středa 30. listopadu 2011

Shledání (Reunion)



uprostřed davu vzdálený od lidí
opuštěn sny, co odešli žít
svéhlavou, smím, co se nevidí 
já stejný jiný, jen projevit 
odpustit sobě, odpustit všem 
vynášející bereš osudnou 
kartu k tarotu, co za dnem 
ukrývá noc přesmutnou 
co všechno v tobě objevím 
pomáhá slovo zaklínám 
jen když jsme spolu to nevím 
kde končíš a já začínám


Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------
Bída člověka záleží v tom, že musí hledat ve společnosti útěchu proti trápením, jichž se mu dostalo od přírody, a v přírodě opět útěchu proti trápením, jež mu způsobuje společnost. Proto je ten, kdo tě miluje ten, kdo se spolu-raduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, ale pouze kvůli němu. Protože soucítění je tvá bolest v mém srdci.

Lepší než nic (Better Than Nothing)


lepší než nic
jsou tvoje pohledy
s pokožkou lvic
otíráš své sousedy
lepší než nic
otevřít pohmatem
silou těch lžic
dlabeme obratem
lepší než nic
bereme srdce svá
o kresby skic
o tom, jak se zdá
lepší než nic?
kolikrát vydechneš?
dýcháš-li z plic?
lásku zaslechneš?

Michal Zachar
........................................................................................
Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.

úterý 29. listopadu 2011

Protože jsme přesvědčeni (Because We Believe)


jsem střelec tvářící se zle
co do dlaní vezme náboj každý
nezasekávajíce spouštím zde
to, co vybuchuje navždy
kráčející krok za krokem
jsme touhou toho, co sníme
jsme každý navždy otrokem
tajemstvím slova, že smíme
nesníme, co sníme v nás
vteřina, že letí silou mžiku
za proměnou víry nás je čas
že do hmoty dáme sílu zvyku
andělským úsměvem spasíme
stromy v sadu rostoucí planě
když to k čemu se modlíme
jsou brnění a zbraně?

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------------------------------
Hledat pravdu a říkati ji tak, jak si myslíme, to nemůže být nikdy zločin. Nikdo nemá být k žádnému přesvědčení donucován. Přesvědčení je svobodné. A u každého člověka nastane čas, kdy dojde k přesvědčení, že závist je nevědomost, napodobování je sebevražda a že musí sám sebe brát jako svůj vlastní cíl, a že i když je celý vesmír plný dobra, nedostane se mu žádnému zázračnému rohu hojnosti jinak než tím, že bude obdělávat ten pozemek, který mu byl přidělen. A proto, když přijdeme ke svému tajemství je tak důležité rozhodnout se.

pondělí 28. listopadu 2011

Cant help falling in love


shledávám se s bolestí
všech lásek, co kde jsou
kam jdou si ta rozcestí?
a já žije bez tebe mstou?
spřádáme plány mysli
okrádající srdce o radost
kostrou, co jsme svislí
vzpíráme lidskou upjatost
a jeden problém mám
a z něj vyplývají i ty ostatní
že žít v odloučení znám
v lásce smrt život posvátní
spojeni touhou konečnou
co laskavá je k nám všem
spojeni jsme srdečnou
láskou ať už je noc či den
zašeptáme si tajemství
do hloubek, kde miluje Bůh
zamilovaní nejsme někteří
že všichni, ví i medvídek Pů


Michal Zachar
......................................................................................................

krásnou a posvátnou adventní neděli

"Jako pra-látka, ne-věc, z níž povstaly všechny věci, představovala Matka boží vždy naši pravou přirozenost - lidskou přirozenost, kterou dala Kristovi. Proto vykoupení člověka z času závisí na tom, zda si uvědomí, že jeho pravá a skutečná přirozenost je od samého začátku neposkvrněná" nemá minulost a stopa, kterou zdándlivě za sebou zanechává a která je vším, co tvoří jeho individualitu, je pouhá iluze. Ve skutečnosti neexistuje; ve skutečnosti je jen jiskrou v prázdné, nerozlišené propasti.
...
Tento zázrak lidské "já" nikdy nepochopí, neboť se domnívá, že být plodný a tvořivý předpokládá činnost. Nezná "zákon opačného účinku", podle něhož je tvořivá činnost na jedné rovině vyvažována nečinností jiné roviny. Teprve když se "já" projeví jako úplné nic, jako stín neschopný zvednout i nepatrnou částečku prachu, teprve tehdy v nás rázem a v jediném okamžiku ožije člověk. (Alan W. Watts, Mýtus a rituál v křesťanství, Advent)

