pátek 17. dubna 2015

Přemýšlím nahlas (Thinking Out Loud)


než přítomnost, co rozechvívá
jsou někdy stará trápení víc 
kdo ve snu spásu hledá či skrývá
slzami z krve sebe křtíc

srdce dotýká se mých úst chtíce
neptám se jaká je tvá víra
když nemůžeš usnout kouzelnice
to při lásce duše neumírá

i nejkratší den s láskou je víc
když sama sebe neuspíš
víc než ty věčné stíny se mstíc
kdy čekáš, že se rozsvítíš?

čtvrtek 16. dubna 2015

Tvůj


bez lásky stále hladovím
rozplynout se v kouři pohledů
kdo byl srdcem kamenným
který z nich mohl být ten tvůj?

čekáte lásku v jednom dni
nemáme soucit srdce nešťastná
že na lásku musíte být tři
jinak touha zestárne do prázdna

měníš se něhou nevšední
i když se strach s obavou chvěly
možná, že se jen rozední
a v žilách vzpomínky potemněly

v každé radosti se rodí žal
svíce zhasíná, zbude trochu kouře
jsem tím, čím jsem se stal
tvůj polibek to byla lásky bouře

Nikdy nezklamat (Never Let You Down)


každý, kdo se narodil
tak já jdu jen s sním
a každý z nás, kdo odhodil
tomu zas odpouštím

kdo chce na pozlátku
ať čáru Boha hledá 
do srdcí vrytý jsi na počátku
vzkaz osudu ti předá

a těmi kameny osudu
tryská láska naděje
do poslední kapky vsáknutu
i moje ti přispěje

cíl krve je pár chvil
tvých zklamání lituji
a přeci ti díky, že jsem žil
a mohl říci miluji

neděle 5. dubna 2015

NEZAŽIJEM?


žiju z tvých doteků
někdy praská kůže
jsme srdce na útěku
čekáme, co zmůžem

prostor tě obejmul
ty ruce jsou krásné
kdo bolest odejmul
ví v srdci, že zhasne

a ztichla ty slova
jen srdce tiše bije
chci znova a znova
dotknout se fantazie
zažít, co nezažijem

pátek 27. března 2015

Hrot (Heartless)


mlčenlivější a smutnější
díváš se jen tak opodál
z toho, co bylo dřívější
jsem se ti se už doprodal

já paprskem stínu střech
jakoby sám odplouval
zval ke mně na nocleh
srdcem srdci domlouval

jen schoulení a mlčení
úsměv není spropitným
odkud to vše pramení?
jsem či nejsem bezcitný?

jsem mlčenlivý uvnitř
nejsem však už němý
sloh ze všech mluvnic
to v míru ticha ševelení

a vzdechům tajemným
nebesa i země zasténají
krve a vody nájemným
se mi v srdci rozlévají

nacházím hmotu hmot
i ty se svíjíš bože náš
co bolestný máš hrot
když chléb svůj dobýváš

středa 25. března 2015

Návrat


jen tvůj pohled obléká
tvé srdce ví, zda do krásy
jak krev srdcem protéká
jak směřujeme se do spásy

to duše žene do květů
proudem jít až k pramenům
z přísudků k podnětům
slovy lásky žít k písmenům

plout a nikdy nevyplout
bojíme se v životě zakotvit
má se svět rozplynout?
prázdnotou tě vede jemnocit

láskou prostá, poupě růže
pohyb nekonečna jdu spřádat
kdo chce uvidět, ten může
pomýšlet stále na návrat

neděle 22. března 2015

Bez lásky


jsou noci, kdy se sám sobě ošklivím
kdy nespočine srdce v tvé moci
kdy neřeknu, už všechno dávno vím

jsou noci, kam se nedostane světlo
kdy tlučeš já pěstí do bezmoci
kdy zlomená křídla chtějí vzlétnout

jsou noci rozpálené chladem do běla
kdy lhostejnost krve bez pomoci
kdy se bojím, že jsem zabil anděla

jsou noci zjitřené rozředěnou krví
kdy jedno před či po půlnoci
kdy si své hříchy zaplatíme smrtí

jsou noci, a nevím, jak se zachovat
kdy vidím, v zhasnutých očích
kdy může mě aspoň smrt milovat?

