neděle 31. října 2010

Dobrou noc



dobrou noc
slova nepohladí
tak jak tvá moc
když čas zradí

dobrou noc
utíkáme z pláže
vrátit tvou zlost
nikdo nedokáže

dobrou noc
milující odpověď
když jsem švorc
založíš mě hned

dobrou noc
říkávám ti směle
do očí a dost
nedělej nepřítele

dobrou noc
pohladit tvé vlasy
běžící na pomoc
s trochou spásy

Michal Zachar
-----------------------------------------
Je dobré, když nám plynoucí čas nepřináší pocit opotřebování, nýbrž naplnění.

Výloha (Fuck Be Like That...)


zarovnaná, zamyšlená
stojící jen s oporou
jednou z rána, němá
rozdávající pusu stou

obchodům vzdálená
měnící se s oblohou
tvým snům dálce má
dát snící s podobou

tak díváme se na tebe
určitě každý jednou
skrýváme cit do nebe
marný kus jej zvednout

a tak stojící stoupáš
tvé zrání čas dokonal
čekající nevnímáš
čtou si přání, co dál?

Michal Zachar
.............................................................................

Může Vás milovat celý svět a přesto Vás tato láska neučiní šťastnými.
Šťastní budete teprve tehdy, když začnete sdílet lásku, kterou máte ve svém nitru.
To je láska, která dokáže zázraky, která všechno mění.



sobota 30. října 2010

You're Not Alone


kdo po mém srdci sáhl
když začalo pršet
to tys našla práh
co začal ohněm sršet

odkrýváš tajemství dál
kam až dosahuješ
ne, že bych o to stál
co vše si asi pamatuješ

dívám se přes rameno
radost i příkoří
dál na zapřenou
jsi právě nová příchozí

a doufám, že uvidíš vše
co vede k tobě zas
celý ten svět
tady a teď a taky v nás

Michal Zachar
............................................................
Petrovi a Lence

Jste naživu - tak vezměte život do svých rukou a radujte se z něj.
Narodili jste se s právem na lásku a na to svou lásku sdílet.
Sebrat odvahu a radovat se ze života, zkrátka být - to je to jediné, na čem záleží.
Nikdy nejste sami...

pátek 29. října 2010

A Girl Alone


tak tě zas vidím
jak jsi tam sama
pokaždé slídím
očima zklamán
samota dívek
prý bývá tmavá
s pletí sklínek
průhledně smavá
otevřít se dál
věřit tobě a sám
žena a král
srdcovým se stal
sama je dívka
sama a opožděná
výbava v zálibách
dnes už poražená
kde šlápoty
ztracené kousky
a životní sloty
tvé kočičí fousky
ubíhají vzad
počkání nedává
úsměv co zchlad
v srdci vybíravá
nezjistíš čím jsi
možná, že ženou 
stáváš se prý
sama tou skvělou

Michal Zachar
--------------------------------------

Hledáte nový svět. Přestaňte jej hledat. Začněte jej tvořit.

Čára rukou


jdu spát
na jiném kontinentu
jsem sám
a jiná než ty není tu

čekám tě
v spojení silných paží
hledáš mě
a tvá mysl se snaží

zapomenout
na okamžiky vhledů
nepodlehnout
to jen tak nedovedu

zvykám si
že z rukou sálá samota
dělá i počasí
dělící smrt od života

Michal Zachar
..................................................................

Jediné, co bude důležité, až odejdeme,
budou stopy lásky, které tu po nás zůstanou.

čtvrtek 28. října 2010

Neděle



někdy se pokoušíme 
zotročit snad vše
a jak tak tiše spíme
se sladidlem od krve

sdílíme svět s těmi
lidmi a hlavně snem
co milujeme dlaněmi
možná povzbudit jen

stačí, aby dělali to
co by tak chtěli
nemajíce odvahu
hrajíce si na neděli

Michal Zachar

-----------------------------------------------------

Co jsi pochopil v rozumu, může být vyvráceno novým důkazem.
Co ses dozvěděl ve svém srdci, je navždy tvé.

Odevzdání



srovnáváš dotyky ozvěn
kdy tvé srdce bušící letí
hříva koně letících změn
odčerpáváš dar prokletí

třesoucí krev v kapilárách
propletených tepen a žil
kroužící dotyk dáváš
jen proto, abys tu byl

měníme sebe splývající
tmou očí světlem ran
čekám to srdce chytající
co zbylo ti odevzdám

Michal Zachar
............................................................................

Umění žít ve vztahu je nejvyšší mistrovství, a jediný způsob,
jak jej dosáhnout, spočívá v jeho praktikování.
Naučit se fungovat ve vztahu proto vyžaduje činy,
nikoli vstřebávání znalostí.



pondělí 25. října 2010

Zatavíš strach


zatavíš strach pod víčka
že není vidět v očích
snad to tvá hlavička
si trochu povyskočí

hledáme strach dál
a nejen pod víčky
kde by se každý bál
bez lásky maličcí

tvoříme děj života
a hledáme štěstí své
tak jen řeka kolotá
když se ptáš - j time

Michal Zachar
-------------------------------

Nelze být vždy hrdina, ale vždy lze zůstat člověkem.

pátek 22. října 2010

Hungry Eyes


bojím se možná příliš
že odtáhneš a já nedám
najevo, jak mi chybíš
to proto, že tě nemám
na věky věků jsem
tím, co se stává tebou
blázen láskou uschopen
pochopit, co je se mnou
taky ta slunce naše 
co planoucí nad námi
smíme ani jedno zhášet
nevíme, co je před námi
kráčíme spolu i když
jsme teď každý sám
už prostě jenom víš
že tvou lásku mám
a jak jdeme s tancem
co v nás čeká až vkročí
barvy života a naplní
tvé hladové oči

