sobota 20. února 2016

Srdcem srdce


pohledům, prý odolávám
co stahují mé tři květy
a když se tobě vzdávám
prolínáme naše světy

a možná přijde i tísnivý
pocit, že  tam v dálce
je mezi přílivy a odlivy
i lež o svaté válce

a tak naše srdce přijímá
učit může i nepřítel
a ne každý, kdo objímá
je srdcem srdce učitel

sobota 6. února 2016

OTÁZKY XVIIII.


život začíná tam
kde zastaví se čas
když přidáš gram
přeteče v nás
smutek člověka
ze ztracených přání
na ně už se nečeká
vstříc umírání
zvědavost zůstat
pokořit pyšné chvíle
polibek, co na ústa
padl nezdvořile
otázek kvantum
bojíš se, aby nezůstal
foto, co nemá album
otáčej si dál
život jde prudce
to, když zastavíš čas
a když přidáš srdce
co z Boha je v nás?

Malé tlapky


když bolí nás život
asi proto, že je divočina
zvuk zvonu je můj pilot
a já boží zvětšenina

a možná, že to rajčata
česnek s pohankovou kaší?
žíla brambor je už přeťata
ty málokdy se splaší

a dívám se tu na vodu
to padají stříkající kapky
z moci ducha a sta důvodů
v krvi chodí malé tlapky

takhle se v ráji stoluje
uprostřed děje zkameněly
když oko očima spatřuje
co naše srdce zapomněly

modlitba srdce Janova
to slepý slepého nepohostí
ohnivé slunce se neschová
a stín vrací k skutečnosti

čtvrtek 4. února 2016

NEZAHYNU


možná že to jen srdce bije
a taky čte mé myšlenky
když v slovech poezie
nachází muži své milenky
když svět ztrácí radost
tak stačí srdeční vítr
kam odejde má starost
strach jen tak kmitl
trávíme nádherné dny
když srdce bije vinu
ten, kdo srdci srdcem sní
tomu já říkám, nezahynu

Na kraji tvé krásné vůně



jsi milá, když se díváš
srdcem, co utržilo rány
nade mnou se stmíváš
jak věty, co jsou psány

zatváříš se vždy skrytě
než spolu zas odletíme
podobná zpívané hymně
lidi z pěny se narodíme

vždy všechno poznáš
u diktátů neděláš chyby
nechci tvé oči pro pláč
nechci jen to, co se líbí

kočka, očiska mhouřit
a vždy být ta, co stůně
když máš proč se bouřit
na kraji tvé krásné vůně

pátek 15. ledna 2016

KISSING


mám teď odletět
jak kocourek s myší
do sebe se zahledět
co vše slyšíš

třeba, jak deštivo
umývá naše schody
hrajeme hry o život
bez neshody

stojíme zářiví
nad soumrakem snů
která srdcem oživíš
než přijde stůj

a tak ti děkuji
a za každý polibek
kterým říkáš miluji
dar, ne vděk

neděle 3. ledna 2016

THE HOPE


jsem kořistí strachu
snadnou možná až moc
a do zrníček prachu
křičí bolest, skoč jen skoč

nejhlubší jazyk duše
zpívá v přítomnosti lásky
a prach se sype suše
jak vlna vlnou na oblázky

do zasnění zraněními
potvrzují si svou identitu
bez naděje nijakými
je moře z lásky, bez soucitu


TRUST IN YOUR LOVE


svět, kde já jsem
a niternost je cizí
kde jsem člověkem
prý láska je ryzí
v labyrintu duše
bojuje kompromis
mars bez venuše
a já bez vědomí
ostrůvek pouhý
sůl, o níž nevím
myšlenky a touhy
co neprojevím
má vnitřní poušť
říše tajných přání
kapek mít houšť
pít bez vyzvání
vedou dveře skrz
do vnitřní noci
tam, kde je tvrz
stranou od půlnoci
jediné, co tu svítí
se noci nepoddá
srdce hromobití
láska je svoboda
liška a malý princ
a slza na oblázku
dech z plných plic
věřím ve svou lásku


