neděle 19. prosince 2010

Ukaž mi nebe (Show me heaven)


ukaž mi nebe
vše za to dám
a možná i sebe
klíče odevzdám

ukaž mi nebe
v čem spí bůh?
kdy mrak zebe?
splatíme dluh

ukaž mi nebe
ať vím, co ty
na bránu klepe
padlí prokletý

ukaž mi nebe
já ti dám svět
a srdcem veden
přijmi mě zpět

Michal Zachar
............................................................................................
Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.

sobota 18. prosince 2010

Rozsévač (Wise up)


co mi leží na srdci?
pro co jsem nadšený?
zahradníkům o krtcích
sen se zdál zamlžený

kam patřím a čemu?
co s tím v co věřím?
kousek shrnutého lemu
na kapse starých jeans

jaké hodnoty mám?
pro co jsem nadšený?
usmířit i sebe sám
dopřát si čas na ženy

a co mohu změnit?
jak žít líp než dnes?
zbytečné je teď pěnit
upřímnost trpělivě snést

čím se chci zapsat?
jak mít vyrovnaný život?
tak tedy nic naplat
LÁSKA je slovo pro osivo

Michal Zachar
.......................................................................
Je moudrost dovedeme-li moudrým naslouchat.

pátek 17. prosince 2010

Stýská se mi (Miss You)


jak kočka honící myš
padá sníh třepotavě
ty vločka věřící smíš
spjatá zníš naléhavě
hra dvou bez sebe
je i není mi blízká
říkám ozvěnou tebe
lásko i mě se stýská
mám štěstí, že mohu
doufat, že tvoje tvář
tam první po bohu
má pořád svou zář

Michal Zachar
.............................................................
Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné.
O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte se s nimi.

Nevzdávejte se (Don't give up)


nedám tvoje oči
když se podíváš
hledám jak skočit
výš než běhá mráz

jsi nevidoucí vin 
sluneční hledající
já spadl z konvalin
sváteční nemající

komu jsi oporou
maskou sama sobě?
co najdu s tvou
láskou v téhle době?

když vyzván vstal
klekl, že neunese
smíš jít lásko dál
nevzdávejte se

Michal Zachar
.....................................................................
Až se mě jednou zeptáš,
co je pro mě důležitější,
jestli ty nebo můj život
a já odpovím, že můj život,
nezlob se, protože ty nevíš,
že můj život jsi ty.

čtvrtek 16. prosince 2010

Vypouštím to ven (Bleed It Out)


chci ti říct
že už tu jsem
kolikrát smím
zářit obnoven
když se mám
zachovat rád
nevidím krám
kde budu brát
cokoliv z krás
a pozoruji nic
orchestr hrál
a jinak už nic
hrajeme hudby
co prý jsou naše
znamení sudby
z vnějšku zhášen
a v srdci štěstí
co není jen sen
tak si cestu klestí
vypouštím to ven

Michal Zachar
---------------------------------------------------------
Když do světa vkročíte kvůli lásce, kterou vás někdo zahrnuje, nezáříte vnímáním skutečnosti, ale láskou, kterou jste od někoho příjmu-li; a ten kdosi ovládá vypínač, a až ho vypne, záře zhasne...

středa 15. prosince 2010

Paradox (Protego moi)




v klidném bodě světa
který se stále jen otáčí
přebývá oddaný i sketa
tam se bez touhy tančí

sloužit místo mamonu
láskou proti soupeření
potřeby, zisk jde nahoru
tvář proti výkonu lpění

vše má určenou chvíli
a všechny děje i svůj čas
čas zrození i umírání žili
dokud tmu nevystřídá jas

přijímám to, kdo jsem
co dotýká se všech i mě
paradox určený křtem
najít střed a zůstat v něm

Michal Zachar
---------------------------------------
Být tím, čím opravdu jsme, a stát se takovými, jakými jsme schopni se stát, 
to je skutečné naplnění života.

úterý 14. prosince 2010

Vánoční katedrála (Ave maria)


vzpomínám na ticho
když zvuk vrcholí
každý je sám Jericho
a to spíš hluk nevolí

občas si říkám, kdo
je tam, kam letí
ohlas, toho, co šlo
že své dám objetí

a tak stoupá zas
zpěv, co ladí nás
mrak odsouvá hlas
a krev mládí máš

mír duši, co hledá
neóny během dne
hřmí hluší, co nedá
ty tóny sněhem žhne

Michal Zachar
....................................................................................
Láska je schodiště, po němž se blížíme k Boží podobě. A zpěv je jeho zábradlí.

neděle 12. prosince 2010

Slib mi (Promise me)


zas vyšlehl plamen zářící
obloukem oblohu učesal
kráse podlehl ámen sloužící
skokem předlohu vzňal

letíš a konec bitvy nemáš
naučily i přinesly mi utrpení
víš zvonec a cinkni nejdráž
srazily a odnesly si mé snění

nejednou promarnil jsem čas
bojem kvůli nenápadným lžím
neblednou rozmarné sny v nás
shůry ohňový dech teď dštím

trpěl jsem kvůli lidem zas
i těm, co si lásku nezaslouží
tvrdě ohňový bolidem kaz
léčím, kdo si nezatouží?

teď zářím zas láskou ohně
jakou jsem nikdy nepoznal
tvářím svit slz do pochodně
packou draka živly vzňal

otevřel jsem své oči a plál
ohněm, který už slib tuší
rozevřel se a skočí, aby vzal
nakloněn smělý i tvou duši

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------
Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.