Michal Zachar
-----------------------------------------
Tanec je vyjádření, kde slova nejsou až tak důležitá...

pátek 15. října 2010

Stickers - samolepky


sbírám samolepky dnů
ale bojím se až tmou
unavený se nezvednu
a nenalepím tu tvou

na dveřích života mnoho
je otisků z tvých prstů
a souboje, kdo z koho
zlomeninám říkám srostu

samolepkám říkám sbohem
a strhávám je dál a dál
někdy těžce, někdy sborem
strhávám a sám jich pár mám

v pokušení nalepit si to své
do tvých zad a nebo i čela
strhávám ruce neposedné
co oblepit svět by chtěla

přes samolepky představ
nevidíme už skoro ani sebe
někdy si říkám zastav
než najdu samolepku nebe

Michal Zachar
........................................................................

Myslíme si o sobě to,co se nám líbí a nevidíme se takový, jací jsme ve skutečnosti,
ale jací chceme být podle ideální představy, kterou jsme si o sobě vytvořili.

Just Feel Better


zaplétám se dál do života
a setkávám se s tím dalším
nehledám, kde je Golgota
a zpívám tak trochu falší

možná, že zapomínám
kolikrát se stal člověkem
ten, který ve vzpomínkách
bral všechno s povděkem

a tak stále jdem a žijem
někdy i šlápnem na okraj
tak na tvou slávu pijem
kdo můžeš, tak si s ním hraj

Michal Zachar
----------------------------------------------------

Kapka lásky je víc jak vodopád zlata.

středa 13. října 2010

Milování



dvořím se estakádě moci
co letí nocí do mraků
nad hlavou polštář noci
zhasínající jeden z zázraků

to zhasínají těla
co v úžlabinách srdečních
hledá ta mysl smělá
když zhasl i noční smích

a jako bouře vášní
utichají teď všichni rázem
říkám jsi, jsi zvláštní
milovat může jen blázen

tak uléháme spolu
a už nehledáme naše těla
do nočních tišin sborů
co naší láskou oněměla

Michal Zachar
----------------------------------------------

Láska obvykle trvá léta, sex minuty.

sobota 9. října 2010

Na nohy


láska je snadná
říkám si krásná
skvěle skladná
možná i spásná

jak snadné je vzít
do rukou srdce
a jen chvíli mít
vztahy po záruce

strach, že zabíjí
a láska posiluje
jedno tě nabíjí
a druhé unavuje

ať už jsi ten nebo
ta pouštím se oblohy
ahoj všem za sebou
postav ji na nohy

Michal Zachar
----------------------------------------------
Když stoupáš po schodišti ke kůrům oblohy,
nekoukej vzhůru, nýbrž pod nohy.

A pleas to the heart of gold...


když kdysi říkala s mi
že brečí jenom počasí
teď nějak divně je mi
vidím padá z pod řasy

slza, co s ulízla jí hrot
když po tváři přebíhala
vždycky s byla lodivod
a teď si´s sama ubíhala

kam padají slzy kulaté
do dlaní se nevejdou
když zítřek chystá tě
soužit cestou slzavou

láska ta se zapisuje
křivkou srdce-třesení
ze zlata srdce zas bije
usměj se, ať dobře je mi

Michal Zachar
.....................................................................................

Srdce je v každém člověku staré statisíce let, zatímco rozum sotva tisíc.

sobota 2. října 2010

UPEKKHÁ (Vyrovnanost)


když se vracím zpátky na nohy
a nejsem vyrovnaný
zas chytit kousky oblohy
a říct chyběla s mi

když se dívám na včerejší den
a  tomu dávám smích
vnímám rozpomínající se sen
schovaný byl v nich

když zpívám abyste neslyšeli
to splývám s nebem
dotknout se jen svými čely
a říct, že to svedem

když  před sebou kus oblohy
mám a zase jen jsem
tak vrátil jsem se na nohy
pojď lásko, jdem

Michal Zachar
-------------------------------------------------------
Nespouštěj své oči z hvězd a své nohy ze země.


Upekkhá (pálí) nebo upekṣā (sanskrt, v písmu dévanágarí उपेक्षा) je buddhistický termín pro vyrovnanou, nestrannou mysl. Tato vyrovnanost je zakotvena ve vhledu do zákonitostí karmy, dopomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a do nepřítomnosti „já“ (anattá).

Upekkhá je vyrovnaný stav mysli charakterizovaný nepřítomností výrazného ulpívání - nepřítomností přitažlivosti (žádostivosti) ani odporu („dósa“). Stav „nestranné mysli“ vůbec neznamená, že by se člověk v něm nezajímal o dění okolo sebe, nebo že by byl pasivní. Někdy se upekkhá překládá jako „lhostejnost“. Opět však v žádném případě nejde o lhostejnost k vnějšímu dění, ale o lhostejnost k vlastním příjemným i nepříjemným pocitům, k zisku i ztrátě, ke kráse i ošklivosti, ke štěstí i k bolesti. Občas se používá přirovnání k „oku bouře“. Je to také nestranný přístup ke všem bytostem, dobrým i zlým, milovaným i nemilovaným.

Upekkhá je jednou z théravádových páramit (dokonalostí) a uvádí se také jako jeden ze „Čtyř vznešených příbytků“ (brahmavihára), kde ostatní jsou mettá (milující laskavost), karuná (soucit ke všem bytostem bez rozdílu a úsilí být užitečný sám sobě i ostatním) a muditá (chápavá nesobecká radost).

Stejným výrazem se také označují neutrální (ani příjemné ani nepříjemné) tělesné i mentální pocity.