pátek 20. března 2015

Síně slávy


všechno, co mě potkalo, si píšu
to zlé prstem do písku pro pokoru
to dobré bezpočtu rydlem hryžu
v srdečních síních jen do mramoru

všechno se dotýká, chrání a vítá
láska je, když dvě samoty navzájem
proniknou tmou, že třeskem svítá
kouř vzpomínek, na to tu nehrajem

a tak sypu mandalu při otázce
je intenzita stínovou iluzí krásy?
co neprobouzí spáče k lásce
pískové probuzení marné spásy

síň slávy podléhá dobru a zlobě
jsou tady vytesané všechny dluhy
když nejsi prospěšný sám sobě
jak můžeš být prospěšný druhým?

pondělí 9. března 2015

Čtvrtý znak


ve tvých šlépějích
kráčím a stříhám nitky
každou chvíli probuzení
chci zas slyšet smích
jak nůžky ostrý, břitký
krájíš bílou tmu zahalení

čekal jsem tisíce let
povzdech smrti člověka
z inspirace do beznaděje
život nejde přebolet
žije ten, co už nic nečeká
jen malá radost čaroděje

a bolest není trestem
a potěšení není odměnou
zoufalství vede k pokoře
pojď, říkáš mi gestem
já žasnu nad tou proměnou
co bylo dole, je teď nahoře

malí i velcí zároveň
člověk nerodí se k trestu
a čtvrtým znakem je mír
když srdcem obnoven
slyším tichem po šelestu
jak pro tvou lásku hřmí

neděle 1. března 2015

SEVEN DEVILS


pro pocit trysku
uštveme koně
křičíme riskuj
kdo bude po mě?

tiše se smějící
světem zase letí
my nově běžící
zlo bez prokletí

posedlí bez sedla
a nic tě neovládá
láska ti vybledla
a koho máš ráda?

svoboda je už pryč
sedm ďáblů jede
a místo cukru bič
chceš, ať tě popožene?

sobota 28. února 2015

Lék


někdy stačí slovo
abys umřel zaživa
povídáním já o tom
když se láska nedívá

 a my ležíme nazí
bez dek a přikrývek
po něm zbylo pár sazí
po tom, co jsi řekl

vstáváme z popela
shořelo, co přiodívá
možná ne veselá
jsou tvá slova živá

z hloubky tmy se noří
zas další počinek
tím, co tvoří, boří?
láska v slovech je lék


neděle 22. února 2015

Černá a Modrá


havrani klovou do střech a do okapů
jak všechny lodi s rezavými plachtami
pach mořských ryb, sem nedošlapuj
odpoutáváme se od sebe jen chvilkami

volné a nespoutané jsou vypouštěny
s východem slunce hoří do všech stran
úsměvy v rukách a tváře rozjasněny
moře se načechrává a já jsem nepoznán

a být, co jsme rozdali, co nemáme
já oblakem bez lodi k tobě nedoplavu
když se zas s něhou spolu potkáme
to srdcem se vždy vracíme do přístavů

pátek 20. února 2015

SPŘÍZNĚNÁ DUŠE?

Často se o ní v rámci lidských vztahů mluví. Jaká je to výhra ve vztahu. Hmm. Ale málokdo ví, co je to zač. Je to člověk. Jaký? Má jedinečnou schopnost. Dokáže z nás dostat to nejlepší. Avšak platí pro něj i další pravda. Dostane z nás i to nejhorší. Když se totiž ve vztahu uvolníme, pracují spolu všechny čtyři komponenty vztahu spolu i proti sobě. A ti, kteří nás milují, ti dovedou vyvolávat nejen lásku, ale i její stíny. Stíny a radosti ze 4 druhů vzájemného působení. Tělesné, to probouzí touhu. Emocionální, to vyvolává náklonnost. Intelektuální probouzí zájem. Spirituální podněcuje lásku. Spříznění duší zahrnuje všechny 4 oblasti. A vychází jenom z jednoty všech těchto částí. Jednotou je myšleno nikoliv splynutí, ale pochopení, přijetí, komunikace.