Svět ještě stojí... (Concierto de Aranjuez)


přes všechny křivdy světa
co se stane, aniž za to můžeme
přestože nemáme právo veta
srdce plane, že tu budeme

cítíme, že nemůžeme měnit
to špatné v lidech a ve světě
vidíme, že lásku nejde směnit
za žádné na téhle planetě

láska je stále silnější
pomáhá obilí i nám si růst
krkavci jsou stále drzejší
nadváha ega udržuje půst

neexistuje nic kromě lásky
držící svět i nás v pohybu
odhazujme soukromé masky
na nebi ještě hvězdy svítí tu

Michal Zachar
.....................................................................................
Věřte, láska je touha po kráse.

sobota 11. prosince 2010

Jsem nemocný (Je suis malade)


láska hýbá nebem
hvězdami, lidmi i květy
praská teplo ledem
chvilkami vlídní, ty světy
umluví každého z nás
kráčet věčným ledem
přinutí strach, že ho máš
a hráče, že nepodvedem
a tak dýchám do ledu
a říkávám si ať popraská
vánoční mívám koledu
mimikám vrať se na maskách
 jak mrzne ukázal mi rozeznít
já snášel sytost ledu bezmála
srdcem dokázal se otevřít
a našel bytost, co to přijala

Michal Zachar
........................................................................................
Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají.

pátek 10. prosince 2010

Šťastnější svět (Fix you)


když nevíš, co ještě opravit
chceš prostě jen jít bez cíle
láska se zvedá jako štít
zbývá jen dno a tvá chvíle

chvátáš teď skoro zbytečně
protože není už kam jít
můžeme se tvářit netečně
že svět je šťastnější svit

a že bude, tím se konejším
když se láskou ozdobí
osudem svým šťastnější
dvě, pouhé dvě osoby

Michal Zachar
---------------------------------------------------------
Svět dělá žena. Je v něm panovnicí - nic se v něm neděje než skrze ni a pro ni. Žena je tedy velkou vychovatelkou muže. Učí ho půvabným ctnostem, zdvořilosti, diskrétnosti a té hrdosti, která se bojí přijít nevhod. Učíme se u ní, že společnost je složitější a jemněji uspořádána, než soudí myšlenka, že citové sny a šero víry jsou nepřekonatelné, a že to není rozum, co vládne lidmi.

U mě doma (In my place)


hodně lidí nechce milovat
možná je ve hře mnoho
nenávidí to, mít se rád?
zaměřit se na jednoho?

budoucnost s minulostí
bojující v čelních lalocích
bezmocnost nevyprostí
kupující lži o prorocích

chci si najít společnost
a dívat se na soumrak
šli spolu jeden krok?
že zpívat je i milovat?

takže jsem na světě
zpěvem si lásku křtil
abych v té jediné větě
s tím, koho miluji i žil

Michal Zachar
.......................................................................................
Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.




text písně jsem našel až po tom, co jsem tu básničku napsal:


Na mém místě
Byli hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé

Byl jsem ztracen, byl jsem ztracen
Překročiv hranice, za kterými jsem měl zůstat
Byl jsem ztracen, oujé

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?

Byl jsem vyděšený, byl jsem vyděšený
Znavený a nepřipravený
Ale čekám na to

A když půjdeš, když půjdeš
Zanechej mě tu samotného
Pak na tebe budu čekat

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?
Ach, za to

Zpívej prosím, prosím, prosím
Vrať se a zpívej mi
Zpívej mi

No tak to zazpívej, teď, teď
No tak zpívej
Zpívej mě
Vrať se a zpívej

Na mém místě, na mém místě
Byly hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé
Oujé 

Věříme (We believe)


láska se neptá
když přemýšlíš
krása se šeptá
kdy sama spíš
strach se neptat
podstoupit riziko
krach je reptat
vykoupit oklikou
láska není přání
není ani poznání
oči změn uchrání
měníc cíl přistání
je to jen oheň
hořím každý den
výzva s bohem
planout neviděn

Michal Zachar
...........................................................................................


Tělo člověka je milování hodné dočasně, jeho duše provždy.

