neděle 1. května 2011

ENNEAGRAM 2. - POSÍLÁM - (Roads)


posílám oblakům
co odcházívá večer
proti všem náznakům
den u mě sám klečel

když se oddávám
na cestě svatební
bezpečí si dodávám
a svobodu klidu dní

vztahy v oddanosti
k našim hlubinám
otvíráme osobnosti
k vyšším rovinám

zachraňme vyrůstající
nový zákon v srdci
k sobě si cestující
slepě, jako dva krtci

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------------------------
Vlastní sexuální energie v nás možná vzbuzuje rozpaky, protože se cítíme provinile za to jak jsme ji používali v minulosti a nebo čistě proto, že jsme tolik sexuálně založeni. Máme pocit jako bychom neuměli zvládnout svou pozornost nebo neuměli říct ne. Však by to byl pěkný zmatek, kdyby za námi šel každý tvor opačného pohlaví, včetně koček a psů. Až pokročíme na své cestě dál, můžeme cítit svou energii jako cosi co nám dává dar pro nás i našeho partnera. Nárůst této energie je nezbytná součást našeho posunu k vyšším oblastem vědomí. A je obsažen v každičké, i když malé radosti.


Dvojka (pomocníci, dárci, ošetřovatelé) - Dvojky se neustále snaží pomáhat ostatním, chtějí být nepostradatelní pro druhé, neustále se snaží všem vyhovět. Dokáží však býti v této potřebě až egoistické a dokonce jsou schopné i okolní svět vydírat pokud si nechce nechat od nich pomoct.

CESTA 10. - ZTRÁCÍM - (The Last of the Mohicans)


ztrácím svou cestu
pod nánosem špíny
hledím zas k městu
vracející dál jsem jiný

blátem uschlých stop
komu z nás zvoní hrana
jdeš párem malých bot
písnička dálkou obehraná

vracející se do slova má
bojíš se smrti a víc štěstí
slova jsou platba nirvána
toho, co vám cestu klestil

odcházím s učitelem sobě
neplatícím žádný podnájem
strach z lásky nechám době
štěstí být si v životě navzájem

Michal 
---------------------------------------------
Jako svůj vlastní učitel dávám výpověď.
Zkusím požádat Boha, aby mi ukázal, co by mě učinilo šťastným.
A aby mi dal sílu se z toho i radovat...

Najít Boha znamená, že budeme zcela poslušní, budeme mít všechny odpovědi, 
jež v životě potřebujeme, a budeme zcela šťastní.
Strach ze štěstí je vlastně strach z toho, že bychom se museli vzdát všeho...

FALLEN V. - SLZY ANDĚLA (Tears Of An Angel)


Pokaždé, když kroutím svůj vlas.
Hořím tvou tmou a jdu touhou.
Hvězdou buď každý z nás.
I kdyby na vteřinu pouhou.

A v srdcích slz andělů údolí míst.
Kam odložil jsem chuť dobrá?
A zapomněl člověka číst?
Snad i má duše neokorá.

Modlím se pane za spásu slzou.
Když slova nejdou mi z úst.
A v hlavě myšlenku drzou.
Jak skončit ten srdeční půst?

A že naděje neumírá a ty sám.
Jak kráčíš dál s tou láskou?
V hrudi mi svíráš klíč bran.
Zas stojíme před otázkou.

Má každý vztah svůj smysl?
Déšť slz tváří andělskou?
Zase jsi do mne řízl.
Náš dar je láska nás dvou.