sobota 26. listopadu 2011

Stále přichází (Canto Della Terra)


zavíráš oči pro lásku
tu, co pořád přichází
z pocitů stavíš fiasku
hráz samých nesnází
uvidět vše z dobroty
nezavřenýma očima
a hořkosti z despoty
uvidět, že to začíná
jsme spící otevření
co nalézají poslepu
láska srdce oněmí
 a stojí tiše bez tepu
a tak zase přichází
zas jde vlna za vlnou
otevřít oči v extázích
a nebát se oslnout

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------
Základní otázka každé lásky:
"Jestliže mě pořád miluješ, budeš mě milovat i když odejdu?"

V stínu (Shadows)


víra nás jednotí
v ty řádky času
stíny kol loukotí
hledajíc spásu
a uvěřit v lásku?
a spolykat si slzy
slovo mi hláskuj
zazníš zas brzy
stíny vyháníme
ze svých pocitů
světlem pálíme
duši ve skrytu
ničícím chrámů
rozvrat je dán
kolik je šrámů?
vidoucím brán
víra je radost
laskavým klid
srdce slavnost
jdeme si být

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------

Být člověkem znamená, být věřícím. Být věřícím znamená, nebýt lhostejný. Nebýt lhostejný znamená, všímat si. Všímat si znamená, posvětit bytí.

čtvrtek 24. listopadu 2011

Láska je dost na záchranu světa (Is Love Enough To Save The World)


mícháváš z večera silnou polevu
pracující vidoucí, co je povinnost
já v tobě zapomínám na to objevuj
každodenní skvělá srdce účinnost
v radosti z nás se sama proměňuje
tajemná duchovní podstata té moci
jazýček krás na váhách z dračí sluje
nechává nikoho sudbou bez pomoci
myška v drápech kocoura se neosolí
zpěvy mohly měnit stav duše s tělem
pročpak nás až dneska bolest bolí?
když jsme se stali sobě nepřítelem

Michal Zachar
....................................................................................

Strach ze smrti je trýznivější než sama smrt. To, co pak lidé nazývají štěstím, je okamžik, kdy přestanou mít tento strach. Láska totiž zvítězí, ať je strach sebevětší. A proto se nenechme zastrašit dlouhými slovy. Všechny skutečně důležité věci jako život, smrt, hlad, strach, den, noc i láska mají krátké názvy.

neděle 20. listopadu 2011

Slova a slova...


nořím se do hloubek slova
vznášejícího se prostorem
to čerstvá krev vábící znova
lovce soupeřícího se vzdorem
těch slabik, co tvoří náš děj
kořenů vzletných poselství
čárou jsi čmáral, jen čaroděj
vypráví slova o čem si asi sní?
a jsou-li slova částí mojí duše?
říkají vždy pravdu o mých činech!
a i když někdy zní tak zle a suše
v lásce první s posledním si splyne
být jimi pozván k prohloubení
všech skutečností mého vesmíru
každý jsme vybrán ke spojení
všech vod, co slévají se ke smíru

Michal Zachar
---------------------------------------------------------------------
Nic na světě nemá takovou cenu, 
abychom se kvůli tomu museli vzdát toho, co milujeme.


Vzkaz (A message)


uzavíráš se slovem srdci svému
jak satan v bibli zahrazuje cestu
a písmem podobajícímu se znakovému
pláčeš, jak matka pro nevěstu
v chaosu změn jsi rostoucí trní
to sluncem spaluješ naše obaly
a zisk tou je ztrátou až to brní
a budí spolu ty, co teď zaspaly
bolest nás dusí nebo probouzí
tenounká vrstva pokrývající skály
semenem, co zkusí růst či popouzí?
dobří zlí, jsme tím, čím jsme se stali

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------
Lence Buriánové za to, že jsem nedošel
na tu její dnešní autorskou četbu, ale průjem je průjem...



foto: Radka Szabó

pátek 18. listopadu 2011

Už (Už)


co a jak vidím, určuje jaký jsem
obtíže maj překážky k překonání
a všem nezávidím, že dohořel sen
slyším narážky, krev se neodklání

slunce, co svítí, v každé situaci
do duší jde náš život dokonalost
buňky uvíznouc v síti, co neobrací
to, že máš ze srdce pozůstalost

dávám si slabost uhlazením duše
nastaly potíže, láska je přijímat
tu naši dravost a tvářit se hluše
srdcem bez tíže o klid se zajímat

Michal Zachar
..........................................................................................................................
Bolest je hlubší než myšlenka.
Smích je nad veškerou bolest.

