Život

všechny soudy jsou

bohužel proti životu

jako všechny lžou

a stavějí tě ke plotu

všechny rozsudky

jsou jenom k smrti

krokem od slupky

a přitažlivost drtí

postupně jak stárnu

tak dospívám k tomu

že vše nedávám mu

a je to k mému dobru

svědomí božský pud

jenž přikazuje nám

hledat přirozený stud

že lásku v srdci mám

všechen čas je jeden

malý krátký okamžik

minule budoucím sveden

v přítomnosti tady žít

všechno co prožijeme

je dobré a od kosti

bláznit tu nebudeme

hladovíme do sytosti?

Michal Zachar

........................................

carevně...ať se ti v životě splní vše, co si přeješ
a proto si dávej pozor na to, co si přeješ...

World on Fire

když vnímáš

co se děje tady

stejně si říkáš

myslet na záhady?

nebaví mě ne

slyším ho každý den

srdce je smíšené

z obav jak dopadnem

jen tak chvěje

když hoří kolem nás

plní beznaděje

prostor, svět i čas

nestavíš se tak

proti větru se ohni

zblízka se pak

dívej na svět v ohni

Michal Zachar

............................................

Marii

Naší největší chloubou není to,
že nikdy nepadneme, avšak
že se pokaždé znovu zvedneme.

In The Arms Of The Angel

být v armádě

mě ani nenapadlo

tak je na snadě

že to ani nedopadlo

jak složit zbraň?

jsou jimi křídla

pohlédnout naň

bál se, že vzlítla?

co zmůže anděl

když nemá nic?

než koně na dél

a prince z nemanic

chráníš mou duši

svými mávnutími

bojuješ, jak se sluší

z lásky pírky svými

Michal Zachar

......................................

Každý jsme anděl s jedním křídlem. 

Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout.

Jezulátko

sám v němém úžasu

jsem schopen sklonit

sebe v sobě do pasu

za tvou slzou si dojít

nad ústupností těla

a nedostatky hlavy

teď hraje mi zcela

v té síni boží slávy

jednou mi tady svitlo

a na pozadí sametu

sluncem v duši přišlo

smír na mojí planetu

Michal Zachar

...................................................

Miluji

miluji tě

jak lehce říkám

spytuji tě

když podotýkám

miluji tě

zpívaná touha

a do mrtě

pozemská pouhá

miluji tě

lásko nebe tečná

zřím tě

nejsi nadbytečná

Michal Zachar

Milovat jak hrom...

miluješ mě tak tiše

zvukům nerozumím

a chtěl jsem slyšet

to, co dávno vím?

jsem radostí pln

tvořím pevnou hráz

nárazům těch vln

rtěnku jsem ti smáz

milovat jak hrom

kdy neslyšíš už nic

z lásky roste strom

křič tiše z plných plic

Michal Zachar

--------------------------

Podmíněná láska, to je na prd. 
Na tu se nemůžeš spolehnout.
Pořád musíš být takový,
jakého tě chce ten druhý,
a nemůžeš být sám sebou. 

666

já miluji vaše oči

které se shlížejí

div, že se neroztočí

blíž a blíž sblížení

je jen jedna noc

dlouhá a věčná

a to byla by moc

zdá se nebezpečná

ztrácet se v očích

vzrušující a zkažené

ztraťte si ten pocit

máte je dávno zavřené

..................................................................

Láska, jakožto dar nebes, objevuje v každém okamžiku a ve všem zázrak.

Zloba, jakožto záležitost lidských vášní, vynalézá vždy jen peklo na zemi.