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------------------
Ať už nás ve vztahu postihne cokoliv, a ať tkví jádro problému kdekoliv, odpověď dostaneme, když se přiblížíme více k partnerovi. Spojení dvou podstatných životních sil mnohdy odhalí pravdu a vyléčí i nemožné. Chlad, nudu, pochyby, strach, prázdnotu i pocit vlastní bezcennosti. Vykročíme-li, neznamená to vzdát se pozic či hodnot. Jdeme totiž s láskou...

sobota 30. dubna 2011

At Elafonisi (Na Elafonisi)




sem tam se zadívám
a zrychleně utíkám
kam se noha posune
kde tráva ještě leží
dává srdce lásku i mně?
nebo na tom už vůbec nezáleží?


vdechuji slunce a mrak
letící ne cestou je drak
vyhořím do základu celý
mě tvoje láska spaluje
tlučou srdeční decibely
do stěn až kam má krev propluje


už mám dost povinností
srdce ničím si nepohostí
typická role muže a ženy
pomsta bez dávání a přijetí
plusy mínusy jsou přečteny
stačí mi jen tvé láskyplné objetí


Michal Zachar
-------------------------------------------
Elafonisi je překrásná pláž na ostrově Kréta v Řecku.
Pláž je místo, na kterém mladé dámy hledají manžela a manželé – mladé dámy.

CESTA 12. - KOLIKRÁT?





život nečeká
na signál z pistole
cesta daleká
nevadí, že jsi dole
z ničeho vstáváš
do ničeho jdeš spát
nic nerozeznáváš
snad už tisíckrát
kolikrát utíká
ty stojíš jen tak
brána se zamyká
srdce je znak
k signálu start
co dáváš drsněji
kolik as kolikrát?
zastavíš svou naději?

Michal Zachar
--------------------------------------

Naděje vždycky způsobí, že uvěříme.

pátek 29. dubna 2011

DEJ MI NĚCO (GIVE ME TO SOMETHING)


bez vědomí moci
žijeme častokrát
normální jsme cvoci
co dávají se na 100x

vnímáme pohlazení
jak výkřik světa
co mají probuzení?
a třebas právo veta?

vytváříme si činy
svět, co v nás ulpívá
co na tom, že jsi jiný
i takhle člověk dospívá

Michal Zachar
-------------------------------------------

Největší moc má ten, kdo má sám sebe ve své moci.

PADLÝ ANDĚL (FALLEN ANGEL)


být jen kapkou v moři, co vzlíná
padlým andělem, co dobrotám
ochutnává lásku z tvého klína
když zdrhnul božským hodinám
svádivá otázka kroutící rozkoší
montuješ na city své horké tělo
má křídla tvé nohy jen pustoší
když se vzpínáš láskou celou
pronikám do tebe silou trojspřeží
zahájím ty obrovské přesuny dat
tvé ruce drží se všech mých otěží
na nebe už nevěřím, tajfuny sťat
a tak utočím v dotyku nevlídnou
dlaň přikládám k tvému že jádru
hmotu znám, nejsem blondýnou
uměl jsem lítat, rozkoš snad zvládnu

Michal Zachar
--------------------------------------------
Láska bez vznešených úmyslů - to je jen řada probdělých nocí
v milostném objetí s cílem být uspokojen, nikoliv šťasten.

pondělí 25. dubna 2011

JIZVY (Nothing Else Matters)


jizvy nás někdy bolí
a zcela bezdůvodně
život nás někdy skolí
neuvažující slovem vhodně

jizva je připomínkou řádu
vzpomínkou rozdělující kůži
a ta trpící pocitem hladu
říká pozor dej si na tu růži

jizvou ozdoben vnímám čas
a nejsou to vždy jen splíny
chovajíc drsně lásku v nás
než ostrý bod zastaví tvé činy

Michal Zachar
----------------------------------------------------------
Leošovi na památku jeho maminky

Na fotce Saturnův měsíc Mimas  - Hvězda smrti. Ty, které milujeme neopouštíme ani když nejsou mezi námi. Jsou s námi stále. V našem srdci, v našich činech.

úterý 22. února 2011

Zde přichází slunce (Here comes the sun)


Nemůžeme přimět člověka k ničemu jinému než v něm už je. 