čtvrtek 17. listopadu 2011

Nespi (No sleep)


přinášíš lístek svými dlaněmi
maličký přípitek naší lásky
to z nás mi hlas zase oněmí
a nezbude v něm ani hlásky

jen když jsi tak blízko srdci
a v sobě ukrýváš ten lístek
dolujeme k sobě jako krtci
co si narazili na čtyřlístek

věřím, že ukrýváš mé světlo
svou láskou jsi jako ten list
a já, aby se to pěkně pletlo
zapomněl, že v něm máme číst

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------
Nemůžeme každý den pravdu vidět, ale každý den můžeme být pravdou.

neděle 13. listopadu 2011

SACCA (Pravdivý - na konci sebe)


jen jeden vždycky vyhrává
když však splynu s tebou v objetí
kdo pak si v koutku postává?
soucitný dotyk tvého dojetí

jsme pasažéři ledových ker
co si zas přitahují lásku k sobě
když na nějakou z tvých her
srdcem odpovím - jdu k tobě

jsme ptáci na poušti, co si
stěhujeme duše ze svých hnízd
co jen tak chodíme si bosí
mohu tě lásko láskou sníst?

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------

Láska sama o sobě může být mnohdy slepá. Proto ji doprovázejte pravdou! Ale pravda naopak může být někdy bezcitná. Proto ji čiňte prostřednictvím lásky přijatelnou. Někdo tvrdí, že Bůh je láska. Někdo že láska je Bůh. A já jen říkám, že láska je posvátná...

sobota 12. listopadu 2011

Jen chci, abys...l (I Just Want You)


otevíráme snaze naplnit
vnímajíce jsoucí v dráze
že paprsky mohou i oslnit

otevíráme všemu plnému
důvěřujíc obvazové gáze
a nepodléhající mýtnému

otevíráme spolu konzervy
ty obalů našich temnot
a život nám jde na nervy

otevíráme se čím dál víc
se smyslem pro tajemno
jen chci, abys...ale nic

Michal Zachar
----------------------------------------------------------
Láska je jediným klíčem, který dokáže otevřít všechny dveře. A ty nejlépe zavřené dveře jsou ty, které můžeme nechat otevřené. Ale my své dveře otvíráme mnohým, svá srdce málokomu.

úterý 8. listopadu 2011

Když jsem pryč II. (When I'm Gone)


my lidé zbožňujeme pohyb
všímáme si i malého zachvění
jak dopadá na břeh vln ohyb
slunce a louky podzim mámení
vše živé se pohybuje rádo
a my ten pohyb nazýváme růst
to srdce řekne jdi plejádo
posvátná touha Boha ukončit půst
a nerušit se při určení směru
plynulá křivka a vychýlení malé
člověk je nomádem záměru
a ten je bez plánu měněn stále
možná chcete taky změnit
cokoliv cítíte, co nechce už bič
co chcete dále směnit?
strach srdce klepe jsem pryč?

Michal Zachar
.................................................................................................................
link na autora fotografie ZDE

Nesmíme podléhat strachu.
Strach je psychická smrt.
Nechte strach projít jako bouři okolo Vás.
Bude pryč, zůstanete jen Vy.

neděle 6. listopadu 2011

Potřebuji tě lásko (Need You Now)


potřebuji tě lásko
zůstat kukuřičným polem
potřebuji tě lásko
se nezačít lámat větrem
potřebuji tě lásko
zůstat prostřeným stolem
potřebuji tě lásko
se nezačít měnit přes den
potřebuji tě lásko
když zafoukáš čelit tvé síle
potřebuji tě lásko
ty mi dáváš spojení života
potřebuji tě lásko
když pavouček tká bez cíle
potřebuji tě lásko
ty mi dáváš víc, jak jistota
potřebuji tě lásko
jak vlákna sítě pružné napětí
potřebuji tě lásko
k tomu vyladit se na působivou
potřebuji tě lásko
jak hudbu tebe slyším vzápětí
potřebuji tě lásko
k tomu nebýt srdci direktivou
potřebuji tě lásko

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------
Když napneme struny příliš, prasknou. Když je vyladíme tak akorát,
vydrží i silný nápor a vydají ze sebe i něžnou a působivou hudbu.