Největší omylem vztahů bývá pocit, že právě duše nás změní. Toužíme po splynutí duší. Správně by se mělo říkat znásilnění jedné duše tou druhou. Jde jen o boj o moc. Duše nelze splynout ani kdybyste na hlavě stáli celý život. Už ze základu splynuté jsou. Vznikly z jednoty. To, co je paradoxem spřízněných duší je tedy duše sama. Ta jediná se totiž nikdy nemění. Je stejná po celý život, jste stále tatáž osobnost jako v dětství, jen starší a většinou nechtějící si to přiznat. Neexistuje způsob, jak udělat sebe lepším, a osvícenějším. Existuje způsob jak dosáhnout vnitřního prosvětlení. Zevnitř. Sám. A partner je ten, kdo vám k tomu všemu může poskytnout čas a prostor. Venku i ve svém vlastním srdci.

Jsme v emocích stejní, máme zájem o tytéž věci, kupujeme skoro stále stejné jídlo. Měníme se více fyzicky nežli duševně. Přiznáme-li si to, pak máme šanci, že se můžeme milovat a vaše láska bude s vámi léty růst a vy budete bohatší a bohatší. Láska neznamená, že vše půjde snadno, právě naopak. Ale dává vám naději. Dává vám šanci. Žít a milovat se s někým, kdo pro vás lásku hmotně představuje. A to není málo.

Emotikona tongue MZZ

PROČ SI MÁM VZÍT POTVORU?

Ne to není moje delirium tremens. To je poděkování ženám, které nás muže přivádějí sice k šílenství, to ano, avšak v podstatě jen proto, že my už šílení jsme. Abysme se zamilovaly a sdílely svět s těmito pro nás mnohdy nepochopitelnými tvory. Komplikované dívky jsou velmi kreativní a velmi emotivní. Česky řečeno jsou "praštěné pavlačí". Můžou v sobě mít nádech něčeho, co lidé nazývají většinou „bláznivým“ nebo „proradným“. Většina rodiny je považuje za černé ovce, o kterých se moc nemluví. Raději. Nikdo je moc nemá rád. Protože neví, jak je milovat. Ale nikdo nás nikdy nebude milovat víc. Nikdo se s námi vážení pánové a mužové nebude nikdy milovat s větší vášní než ony. Nikdo nás nebude tolik zbožňovat. Možná ani Bůh ne. Ten asi určitě ne...

Nikdo nás tolik nepovzbudí v cestě za našimi sny. Čeká na nás nespočet hlubokých konverzací, které nás donutí pokládat si otázky ohledně našich názorů a myšlenek. Vždy se nás budou snažit přechytračit. Vždy se budou tvářit nezkrotitelně. Nechte jim ten pocit. Vždy budou v opozici. A vždy se budou pokoušet zvítězit. I nad námi. Při mnoha příležitostech. Vždy budeme muset být ve střehu. Aby zase něco neprovedly. No a nebude to vždy snadné, ale rozhodně to bude plně uspokojující a vždy nakonec pro oba i zábavné.

Jednoduchá dívka má jednoduchou mysl. S ní nebudou věci tak těžké a komplikované, bude to hladké plachtění na klidném moři. To je typ dívky, s kterou si možná představujete život – ne s tou, která má svoje názory (někdy horší, jak britské ultras), je chytrá, a ne vždycky se vším, co z naší velectěné makovice vypadne, ihned souhlasí.

Ale jestli se chcete stát tou nejlepší verzí svého „JÁ“, ožeňte se s tou komplikovanou. Udělá pro vás totiž tohle:

1) Sice neví mnohdy, co úplně přesně chce, ale bude si na tom trvat tak dlouho, až dokáže obrátit vaši pozornost k problému jako pes, co zachraňuje v lese zraněného pána. Větší věrnost vám dvěma nenajdete. Vezměte si takovou ženu.

2) Bude po vás chtít váš respekt. Pravda je ta, že to i v situacích, nad kterými se můžete pousmát, ale to byste neměli. Tím, že dává najevo svou hrdost a vy zase na oplátku respekt k ní, Nutí k tomu i nás, své muže. Vezměte si takovou ženu.

3) Bude totiž možná jediná chtít snášet vaše názory i přes to, že ji nijak neimponují, ale protože je říkáte VY, bude za nimi hledat vás a objeví tak pro vás i mnoho dobrého v tom, čemu říkáme duch, spiritualita, víra. Vezměte si takovou ženu.