Plamen života

nejsme ani tělo

řízené změnami

a že by se chtělo

ještě je před námi

ta možnost samoty

není vlastní citům

myšlenkové šlápoty

bouřkový mrak v skrytu

nejsme ani rolemi

co přijali jsme herci

v konci naší proměny

tak blízko ke komerci

vklouzneme v libosti

srostem s rolí podle

vše je v naší milosti

infikovat se dobrem

v podstatě jsme vědomí

dokonalé a nesmrtelné

ať se kdo chce kaboní

životem věčným zřejmě

Michal Zachar

-----------------------
věnováno Petře Troníčkové


"Tam" není lepší než "tady".
Jakmile se vaše "tam" stane "tady",
 jednoduše najdete jiné "tam", které bude lepší než "tady".

Drobečky

tak si jdu trochu líně čistit

své velké vnitřní prostory

kdo tu zas chroupal bisquit

mému nařízení navzdory?

co všechno přitahuje den

je v prachu usazeno, jak noc

vnější vlivy dám prostě sem

ať nemají svou velikou moc

plnost a jednoduchost bytí

je zkažená tou neochotou

že spousty těch, co třpytí

neporazí světlo se samotou

hrát spolu malou košíkovou

nejsme události ani významy

sušenku mám vzpomínkovou

to mě něco prostě nebaví

takže šílený z úklidu i světa

venku, kde nevidíš smysl

uklizeno, po sušenkách veta

svobodu dělá láska, ne mysl

Michal Zachar

......................................

Pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko,
mohou přijít na to, jak daleko se dá jít.

Reloaded

a málokdy mám slzy

pro oči nevidím

že úsvit nastal brzy

a tak nenávidím

jsem strojem člověčím

na zabíjení lidí

a čím se komu odvděčím

když neuvidím?

ženou mě zas do boje

pro tvoje oči

pro pohled bez zdroje

smrt zaútočí

záchvěvy vzpomínek

bolí a bodají

hoříš, jak ten plamínek

ještě mě čekají...

Michal Zachar

...............................................

Život není náhoda, ale volba.
Nejdůležitější není, co se děje,
ale jak si s tím poradíme.
Naše volba - co si myslet a co dělat
je to nejdůležitější.

Hlavičky ohně

když dáš dvě hlavy k sobě

a přeskočí-li jiskra

tak zapalují

až skončí potom v hrobě

ač jsi mne stiskla

tak nespaluji

žijí-li sirky životem maličkým

chvíli jsem si přál

ať neskončí

ať oheň laská jejich hlavičky

a postupuje dál

až dokončí

Michal Zachar

------------------------------

na motivy fota Petra Bokvaje

Můžeme

můžeme

uspět

nemáme

nic

z kůže ven

dospět

získáme 

víc

do rytmu

básní

klademe

těla

v blankytu

zhasni

dáváme

zcela

nabízím

úsměvu

garde

jiné

zkamením

ve zpěvu

carpe

diem

Michal Zachar

------------------------

Jsme tím, co opakovaně děláme.
Dokonalost není čin, ale zvyk.

660 vyprávění o životě

tady jsme

a taky budem

křehcí zle

v světě svůdném

tady jsme

v chaosu času

tvoříme vše

i svůj čas na krásu

tady jsme

se svým klokotem

a být zde

stává se životem

Michal Zachar

....................................

Život je perioda mezi narozením (např. oplodněním vajíčka) a smrtí organismu.

Život je také proces, součástí kterého jsou živé bytosti neboli organismy. 

Část planety Země, kde se vyskytují živé organismy, se nazývá biosféra. 

Životní procesy živých organismů a vše co s nimi souvisí zkoumá vědní obor biologie.

Myšky

spali jsme dlouho

snem o nadějích

a událost pouhou

přikryl nám sníh

když padá vločka

očí vykrádá chlad

vrčím jak kočka

které myšák spadl

jsme malé myšky

co přikryje sníh

chcem sbírat šišky

nebo jet na saních?

jsme spáči malí

nebo jen snící

čím jsme se stali

bloudící? bdící?

Michal Zachar

...........................................

Jsou v životě chvíle, kdy je nesmírně důležité věřit
 v něco většího než jste vy sami.

Třeba v snící myšky.