pondělí 11. února 2013

Amen


láska je krásná jako vy
jako to štěstí v lese
a že má oči větrový
a říká kdo ví, co neseš?

je krásná v tvé tváři
kde odrazí tvé sklony
to jen tak v rose září
a srdce bijou jako zvony

stačí si srdcem otevřít
a dech věkû vane ven
bijící tiše s láskou BÝT
přestat bít se s cizincem

koruna králů spočívá
na každé kapce krve
aby tvá touha bláznivá
řekla si v té chvíli trvej

tak zastavujem čas
na věky věkův v kámen
aby si láska našla zas
toho, kdo ji řekne - amen
------------------------
Amen (hebrejsky אמן) je slovo, které se často používá při modlitbách, v náboženských a liturgických textech. Nalezneme je jako součást/závěr modliteb jak v židovství, tak v křesťanství či islámu (ve formě امين ámín). Přes liturgii přešlo i do hovorové mluvy. Slovo amen je jedním ze svědků společné semitské náboženské tradice spojující tři velká světová monoteistická náboženství. Původně hebrejské adjektivum אמן (amen, skutečné, pravdivé, v některých biblických pasážích užíváno i též jako podstatné jméno) se stalo neurčitým výrazem pro stvrzení výše řečeného ve smyslu „tak se staň“, „pravda“, „kéž se tak stane“. Etymologicky vychází z kořene א-מ-ן, ’-m-n, tj. věřit, doufat, ujistit se, být věrný (od stejného kořene je odvozeno i slovo אמונה emuna, „víra“). Podle výzkumů je příbuzné se slovem אמת, emet pravda. Odvozené formy jsou v nif’alu נאמן, ne’eman - „být jistý“, „být pravdivý“, přeneseně „obstát“, v hif’ilu pak האמין he’emin - „věřit“ či „uvěřit“. V judaismu původně nejspíš bylo formulí pronášenou vždy na závěr modlitby a benedikce, pravděpodobně to byl také jediný moment, kdy se společenství svými responzemi aktivně účastnilo liturgie. Slovo amen bývá někdy interpretováno jako akronym pro sousloví אל מלך נאמן El Melech Ne’eman, „Bůh, věrný král“. Ve stejném významu jako v židovství se vyskytuje např. v Novém zákoně, když Ježíš vyslovuje závažné výroky, které uvozuje právě tímto slovem: „Amen, amen, pravím vám“ - znamená to tedy: „V pravdě vám říkám“, „To, co říkám, je jisté“. V islámu se slovo amín říká vždy po recitaci úvodní súry Koránu Al-fátiha.


של אהבה הפרח


ztavena do malinkých dílků
tančíš si Bohu na počest
v sérii nadpozemských snímků
tou rukou pořád svíráš pěst

žijeme často v tom, co bylo
nevnímajíce toho na počátku
každý má jen svou stopu bílou
a tma má radosti všech svátků

v krvi jsou skryty klíče času
já si tak odemyká tvoji lásku
kolikrát člověk najde spásu?
hrou života mě dáváš v sázku

hraje, si dnem i nocí o život
do herny vyplouvá loď CESTA
záleží na tom, kdo je lodivod?
když víš, že nejde přestat?

neděle 10. února 2013

KARUNÁ (Soucit)


soucit je to, co rozděluje
na ty, co ho mají a ty ostatní
zvuk srdcí, co zabarvuje
když si ty sám sebe uplatníš

ten pocit sahá dál
bolestí jiných, tehdy vzniká
kdo první slovo psal
a můžeš hledat po kronikách

i k úspěchu se kloní
stejně tak jako k smrti bližní
Eva stojí pod jabloní
a Adam neví, co je to hříšní

soucit je síla člověka
milujícího vše bez rozdílu
a láska chodí zdaleka
k tomu mi Bože, dávej víru

sobota 9. února 2013

Proklínám lásku


proklínám lásku pohlazením
a docela polibků troufalá hrst
vyskočilas, že větru nedocením
až se ti rozvlnila kočičí srst

proklínám lásku lvů do lvic
až do kroku z beznadějí
snad chtít od ní zas o trochu víc
když se tu v tahu ani neohřejí

proklínám lásku každodenní
kterou jsme dali bez optání
vyměníš-li sebe za příjmení
miluj už bez přestání