4) Bude vám s vášní, planoucí jako oheň z jejích očí, srdce i těla vyprávět o svých snech. A když se vy stanete jejím snem, budete se navždy hřát v plameni lásky, který nezhasíná. Popřípadě v pekelném oleji, záleží na nastavení hořáku. Vezměte si takovou ženu. Stejně vás to vždy bude stát úplně všechno.

5) Bude vás donekonečna nechápat a vy tak budete muset, když s ní budete chtít komunikovat nucen rozvíjet i talenty, o kterých jste ani nikdy nevěděl. Vezměte si takovou ženu.

6) Bude to možná bývalá pojašená jeptiška nebo skoro kurtizána, na počtu před vámi nezáleží, ale je to žena, která pochopila, co je to být ne ALFA, ale OMEGA vašeho života, která vás pro spásu od Boha bude směřovat k tomu, abyste rostli jako duchovní bytosti. Spolu. Vezměte si takovou ženu. (PS: tady stojí za to podotknout, že se s ní občas vyskytne taky zkratka pro zvolání OMG - "o my good")

7) Bude se s vámi přít do krve. Bude se hádat a rvát se. Bude bojovat, aby vás udržela v bdělém stavu. A když pochopí, že bojovat s vámi nemá cenu, bude se jen smyslně kočkovat. I když někdy s nezataženými drápky Emotikona smile. Ale stejně tak bude bojovat o vás a vaši lásku se světem, bude se rvát za vaše děti a za vaši svobodu. Vezměte si takovou ženu.

8) Bude se vám chtít vždy vyrovnat a bude v mnoha směrech lepší než vy. A jen opravdový muž si přizná, že je jeho žena v mnoha ohledech lepší než on. Protože ji miluje. A protože ona udělá to samé vám. Bude vás milovat. Vezměte si takovou ženu.

--------------

No pánové, komplikovaná, ale nezralá dívka vám bude osinou v zadku. Budete chtít ji zabít, protože vám to možná přijde humánnější než pořád řešit ty její "blbiny". Bude se s vámi o všem hádat, budete se vedle ní vždy cítit jako „loser“, protože nebudete vědět, jak ji učinit šťastnou. Ale s trochou zkušenosti a moudrosti se i taková dívka stane tou ŽENOU, s kterou je dobré se O-ŽENIT. Je na vás, jestli chcete růst spolu a nebo ji předklepete a připravíte jako řízek někomu jinému, kdo si ji obalí a šoupne si ji už skoro hotovou na pánvičku.

A až jednou do tohoto bodu dospěje (rozhodne se vás milovat), nenecháte ji už nikdy odejít, protože byste tím riskovali ztrátu toho nejlepšího, co vás v životě potkalo. Její problém není v ní, ale v tom, jak komplikované představy svého okolí musela zpracovat, aby přežila. A je moudré se naučit laskavě a láskyplně přijímat to, co je nesnadné a nepříjemné. Pokud by toho chtěla zneužívat, vraťte ji zase klidně na zem, i na holou. Ale nikdy ji nezapomeňte ocenit. Protože, když něco tvoříte, váš vztah například, tak to, co vytvoříte vychází-li z milujícího srdce, pak vždycky vytvoříte něco překrásného. Něco cenného.

Protože na konci nás zachrání jedině krása. Jestliže v ní i v sobě vyjádříte lásku, co je ve vás i ve vašem společném životě, pak vás ta láska, kterou jste takto zrodily, zachrání. Jestliže to neučiníte, pak vás tato nevyjádřená láska svou silou zničí. MZZ

hudba
: http://youtu.be/n3fyzKoLGkk

Polibek na dobrou noc


někdy to málo stačí
pro záchranu světa
o rozkoši řečí ptačí
a zpovídej mě běda

jen tak se dotknout
jisker srdce létavic
tvé vlny protknout
pobřežím těla a víc

svou radost nahou
pokládám do peřin
objetí pod přísahou
že najdu i tvůj klín

a hroty ňader jiskří
ospalou do křivek
co v nás vlka zlidští?
když ne polibek?

