čtvrtek 19. února 2009

Na křižovatce


V klidu dne jdeš.
Na křižovatku života.
Sem tam klopýtneš.
Kolem vše klokotá.

Pohladíš rozcestník.
Vybrat si svou stranu.
Kdo pak řekne dík?
Žes nezabloudil k ránu?

Hledáš kudy jít dál.
Ale voda živá není.
Studánku zanes kal.
Kamenem na prameni.

Pocestný poutník hledí.
Jen nevidomě do dálky.
A mozek tiše velí.
Jdi křižovatkou do války!

Vlevo či vpravo?
Vpřed ukážeš či vzad?
A na co máme právo?
Nestát, jen Lásku rozdávat!

Michal Zachar


Odpovědi II.


Dnes zase vyjde slunce.
A pokolikáte už?
Všem, cos řekl, zde jsem.
A dokázat, jsi žena, jsi muž.

Vždy, když síla opustí tě.
Jdi vůlí vpřed!
Probuď své hravé dítě.
Jsi tu zpět!

Jak dělat, že už nic není?
A bolest přetrvá...
Láskou zbavenou všech chtění!
A víš, co potrvá...

Michal Zachar
.............................
Vlastě

pátek 13. února 2009

Odpovědi I.


srdce jsou složená
z úlomků kamene
jsou i v nás vložená
kdo z nás si vzpomene?

jsem srdcem z kamene
vždy stejně horoucím
v odlescích plamene
zachraňme tonoucí !

v nás navždy vložená
bez názvu, bez jména
v doteku pohlazení
láska je a nebo není !

Michal Zachar


středa 11. února 2009

Oheň v polích


to je tvoje a to mé
zasazujem semínka
ohně do země hotové
ať roste v plamínkách

zalévat jen živou vodou
to je přeci samozřejmé
copak už někdo jinou
vodu vlil do černozemě?

sledujem výkřiky popela 
co dusí kořeny ohně
až ztichne rámus docela
jsi plamenem do pochodně

rudé plameny šlehající
úrodných lánů našich polí
nevidíš hořet hledající?
neslyšíš ani to, co je bolí?

Michal Zachar

Vzpírání doteků


vzpírání dotekům donutí k útěku
vězně i dozorce, čím komu jsme?

láska je vzdálená, zlomíme kolena?
za to, žes byl dnem? provinils? popraven!

kdo umí do dění, zasadit umění?
kdo ovšem v tom, najde svůj tón?

tóny tvých doteků, hrajících pojďme tu
zpívají o korze, chci jen dotknout se...

Michal Zachar
--------------------
Františkovi, dračímu jezdci

úterý 10. února 2009

Uvítání


láska že je největší?
a co třeba soucit
kdo, že jej nepředčí
když jde o cit

jak sdílet bohatství
co nemá punc run
když spatříš kolik sní
lidí, kde najít ten um

svítání člověka 
v kruhu všech sil
ohně a vody se neleká
vítej, královno všech víl

Michal Zachar
............................

Otázky VII.


jsme jenom slova
vrytá do mramoru?
hrající zas a znova
bitá nahoru a dolů

jsme prázdné otázky 
pokládáme je v nás
svět culí bez masky
žijem slovem - faupax

jak dokonáme radost?
když slovo o ní nezní
a pro uši spíš malost
a nevidíme přes ní

jak naložit se slovy?
ptáme se od věků?
založit život obnovy
beze slov v člověku

Michal Zachar
...............................

středa 4. února 2009

Políbení


Polibek dokáže zatočit.
A nejen s hlavou.
Vnímáme lásku pro pocit.
A nejen kučeravou.

Když dotkneme se rty.
Sami sebe navzájem.
Mícháme se světy.
Co nedostanou podnájem.

Líbání uvnitř oznámí.
Hladinu, kdy jsem tvým.
Jazykem omámil.
To, co zbylo z chvil.

Cos čekal člověče?
V lásce nic víc není.
Sex se ti přepeče.
Zkus políbení.

Když oba sobě.
Dáváme oboje.
Výhodou tobě?
Vleže i ve stoje...

Michal Zachar
------------------------
všem, co chápou, že nejvyšším sexuálním zážitkem je polibek

Pýcha a pokora


Pýcha a pokora.
Zvláštně se míchá.
Kůra, co potvora.
Kryje i dýchá.

Pyšný strom života.
Rozkvete jednou.
Pokora, Víra a Ochota.
Keř mění ve strom.

Jak jdoucí vteřiny.
Ukázkou splynutí.
Pyšným na kraviny.
Pokorný k spadnutím.

Na stromě života.
Pod kůrou dýchá.
V míze už kolotá.
Tvá pokorná pýcha.

Michal
........................................

pondělí 2. února 2009

Čeho se bojím?


Strašně se bojím.
Prorůstání neznám.
Věřím i povím.
Že najdeš seznam.
Toho, co život.
Zanesl dovnitř.
Jsi lásky pilot?
Chceme mít na víc?
Do hloubi chrámu.
Vždycky jsi chtěla.
Tak podej zprávu.
O stavu těla.
O tom, jak zrádné.
Jsou lidské duše.
Srdce to zvládne.
Připrav si kuše!
A ulov škodnou!
Co ještě neznám.
Znič totiž každý.
Bez lásky seznam!