Do koutků řas...


až do koutků řas neskrýváš svůj stín
co šel naproti snům
když jsi silná dostaneš víc
tak spoutáváš den a říkáš si co říct?
kam jdou myšlenky po řasách?
kudy vyskakují z očí?
jsou maličké až slzy padající
jsou jak obřiska?
a tak jen smutek možná sáhl?
kam jde tam i zas radost vkročí
a dlaní cloníš sluneční ohniska
kam vypravějí víly dětem na spaní
zas pohádek přinesem pár
skončila doba snění, hrrr na hraní
a tak když dva jsou pár...

pátek 8. února 2013

Waiting


co stoupá z plných plic?
to čekání na lásku bere dech
a co v nás dvou je víc?
když jsou v nás už stopy všech

láska začíná teprve tam
kde už nelze čekat žádný dar
ten, kdo chtěl, řekl dám
láska jsou dva, když čekáš pár

dostávám a bylo i vzato
život je jízda stanicí konečnost
život je čekání srdce na to
kdy se sny změní ve skutečnost

Plodný večer


mám v hlavě tupé prázdno
a ze zvyku uklízím
a jak bít snadno šťastno
žít ze srdce vybízím

po inspiraci klouže slina
a v krku je sucho
je hezké nevědět, že jiná
dálka je poruchou

písek a voda vrže tělem
čas vypnout meče
přístroje v duchu bdělém
přejí plodný večer

středa 6. února 2013

A nic víc


s kořeny starých stromů
se teď moje touha objímá
a přítomnosti u sta hromů
lžu se zavázanýma očima

smíš pouze tušit hádat žít
až nakonec, když najdeš
uzel, co držel šátek a svit
odhalující pouhou faleš

jen s touhou po koruně
zašlapáváme si kořeny
a paprsek světla duněl
jak byly vlastně vzdálený

svědectví smyslu bodů
z hmatatelných zřítelnic
a všichni v jednom kódu
láska je život a nic víc

úterý 5. února 2013

Milujeme (I´am legend)


milujeme dobrou noc
pivo a krtka s kapsičkami
vzýváme lásku jako moc
co tady není s námi

zpíváme s hlasy nízko
hluboce věřící v Boha špásu
zkušenost, co byla blízko
matoucí lidskou krásu

kreslíme prsty do kůží
horko a krev je pulzující dílo
milenci si s láskou do uší
šeptají - a to by bylo

Slzy slunce (Tears of the Sun)


jsou slzy, které nevysušíš
to když slunce pláče
tak ambrozie nezakusíš
že rukou trháš hráče

a rozpouštění nekonečna
v tichu, co hraje dur
slza s vlajkou nebezpečna
plná zaschlých chmur

papírem z masky vzniká
nadpozemská krása
stavidlem spouští mžiká
kdo viděl slovo spása?

a tvým očím říkám stůj
aby tě nenapadlo
když slunce všech dnů
ještě nezapadlo

pondělí 4. února 2013

Den pro mou lásku


hledajíc sám
sen naplnění
a jít už dál
nemám proč
zastávka jsi
jen nevím
na jak dlouho
a po tu dobu
kterou mám
zníš zvukem
jak z katedrál
já hledávám
sám tě sám
když vyznávám tě
lásko má

čtvrtek 31. ledna 2013

Soulseeker


krvavě mraky žhnou
když duše žádají
srdcem o azyl

světlo svítící tmou
co láska napájí
kus od zkázy?

milujem své naděje
co nejsou naše
a beze stopy

jedno komu klaněje
chcem vznášet
jen rádoby

pátráme v údajích
že zlé nákazy
sebe sytí

duše srdcem žádají
tě jenom o azyl
tvého bytí

Black Blade


mrtvý nepřítel vždy krásně voní
kdo první vykoval smrtící čepel?
z drsné oceli byla jeho zlá duše?

ruka chlapce křičí: "Jdou oni"!
a kde na lásku nebereme zřetel
ke krvi zpívá černá čepel hluše

války jsou noční můrou matek
krev přináší všem jenom stíny
a málokdo se rodí s odvahou

smrt zasévá vždy jen zmatek
padlé už nezajímá nikdo jiný
každý z nich je naší výstrahou

neděle 27. ledna 2013

Ze srdce princezno...