Svoboda člověka není v tom, že si dělá "co chce",
ale vždy jen v tom, že "zušlechtí" (od toho pochází slovo
šlechtic, šlechetný) 
to, co je mu dáno.
Pokud nenachází v sobě sílu k vnitřnímu zušlechtění
ve skutečnosti není svobodný, ale je otrokem astrálních sil
- tzv. egregorů (ať žije výuka magie - :) )
a je iluzí si namlouvat, že zrovna my jsme zcela svobodní,
když jsme otroky vášní a celé dějiny nás o tom přesvědčují.
Člověk se rodí na určitém místě a do určité doby
neboť potřebuje pracovat s určitými silami, aby učinil 
sám sebe celistvějším. I já sám. Bez vyjimky.

Když se pozorně dívám na sebe do zrcadla a učím to ostatní lidi,
ptají se mně mnohdy ostatní, proč by se měl člověk dívat pozorně?

Odpovídám jim, aby se naučil vidět sám sebe 
a ne jen svůj obraz, který si o sobě předem utvořil...

Tisící básničku píšu jako prózu a tímto se omlouvám všem, kdo si k ranní kávě dali ještě i mou básničku. Nebudu teď nějakou dobu psát. Pokud budete mít chuť a bude vám nějaké téma chybět či přebývat,
napište mi, zkusím vám něco stvořit a poslat
A jestli se k psaní vrátím, ukáže čas.
Teď je třeba žít. Mějte pěkné dny. A Bůh vám žehnej.

Váš Michal Zachar


pondělí 21. února 2011

Nesmrtelná (Je suis malade) - 999


možná, že láskou
stárneme předčasně
a že se na ní umírá

přechylujem souhláskou
máme jen své vášně
a mládí to nic nesvírá

a možná, že mládneme
i když jen na pár dní
nadělí nám spravedlivě

a než si zase lehneme
poslední loď opouští
podlehnouc direktivě

láska je divoká síla
zkuste ji zkusit zkrotit
tak nás prostě zničí

zajmout jí, aby nám zbyla
a můžeš i krev potit
tak s námi jen cvičí

k pochopení nám nahrává
ale bezradně stojící
a nevydává ani hlásku

je to jen srdce potrava
nejdůležitější jsi ty: volící
nikdy nedám to, co mám: lásku

Michal Zachar
------------------------------------------------------------
Skutečnou hodnotu našemu životu dává vědomí ne toho,
co děláme a umíme, za co nás považují rodiče, partner, přátelé,
ale toho, kým jsme. My sami.

S láskou v sobě, nikoliv našich představ o druhých, 
mylně vydávaných za lásku máme ještě naději...

Odkazy dcer (Don't Blame Your Daughter)


kam dáváme oči?
když se máme podívat?
a kdo do nich vkročí?
a začne si zpívat?


když jsme šli dál
kousek cest svých dcer
zkusit si, jak bych stál
a nabrat si směr


vyšší rovinu lásky
vnímáme svými smysly
a že k uchopení krásy
není třeba mysli


šachová dílna prahů
kde v sobě lepíme lekce
polámaných kousků vztahů
šach dostáváš i pěšcem

Michal Zachar
-------------------------------------------------------
Pokaždé, když jsem byli zdrceni nebo prožili trauma, byly to situace, kdy se nám nepodařilo naučit se předložené lekci. Místo toho, jsme rozlámali svou mysl na kousky. Byly to situace, kdy jsme měli možnost vystoupit na daleko vyšší rovinu lásky a porozumění. Nic není ztraceno, protože tyto zkoušky k nám přicházejí stále znovu prostřednictvím našich vztahů. Naše vztahy jsou dílna, kde se můžeme naučit své polámané kousky zase znovu pospojovat. Protože až přijde další zkouška, bude ten novej sekáč jinej - ten se už nezakecá...

neděle 20. února 2011

Vše (Everything)

Photo by © Marino Parisotto

čemu se podobá láska?
malému listu z topolů?
žirafě když si mlaská?
kolotoči dolů nahoru?
životu na ploše šikmé?
a žije příčetností dam?
světlo, že ve tmě blikne?
kolik dám času hodinám?
jaká jsou její pravidla?
nadšená je cesta k ráji?
řeka, co zvedla stavidla?
spláchne vše, co jí dají?
podobá se všemu na světě?
rozeznáš její obraz od skic?
pokud jo, jsi na jiné planetě
jí se přeci nepodobá nic...

