


neděle 30. listopadu 2008

Víla


vílou jsi se stala
a já byl ještě chlapec
když jsi vedle stála
a já lezl na pec...

v hlubinách přání
chtěl jsem tě uvidět
aby uvěřit mohla
má ruka i duše

v knihách jsi k mání
a splynout v květ
abys mi pomohla
ochutnat úsměv

poseděl na peci
posmutněl, jak dým
polena nehoří
a víla zimohřivá

odešla do přeci
stal ses jen tím
komu láska zahoří
vílou, co je živá

MZ
............................................

Jsme spolu


když dostaneš
polibek na rozloučenou
a odcházíš, tam
kde mi to neznáme

jdi a zůstaneš
mužem nebo ženou
který se vydá sám
do země neznámé

kroky těch
co s námi tady žili
stejně neznáme
a nejdou vzít zpět

vše nastalo v pět
a v jednu chvíli
namísto skoku padáme
a zbývá nám jen zpěv

jdou chvíle
a s námi zustanou
vždycky jsou pravé
obrazy krásy

jsou milé
jen tak se namanou
ať nejsou popelavé
okamžiky spásy

MZ
.............................................. 
všem, kteří věří, že jsme stále spolu...

Sdílení


když v sobě hledáme
co dokážem
a není nad ránem
že si nezalžem
když sebe čekáme
nebo si sami
silou krájíme
čekání na braní
hodnot, co jdou ven
a která je a není?
nesmrtelnost je jen
ve sdílení...

-------------------
všem, aby věděli, že není tak důležité umět vytvořit, ale podělit se...

Jillian


když hvězda v dáli zhasíná
smrt a život po paprsku letí
kdo ví, co vlastně začíná?
vlastností, co zdědí naše děti?
když nebe svítí hvězdami
a říká, že tma bude až zítra
tak snadné je uvěřit čekání
že stal ses hvězdou jitra...

MZ

...................................................................................
Nikdy nevysvětlujte.
Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.

pátek 28. listopadu 2008

Infinity


nekonečno máš
a nikdy nehlídáš
komu se dáš

kam jdou
tvou tmou
ti, co milujou

jsi připraven
zaplatit a jít ven
pro jeden sen

co možná zažiješ 
když nenajdeš
nekonečno "cash"?

MZ
........................................

Valkýry


kolikrát jsi člověkem?
kolikrát jsi sebou sám?
kolikrát boj s nevděkem
kolikrát kolikrát?

oheň, voda, vítr, zem
jsou teď tady pro radost
když kříčíš ze svých jmen
a čekáš, kdy už bude dost

jak jdou hloubky ran
když vytahuješ světlo
tmy z hloubek rán
tys nemohla být metlou

jdou příčiny a pády
kdy zároveň jsi cizí
a valkýry jsou rády
za oběťi tvých krizí

MZ
........................................

Transformers



jedeme kolem sebe
jedeme kolem duší
neznáme nežli nebe
a k peklu jsme si hluší

dokážem chtít bez touhy
vlastnit a spoutat se
jsme jeden druh pouhý
a žít jen tak nedá se

tikají minuty našeho času
však, kdo vládne člověku?
ozvěny srdcí nebo hlasu?
vzdáváme se svých dotyků

dotyky jdou hrudí
ať teplá nebo kovová
modlím se k rozhodnutím
a to, aby nás zachoval

MZ
................................................

čtvrtek 27. listopadu 2008

50 x a stále poprvé...


odhazujem z křídla kamínek
a z našich malých vzpomínek
zbylo než nic a malý plamínek
a vítr odvál jej až na okraj vřídel
spálil na prach pírka našich křídel
a rybám spadl do očí diamantů příděl
vzpomínám na den, kdy zbylo jen být
a kdo se smál? cos chtěl měl a mohl mít
to andělé strhávají křídla a mohou si jen snít
o tu odvahu skočit do neznámých samot
kde snad najdem do svých srdcí tlukot
snad přilákáme do dívčích snů klapot
a sny jdou napřed tmavou oblohou
všechny sny končí, když nenajdou
co máme hledat nikdy nevzkážou
ale když odhazuješ svoje křídla
a letět bez nich, jak jsi zhlídla
jde když rozum spí dál...

Michal Zachar
..........................................................................
všem, kdo věří v myšlenky bez rozumu

úterý 25. listopadu 2008

Domov


Kde zůstává mé srdce,
ptali se mě častokrát!
A zvýším tep prudce
povídám vám za stokrát...

Rád, že žiju zrovna tam,
kde zůstává mé srdce
a nejsem nikam připoután
domovem, co hledá kupce...

A proto vcházím do dveří
a zpívám, jak ti bardi.
Jsem zase doma k večeři
a klíč nevolá, mě najdi...

Domov je tam, kde stojím
a kde své srdce mám
a neznám slovo bojím,
že jsem tu doma sám...

MZ
...............................................
pro ty, co hledají svůj domov všude, jenom ne v sobě...

Myšlenky se chápou


myšlenky se chápou rytmu
jako nohy dvou tanečnic
ptám se jich, proč mohou
říct, mám-li blízko na měsíc
je zázrak, když slova tápou
a nohy krásných tanečnic
jako vždy skvěle hlavou
prohánějí vzduch a nic víc
kouzla jdou rychle stranou
vždyť máme si co říct
a možná jsme dali stranou
kdo z nás dal vlastně víc?
tak myšlenky si plavou
a slunce vydává se za měsíc

MZ
...................................................
Edině