vnímáme očima, co jsou zavázané
předivem lásky k našim představám
do uší šeptám slibem žalované
a s osudem si pohrávám

vnímáme svou podstatou chtění
co přinášívá zmrzlinu a někdy krev
vrháme se na ně zamračení
až si narazíme na rakev

vnímáme živě, chvíli na slepou
a to, co se nám tolik zdálo směšné
já cestu vidím před sebou
to nové, ze srdce věčné


sobota 26. ledna 2013

Lonely Mountain


hory osamělé v ledu, který stvoří hráz
vrcholem medu, cos stvořila v pěně vod
za láskou, co nepřekoná oheň ani mráz
že miluje tě, i když to není asi vhod

zas šlapem na vrchol hor, ušlí dnem
tmy spáči v příbězích draků a lesních víl
dolů běžíme si za druhých blízkým snem
tak, tohle jsem nikdy nepochopil

na úbočích lásky padá sluneční svit
a stoupáme klesající a klesáme z výšin
do hloubek sebe, když se odvážíme jít
a zůstáváme s láskou, z výšin a tiší

středa 23. ledna 2013

Graficony


graficony seřízených gest
jezdíme podle semaforu
dokud nás nezastaví pěst
a neuspí nás v blbým fóru

copak jsme jeden automat?
co ze hry nikdy nevypadá?
láska ti schází, že bys krad!
hlavně mi neukazuj záda!

smečka má hlad co nepoznáš
kdo ví, jak praskaj kosti v těle?
vrahem jsi, srdce bezmocná
a tak z nás dělá nepřítele

spiklenci tmy světlem narození
stroj času řídí svět automat
žijem si tam, kde nikdo není
a neřekne ti, mám tě rád

sobota 12. ledna 2013

Popel a Sníh (Ashes and Snow)

https://www.facebook.com/gregorycolbert

v pradávných dobách slyšel svět boží smích
když květy vzplály láskou lidí nekonečna
zbývá nám zase jen popel a sníh?
ve chvílích nebezpečna?

takže až umřeš bude tvá duše v nebesích?
a co když ta tvoje jen tiše mlčky spí?
a tvé tělo podléhající koncesi?
a kde tu budeš ty?

přeješ si uvidět Boha a nechceš se dívat
modlíš se, i když nevidíš, čím oko křtí
ten rytmus nutí melodii zpívat
s láskou popel a sníh

pátek 11. ledna 2013

V zajetí


v zajetí nesmyslných čar se ukrývá tvá láska
vracím se s tebou k tobě domů, kde sídlí zima
a jen co noha nohu mine a sníh tiše praská
život jak jaro, léto, podzim sní si před očima

smrt je přímá a nic o sobě neříkává předem
vyzvání zvonu ukončívá a všechno změní teď
a víš, tvá smrt skočila do kočáru, říká jedem
a čekáš, že zastřené jsou oči a tobě zbývá šeď

a proti tomu okamžiku už neuplatníš sílu svou
a není žádná překážka, ke střetu v cestě zmýlená
a ty oči, co na cestě k tajemství života ti žhnou
ve smrti plynou proti proudu, jak tvá duše zrozená

neděle 6. ledna 2013

Čekání

www.vivart.cz

čekáme popis Božích rukou
dotýkem zmrzlí na kost dobrou
do krve honící se psi naukou
a každý z nás má barvu modrou

rozdílné jazyky zaklínají řeči
nevšímajíc si stop našich lásek
změň slova za muže s meči
spojující jen blok dalších vrásek

čtvrtek 3. ledna 2013

I když necháte (Even if you leave)


i když necháte mluvit potok o moři
potok, co myslí, jak bujnou má fantazii
potok s potokem, co moře stvoří
ani všechny potoky si moře neprožijí

i když necháte směrem letu jít duhu
hlubokou a vysokou a ze srdce přímou
co má víc rozměrů, hýbá se v kruhu
ctnost z nejmenších, když jiné dřímou

i když necháte smutkem zaplnit duši
máte v ní aspoň něco víc než prázdno
bolest, radost srdce jsou života uši
žiješ nebo umíráš, pořád je tu šťastno

i když necháte umřít lásku stane se
svatebním obřadem, hostinou andělů
smrt s láskou i bez ní, bližší najde se
život dejte plný z nečekaných předělů