sobota 14. února 2015

Proč V.? (Why)


když naučíš se mlčet
je láska navždy s tebou
v základu slova, co bylo
vlk bude vždy vrčet
komu se srdce klepou?
když slovo znovu udeřilo

když samota tíží hřbet
nad tebou nikdo neletí
smrt čeká poslední dech
čelisti jdou maso mlet
život byl někdy prokletí
když žiješ pro život všech

když dotýkáš se srdcem
a tlapy už sotva drží tělo
 a snila jsi celý život o něm
možná, že být jen trnem
je víc než tvé srdce chtělo
když mlčení spočinulo v tmě

středa 4. února 2015

Miluješ mně k smrti II. (You Love Me To Death)


tvá přítomnost má zavázané oči
netušíme jenom hravé stíny
šlápota za šlápotou vkročí
kde zbylo trochu špíny

zjišťujeme, jaké je utrpení nic
příměří jsou chtíčem bláznů
minulost byla z pohlednic
 já živý silou nevyváznu

bolest je strach z krutosti vin
a že každý jsme dílo Boží
duše plamenů propadlin
se mezi sebou množí

a sytíme se strachem z lásky
poháry princů letící výše
netečnost snímá masky
zisk patří jenom pýše

krev sladce lepí meči rytířů
chaos nehraje na pravidla
srdce z kouřících milířů
když vyřízli ti křídla

sobota 31. ledna 2015

Kvílivý (Howling)


když svět se zmítá v horečkách
od nezhasnuté lampy
srdcem se valí vše, co nepřečká
shoz z nebeské rampy

když tvé srdce třeští cizí bolestí
od špatností lidských
dojdeme všichni v nebi k rozcestí
ze mě nežádáme jiných

když někdy uslyšíš ten dychtivý
zvuk podobný Sirénám
hlas, co z duše křičí, co je kvílivý
a srdce tiše zasténá

když hřmí nebe nad světem klid
zaburácí jeho hněv
jak vůbec můžete bez lásky žít?
to probouzí spící krev

úterý 27. ledna 2015

Opuštěná pěšina


do srdce míří jedna opuštěná pěšina
tmu bys krájel na světlou agónii
když plamen tiše zhasíná
láska přeci nezabíjí

sem tam blikneš, jazyk plamene
a stoupající kouř jde k nebi
kdy si kdo vzpomene
čeho je zapotřebí?

Jitřenka, co dříve vstává, chladne
teď zachvěla se v už nebesích
až ztichnou kroky zrádné
plamenů živý smích

kolikrát rozdělala oheň a šla spát
jen beze stop v temné noci
kdo se tu teď bude hřát?
u srdce bez pomoci

do srdce míří jedna opuštěná pěšina
tmu bys krájel na světlou agónii
když plamen tiše zhasíná
láska přeci nezabíjí

čtvrtek 22. ledna 2015

Faunova lest


někdy je snění lehčí nežli život
a my odcházíme z království
sem na zem mezi lidi hledat
svou cestu k návratu své duše
vyhnání svým okouzlením ven
to když bolest zatemní smysly
a zbyla jedna píseň, tlukot srdce
tam u plamenů všeho počátku
bez rozlišení prostoru a času
najednou víme, co jsme zač
srdce radostnými stahy tluče teď
a taky možná ještě naposled
máš v krvi tu chuť po domově
a ta tvoří tvou touhu stát se
stát se a být ve všem a být vším
ale pak přijde poslední otázka
a zatím vždycky přišla ke všem
a k tobě přijde jednou taky
a zeptají se tě, co dáš za život?
a najednou stačí se nadechnout
a vyjde tvůj dech přímo z tebe
a to je tvá odpověď, tvůj život
ale dej si pozor na faunovu lest
nabídne zkratku, něco za něco
a dostaneš možnost si vybrat
tvůj život za život jiného tvora
a tak dostaneš to, po čem toužíš
ba ne, nikdy to nedostaneš!
život platíme svým životem
ale pořád jsme k tomu vyzývání
rozhodnout se k tomu obětovat
něčí život za svou spokojenost
tvůj život je ve vědomí dechu
žijeme dechem a stahem srdce
dech představuje Boha v nás
a srdce dává hmotě naději
naději k životu věčnému
třeba, když v našem dechu
dáváme do krve svou radost
a pokud je člověk naladěn
dechem Boha, jedná správně
protože jedině v něm 
v dechu, co vše proniká má smysl 
království věčné i lidské
v malkuta, já mohu