čtvrtek 9. prosince 2010

Zkuste spát se zlomeným srdcem (Try Sleeping With A Broken Heart)


každý máme svůj poklad
leckdy i pěkně zakopaný
vraždy jsou náš doklad
někdy jsi spěšně milovaný

každý je ničitelem světů
a zároveň zahradníkem
dráždí vůně tvých květů
osloven srdcí průsečíkem

všichni máme pochyby
nad svým úkolem dneška
ruka, co nás vede nevidí
na nás je, co chcem zmeškat

Michal Zachar
...........................................................................
Láska vám může srdce naplnit, pak zlomit, a to zlomené srdce znovu vyléčit.

Podívejte se odtud (Fly away from here)


někdy je lepší o lásce nemluvit
ryzí cit nepozná mnoho slov
možná, že zlepší krátce tvůj svit
a že přesná kopie boha je zlo
člověk je ztělesnění nejistot
a soudy o něm jsou i falešné
citově nestálý, zaměnitelný bod
jím i koněm táhnou srdečné
krev stálá ve své nestálosti
je ponurá z ctností pravidel
jakým, že hřály oči tvé dosytosti?
sakury v květech hostí málo, včel
lodivod osud ví, cos tady upekla
když vznešeně z citů děláš hrdiny
že život přenese tě z ráje do pekla
i bez limitů, té jedné jediné vteřiny

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------
Učíme se zejména od toho, koho milujeme.

Blind dark angel (Stop Crying Your Heart Out)


najdeš-li to, co drží tě
nad vodou potopy
hlava ti říká vezmi z těl
než to srdce pochopí

nikdy nikdo nic nevrací
že snad uzná vaše úsilí?
pochopí nejde za prací
kdo pozná láskou opilí?

miluji tě, protože se zdáš
ve snu jsi králem pouště
a slzy jsou tím, čím zalíváš
mne, když jsem spouštěn

do nitra suchých skal
slzy vesmíru a oči obě
už jsem dávno vyplakal
abych došel až k tobě

Michal Zachar
-----------------------------------------------------
Už s chmurným mírem vchází chmurný den
a samo slunce těžkou hlavu skrývá.
Jen zprostit toho, kdo je nevinnen
a trestat provinilé ještě zbývá.
Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova.

úterý 7. prosince 2010

Jediný okamžik (Angel)


někdy mě trochu děsí čas
a to tím, že pořád trvá
a to i pro epochu platí zas
že chce být jako žena - prvá

láska se nedá změřit trváním
rozhodují o ní okaMŽIKY
a nevím, co si uchráním
dnes i v loni má stejné triky

jediným se prohrává a bere
jediná noc může pamětlivo
pro lásku lákavým krupiérem
mít větší cenu než celý život

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------
Na světě existuje jen jedno hrdinství: vidět svět takový, jaký je,
a milovat ho.

neděle 5. prosince 2010

Adventní slzy draka (Tears Of The Dragon)


tak jsem dnes hleděl ze svých střech
a čekal až poletí ten anděl kolem
a těšil se, jak mne sveze na křídlech
aby sňal smutek, co nazývají bolem

a zatím si čerti dali dostavení přímo
s anděli na ulici, která je tak malá
nevím, jestli jsem už starý a tak mimo
nechodící láska nebeská i pekla je stálá

a tak tu dál sedím za komínem střech
napůl anděl napůl čert, sám jen tak
a mrznoucí mám slzy, taky dech
a možná jsem jen osamělý drak

unést samotu rán, kdy dáváš nevítán
naplnění hluboko v hrudi ukrytých
radost čekat v dávání toho, co mám
a ve sněhu jen pár drápů vyrytých

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------
Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla...



Mezi řádky (Between the lines)


rozdávám jen tak lásku
netrvám na tom, že se vrací
a možná pro jedinou vrásku
stojíme někdy před rotací

která nám zamotává hlavy
z toho, co bude dál potom
nehrajeme hry, co nás baví
pořád hledáme jen proto

a co je psané mezi řádky
tím se nikdo nezabývá
asi, že vzít srdce zpátky
je to, co nám pak zbývá

nečíst dál, jen jít touhou ryzí
zamilovat se do okamžiku
prožívat jej naplno než zmizí
a požehnání přejde v erotiku

Michal Zachar
.....................................................................................................

Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říct a drží zobák.

Láska zdarma (Lullaby)


někdy vám spadne Jeruzalém
rovnou na hlavu
to abych se nestal kanibalem
i lovnou zvěří u splavu

tak dostáváme lásku zdarma
a někdy ani ne
možná, to byla tvoje karma
co se ve mně rozvine

co slyšíme, když srdce tluče?
v hrudním koši
a razíme dál mince, já učeň
ty ostudní po rozkoši

sdílíme svět s lidmi, co milujeme
k povzbuzení třeba
jak lpět, že vlídní nemysleme
neocení lásku od placeba

Michal Zachar
--------------------------------------------------------
Není jediné lásky, jediného přátelství, které by prošlo naším osudem
a navěky ho neovlivnilo.

pro Katku