Michal Zachar
..................................................................................................................
Když hledáš opravdovou lásku, musíš se nejdřív unavit
průměrnými láskami, které tě potkávají.

Ta opravdová je jediná, co vydrží.

sobota 19. února 2011

Vzpomínám si (I remember)


sněte sny nahlas
proudem stým
životem za čas
dojdeme k svým

kolikrát nemohl
jsem se uchopit
a rád se přemohl
a s ní šel chvíli si být

sny o malé velké
lásce na inzerát
sečtěte si celkem
i se slovy mám tě rád

cit nevyměříš cestou
ani jako tu silnici
doslechneš se stou
zkazkou čekáním vonící

co čekáš? zázrak?
a s obnošenou vestou?
poslouchat vždy budeš, avšak
místo abys šel svou vlastní cestou

Michal Zachar
----------------------------------------
Muž může být šťastný s jakoukoli ženou, pokud ji nemiluje.

Kruh (Hříšná těla, křídla motýlí)


shazujeme kůže ctné
smrt už tu stojí zas
kdo to zažil, ví své
prodáváme sebe z krás

těla hřeší a jejich duše
se pokoušejí být čisté
pod okolnostmi kluše
srdce, co nebilo si jisté

přežil jsi zápas o tělo
se šrámy na celý život
tam, kam jdeš nechtělo
ať duše dělá deštivo

hlupáci, co přehlížejí
co umíš, než spadne
Damoklův meč na naději
a než zbydeš sám jen

vzpomeň si na kruh
vystav své tělo sluncím
do vlasů zapletených stuh
pálíš v koších hrudních

dáš dohromady obraz
vezmi si nalezenou sílu
vymanit jen svůj odraz
z křídel světa, jdi a miluj

Michal Zachar
------------------------------------------------------
Pokud chceme, aby byl náš vztah stále živý, musíme do něj pořád vnášet život.
Čím víc se poznáváme, tím víc se doopravdy milujeme.


Staré fotky (Naval)


zase nemůžu spát
a budí mě staré fotky
jde z nich chlad
a jsou trochu i krotký


tváříc se černobíle
vyprávíc mi příběhy své
dnes je všechno milé
o tom, že bylo dobře a i zle


odkrývám z nich
koruny stromů a plachetnic
láska je srdce zdvih
zas trochu domů a co je víc?

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------------
Každá oblast vztahů, kde nepanuje úplná hojnost, ať se jedná o komunikaci, peníze, sex, volný čas, štěstí či cokoliv jiného - je oblastí, kde se nám zdá, že máme pravdu anebo jsme o trochu lepší než náš partner: jde o oblast, kde bojujeme, aby partner či situace uspokojili naše potřeby, ještě než to skutečně udělají. Míra nedostatku určuje, jak dalece ještě nejsme ve vztahu vpravdě partnerském.


pátek 18. února 2011

Poslední píseň, kterou na tebe vyplýtvám (The Last Song I'm Wasting On You)


proč si máme
naslouchat?
srdci dát sen
a ne si lhát
tam, kde je
je i tvůj poklad
když dospěješ
k bodu milovat?
každý den je
jiný a s ránem
si zpíváš sen
o přestálém
štěstí zrodu
nových světů
a k nim vchodů
na jednu větu
když hledáš
lásku dál a zas
i když nic nemáš
láska zachrání nás

Michal Zachar
......................................................................................
Očekávání a požadavky se rodí z pocitu nedostatku, kterým se v skryté rovině bráníme budoucnosti. Do budoucnosti se ženeme plni očekávání, ale přijímat jsme schopni jen málo, sice něco žádáme, ale neumíme ani přijímat, ani se z daru radovat. Každé očekávání je strachem z budoucnosti.