Duch podzimu (Fall spirit)


tak zase padá listí do Vltavy
kolem se toulají lidé
bolem zkoumají, kdo je pravý
a kdo si tu zbyde
jsem sám na cestě s láskou
za lidmi, listy v městě
a nevidím místy vycházkou
že stojím si v cestě
jen malý kousek popolétni
prosím list srdeční
kdo jsi rukou jist pohlédni
na ten rej taneční
představy listů si dopadají
tvoří svět vzápětí
hoří v nás hned v jinotajích
záleží kam až doletí

Michal Zachar
...............................................................................

autor kresby = GOLDEN WOOD STUDIO - Ruth Sanderson

Za strukturu a vývoj svých představ neseme částečnou odpovědnost;
plně zodpovědní jsme za způsob, jakým je používáme.

sobota 5. listopadu 2011

Konec (The end)


čekáme na konec
co zas nepřichází
každý je lakomec
když láska schází
provádíme činy
lidsky dobré i zlé 
a sníme bez viny
co žalem schne
vědomí je tělem
tělem mojí duše
ďábel s andělem
v ní dvojmo kluše
za okny své mysli
vidím dny míjející
z kříže stojí svislí
pohledy stavějící
čas je jenom síla
to ta je pomíjející
a vždycky jsi byla
věčnost kupující
vlna za vlnou plyne
času jde děsný let
a minuty stále jiné
věčně se řítí vpřed

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------
autorem fotky je Zdena Debelková - Fotokrystal

Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.
A proto osel, naložený relikviemi,
se domnívá, že se lidé klanějí jemu.

pátek 4. listopadu 2011

Bůh vykouzlí úsměv na vaší tvář (God Put A Smile Upon Your Face)



tělo je zrozeno v mžiku
srdce je pořád na vahách
děláš ze zkušeností kliku
až tvá podstata jde do naha
křtíme se modlitbou
očekávajíce tvou ochranu
stvořením tváře ikonou
až čekám, že lásku dostanu
cílem života je srdce
se svojí tváří usměvavou
že odevzdáš se smrtce
až když Styx nepřeplavou
a možná že, ne luxusně
strhneš si svou svatozář
až Bůh vykouzlí úsměv
až tou tmou na tvou tvář

Michal Zachar
---------------------------------------------------
Kdož ví, zda není život umíráním a smrt životem?

úterý 1. listopadu 2011

Jsem tu (Here for you)


chvěješ se tak, že rozletím se
a kdyby jen na tisíc střípků
stojící na úzké římse
za zády skřítků


díváš se na můj svět teď tady
a možná se jen usmíváš
přemýšlej nad obřady
to tys pohádkář


miluješ život svobodnými dary
a jsi nevinný zázraky krásy
požehnáním pro lazary
jsme jedné rasy

Michal Zachar
--------------------------------------------------------

Je jenom jedna cesta za štěstím 

a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.


Duch podzimu (Spirit Fall)


když jsem připraven přijímat
ty dary svého podzimu
láskou být a ne se jen bát
co dám tomu prvnímu
nesem si náš svět v dlaních
tajemstvím spadlých listů
slet mnoha křídel vraních
šeptá mi ránem při mě stůj
překonat strach vedlejším
účinkem té ranní rosy
tak tvou duši v mé konejším
zas na svět přijdem bosí

Michal Zachar
........................................................................
Připrav se na to, abys mohl přijímat. Dělej to, co ti říká intuice, abys dovolil sám sobě přijmout dary, po kterých toužíš. Pokud víme, že si dar zasloužíme a žádáme o milost překonat vlastní strach můžeme se otevřít a přijímat vše, co přijímat chceme.