PEOPLE AMONG US


mezi námi lidmi
zase honím stíny
kdo jsme nevlídní
z červené hlíny

nádoby vypálené
do mnoha podob
a všechny zaslíbené
hrají, kdo z koho

kolikrát stačí ti
narazit na stěnu?
hlínou jsme zabití
krev ospravedlněnu

nacházet, milovat
a slepovat střepy
lásku dát do slova
když už jsem slepý


REVEAL


DUŠE JE POUTNÍK
SMĚREM K NEKONEČNU
OBZORY ZHMOTNÍ
OD ČASU Z ČASU K VĚČNU

VŽDY VSTOUPÍ SAMA
TOHO, CO PŘIJDE, SE NEBOJÍ
ŽIVOT JE DRAMA
DOKUD SE SPOLU NESPOJÍ

CELÝ SVŮJ ŽIVOT
HLEDÁME JÁ, SAMI SEBE
JE PROMĚNLIVO
CHVÍLI PÁLÍ, CHVÍLI ZEBE

CO NENÍ V MOCI
MOHU JEN ZAHLÉDNOUT
JAK DEN PROTI NOCI
VE SMRTI BYTÍ OBEJMOUT

A TAK JE DUŠE
PRŮVODCEM MÝCH REALIT
A SRDCE, CO KLUŠE
STOJÍ, ABY SE MOHLA ODHALIT


sobota 2. ledna 2016

Hřích


křičíme slova
o povaze hříchu
děláme znova
hluk směrem k tichu
poslání sem
tvoříme svět
dosednout na zem
dotknout se hned
odkládám sny
a život nečeká
nestihnul je zlý
smrt se neleká
falešné důvody
iluze tvé mysli
existují neshody
když se svět číslí
strach a hněv
tvoří náš burger
a i když na dně
stačí si říct uber
máme jen život
a hrajeme na čas
kdo z nás je pilot
a kdo visí za vlas?
jsme boží sláva
a na jedné vlně
tohle jsem já?
člověk, co žije plně

středa 16. prosince 2015

Ar intch lav er (Před začátkem)


budící ze sna, pro svou velikost
tlukoucí vesna, přivádí nemilost
vidím znovu a znovu přivádět
tvé rty k slovu, co ze tmy nevidět
spojení beroucí, tvé srdce Bože
my tonoucí, na ostří tvého nože
vášeň pro život, putující světem
a vlnolam nakřivo, píše jen bděte
pohledy očí nepřijdou, učím je být
tou modlitbou, cos chtěl projevit
když ji tak skládáš, srdce tlukou
sám sebe vkládáš, do našich rukou

úterý 15. prosince 2015

OTÁZKY XVIII.


lásko spadla jsi z hříchu do neznáma
když tahali tě za vlasy, a když jsi byla sama
lásko jsi bývalou stálicí na cestě vpřed
když opustil tě v krůpějích, krve slovosled
lásko jsi temnou bohyní, co chtěla dál
když srdce dělíš do síní, v které jsem to stál?
lásko sdílená bez hlasu, jen šepotem slz
když dvě srdce v souhlasu, našli si cestu skrz

pátek 20. listopadu 2015

Hrdina vašeho srdce


splýváš v polibku noci
a čekáš snadné zázraky
světlo světlu nejsou soci
všichni jsou tvými rodáky

a tak prohlížím si sám
tu sbírku vlastních stínů
každý chtěl, k čemu dán
bít, život, srdce pro hrdinu

dál otevřít náruč slz
chutná nasládle trpce
když krev jde krví skrz
a ty, hrdina vašeho srdce

čtvrtek 12. listopadu 2015

pondělí 9. listopadu 2015

JSI


Kdyby tě každé moje slovo
mohlo lásko rozesmát
tak budu mluvit na věky
natřel bych kámen na růžovo
i když je to věc otřesná
jsi ženo, můj problém odvěký.

Kdyby tě každý kousek básně
mohl jen trochu rozehřát
tak budu psát je navždy
a krom ruky, zanítím i dásně
když si to budeš přát
protože tos chtěla ty, ne každý.

Kdyby tě každý pohyb úst
mohl krásou oslovit
tak proměním se v kámen
abych srdci, co dělá srdci půst
řekl, co je pro nás žít
JSI lásko mou láskou, amen.

středa 28. října 2015

Jsme


Jsme oheň a led
Co se láskou rozpouští
A chceme všechno hned
Třeba vodu na poušti

Jsme labuť a drak
Zpíváme si oheň chrlící
Milovat můžeš teď, ne pak
Skutečnost, co je žijící

Jsme nocí i dnem
Spojeni chlebem i vínem
Hmota, žijící si svým snem
Příčina, následek splyne

 Jsme žena a muž 
Uprostřed všeho světa
K tomu, co nedokončil nůž
Nám stačí jedna věta

Jsme slovem, co smí
Vteřinu srdce nad osudem
Říct, můžeš být poslední...
Jaké to tvoje bude ?

čtvrtek 22. října 2015

Malými dotyky


zas mi ubíháš
myšlenko na lásku
co v sobě máš
můj myší ocásku

hledám dospělost
vzdálený jsem život
když říkáš dost
nejsem tvůj lodivod

jak slova spolu
celí a srostlí srdcem
že nejde dolů
inkoust ani škrtem

popsaní křídly
malými dotyky per
staly se zřídly
lásky hry, dávej a ber

čtvrtek 8. října 2015

Zbytky z poesie


do dlaní přidávám
tvou lásku z rozmarýn
a do vzduchu pěnkavám
si kreslím symbol prastarý

co je z duše láska?
tělo vstane, hra svalů
to když ti srdce praská
abys uvolnil bolesti skálu

té poslední milost
jdeš zabít svého vraha
že myšlenky nemají dost
síly, zničit, kam paměť sahá

z dotyků prstoklad
odkud se má krev lije?
že tělo je lásky vodopád
a někdy zas zbytky z poesie