čtvrtek 17. února 2011

Dovedu žít (Dreaming With A Broken Heart)


tak se láme zas
postavit odpověď
možná hůl a čas?
jen tady a teď

a můžeme zítra
vyrazit zas dál
zda chvějí se jitra?
když jsem se bál

maličcí z lásky
hledáme napětí
adresář sázky?
počítej do pěti

daleko kam vím
i když je chtěno
tam za údolím
dojdem tam někdo?

když touha žene
opít se za vinu
nikdo krom tebe
neznáš tu krajinu

jen blázni změní
výzvu žít i smrtce
dovedu žít bez snění
i s tímhle srdcem

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------
Význam jde s citem ruku v ruce. Dává nám směr a smysl. Když naplňujeme smysl své existence, když žijeme v souladu se svým pravým významem, žijeme pro lidi a ne pro ty zbytečné drobnosti, kterými myslíme jen a jen na sebe. Je důležité cítit co nejvíce, abychom mohli rozšiřovat vlastní osobnost, protože pokud nic necítíme, umíráme.

středa 16. února 2011

Jak je daleko?


Jak je daleko?
Tvá víra?
Jak je daleko?
Když svírá?
Jak je daleko?
Pohyb řas?
Jak je daleko?
Když ne v nás?
Jak je daleko?
Všechno tajné?
Jak je daleko?
Jen už ráj ne?
Jak je daleko?
Drama krás?
Jak je daleko?
Plamen zhas?
Jak je daleko?
Boj o moc?
Jak je daleko?
A za den či noc?
Jak je daleko?

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------------
Existují dva důvody, proč v nás vzniká drama vztahů. Buď s partnerem vedeme boj o moc, v němž jeden z nás či oba hledáme stále dramatičtější způsoby, jak vyjádřit svůj názor, anebo nám pak vztah přijde nudný, takže stvoříme drama, abysme unikli chladu. Ale každý zápas a chlad v nás bohužel znamená jen to, že se vyhýbáme vlastní kreativitě. Ta by v nás našla řešení. Ale chceme ho najít v sobě? My skutečně milující?

úterý 15. února 2011

Navždy (Forever)


jsou dva pár?
a jak se učí láska?
v čem je největší žár?
v nenasytnosti, když praskáš...
a tvé vize očí?
bič sleduješ příští?
zločiny a do nich kočí?
testuješ srdce z nenávisti...
co je to smutek?
nejhlubší než snění?
i večer bez pohnutek?
ti normují své odloučení...
vážnější nemoc?
možná, že zmrzneš?
a než ti přijde pomoc
je to jen prázdnota srdce...
ptáme se dokola...
jsem už jak každý...
stačíš než nás předvolá...
pochopit a to už navždy ?


Michal Zachar
-------------------------------------
Vize znamená, že přeskočíme přes propast k lásce a necháme stát most, po němž nás budou následovat ostatní. Když sami sebe dáváme tak intenzivně, beze zbytku, že se obrátíme naruby, dovolíme, aby se na zemi znovu zrodila láska. Umožňuje nám přeskočit bezednou propast nevědomé mysli a překonat nicotu. Vize nám umožnuje dostat se na nové území lásky, kde nacházíme i nové odpovědi. Potom jsme schopni vybudovat most, po němž mohou následovat ostatní i objevit jazyk, kterým lze vyjádřit nevýslovné. Máme-li vizi, žijeme pro smysl své existence. Dáváme dar sebe sama tak opravdu tvořivým způsobem, že cesta je bezpečná i pro ty, kteří jdou za námi.