Michal Zachar
.....................................
ničte bezejmenné seznamy...

Beze slov



když verše psát
tak nikdy na papír
srdcem jdi je hnát
a hrotem tlač na rapír
sloka je bodnutí
výpadem vpřed !
odkrytá místa přeju ti
a vymyslet hned
krytem ač zakryješ
ránu, co ti napsal sok
smlč pravdu i lež
až nakonec přijde šok
než perem svazky
básní, co napsal svět
rapírem hledej z lásky
a dostaneš vše zpět
je síla hrotu básní
tím, co nese je vpřed?
šťastní ti, kdo se zasní
a uslyší písmenek zpěv

Michal Zachar
.....................
všem, kdo hledají víc než jen slova

sobota 31. ledna 2009

Growing into love - Vrůstat do lásky


jen tak spočinout
ve tvém náručí
na chvilku, co tě naučí
jak měnit čas v nekonečno

můžeš rozplynout
se tam, co narušíš
snílkům lásky v područí
rty se značkou nebezpečno

když snídáš sen
který se ti zdál
a za bílého dne ti vzal
tvůj pocit nejistoty, masky

stačí každý den
být, co pyšný stál
když závoj císařovny vlál
a halil tě do vrůstající lásky

Michal Zachar
.....................................

Milovat, tzn. přestat srovnávat.

Láskám našim


lásko má zpívám ti
láskou svou zpívám ti
dávám svou čest a pokoru
stejně jak suvenýr
jsi jen jediná
která právo
mě má 
milovat

lásko má jediná
jsi tak šílená
zpívám víc
k oblakům
do hvězd
do mraků
že jsi 

MZ
---------------------------------------
nelituji toho, co jsem udělala,
ale lituji toho,
co jsem neudělala

Edith Piaf


Today


Nezapomeň na nic.
Co se stalo.
Hlavu máš na víc.
Než na čepici s šálou.

A taky v srdci.
Máš místa víc než dost.
Roztáhni mříže v kleci.
Sáhni si pro radost.

A co nepoberou bozi.
Nahoru a ani do hlavy.
Zkus duté nohy.
Prostě, co tě pobaví!

Z toho, co zbylo.
Můžeš být slunce i šeď.
Nehledej ani, co bude.
Žijem tady a teď !

Michal Zachar


Bylo to v sadu


Bylo to v sadu.
A hrálo nebe barvami.
jsem byl pozadu.
A vpředu bylas TY.

Tvá ruka chtěla.
A vábila lovce do lesa.
Tehdy jsi mě měla.
Teď moje srdce neplesá.

Dneska jsou v sadu.
Dvě vzrostlé jabloně.
Sem tam jablka kradu.
A taky reju v záhoně.

Jak krása s citem.
Vloužila touhu do větví.
Teď víš, že s klidem.
V dětech uvidíme MY.

Michal Zachar
..................................
Michaele a Janovi, mým dětem, na které jsem pyšný

Na první dobrou


Na první dobrou.
Jedou někdy i u filmu.
Co ale s života točnou?
V podstatě nikdo neví tu.

Co nutí tváře krabatit?
A do očí si dávat zlost?
A bouchat jako krakatit?
Teď právě přišla lhostejnost.

Je to výchova a nebo vzdor?
Životních rozhodnutí.
Co neptají se na názor.
A tváře do škrabošek nutí?

Když z tváře do tváře.
Podíváš se rovnou.
Tak nehraj si na lháře.
A jdi na první dobrou!

Michal Zachar
...........................................
Zdeňkám a Zdeňkům

Pohádka


když princ si vezme princeznu...
tak málokdo se kněze zeptá...
otče, zda-li čistý je náš dům?
před tím než ty dva sezdáš?

jen málo z toho, co dáváme...
vstříc pohádkovým snům...
prsten a květiny a máváme...
cestám ke všem pokladům...

v přibězích dobro vítězí...
až nakonec zabije se drak!
je v nás však touha spojení?
z života knihy neudělat brak?

Michal Zachar
----------------------
všem pohádkám života

Obchodní centrum


Jak mraky chodíme.
V obchodních domech.
Sraženi deštěm civíme.
A slevy hýbou v kostech.

A někdy se kolem rozsvítí.
Až záře projasní náš mrak.
Když sluneční lidi pro lidi.
Navštíví náš sklopený zrak.

Poznáš je v chuzi, pohledem.
A když jsi nejsi jistý tak.
Mají něco, co mi nesvedem.
Úsměvem rozeženou mrak.

Dívej se kolem lidem do očí.
Ne jenom na etikety slev.
A když se ti hlava zatočí.
Tak vnímej srdce a krev.

Možná, že dnes nekoupíš.
Nic sobě ani těm druhým.
Ať odlesk slunce zachytíš.
Přeji ti a nepatříš k chudým...

Michal Zachar
.........................................
všem, co nám dávají svůj krásný úsměv