úterý 18. prosince 2012

Budeme připraveni (Will We Be Ready)


často zpíváme ukolébavky bez tváře
to aby jsme sami mohli jít už spát
bez ohledu na to, co kreslí do snáře
prsty tvé duše do kolonky ztrát

a slovy bez obsahu, jak utěrkou snů
smetáme drobty ze stolu života
na hostině ducha jíst kámen úrazů
pomalu krvácí, co ještě kolotá

jak můžete zpívat s plnými ústy slin?
a zvedá se tvá ruka plná zlata?
jazyk lží podobný úderům kovadlin
kdy každý z nás dělá jen kata

Venuše (I love you forever)

Michael Parker

chvění je bez polibků planetou smrti
bez břehů rozlitou do oblak Venuše
vynáším oheň vpletený vlasy, co drtí
kde jsem já s tebou v nás přehlušen

svět krásy v tělech erotického snění
pod vládou lásky zapomeň doteky
snů, co nehovoří v tělech, kde mění
výdech, nádech, vstupuji stejné řeky


hořící touhou barev závodit s azurem
nebe v nás silou vůně povznáší dým
a bláznivě tančí Venuše s Merkurem
v radosti extáze s mým bláznovstvím


i nejnižší chápe Boha a krásu lásky
to za smečkou táhnou se stopy vlčí
to lidé spálily v srdcích samohlásky
a teď jen ticho, rozkoší extáze mlčí

pondělí 17. prosince 2012

Beauty Art


žijeme po objevení krásy v životě
a všechno ostatní je pouhé lpění
jsme poražení spásy v samotě
svléklo je dlouhé zapomnění

boj duší s těly je jenom v mysli
a to v v těch jejichž duše spí
jsme křiví tak, že jsme svislí
to když těla s duší neladí

jsme písní srdce svých matek

tou, co zpívají rty jejího dítěte
to Bůh dal životu zmatek
touhou, co vás uhněte

žijeme pro objevení naší krásy

šílenec hudebník rozladěný
nikdy nám ale nedal pásy
z těch tónů poraněných

neděle 16. prosince 2012

Poupě


vodopády slov
chrlíme nepřející
do šátků vdov
mrtví milující
smekáme žal
oči si malující
kdo se kdy ptal
slz žalujících
střílíme slzy
touha odvěká
někdy zas brzy
zabije člověka

sobota 15. prosince 2012

Okna snů (Don't Dream It's Over)


když byste otevřeli oči dokořán z nebe
a skutečně viděli svůj život jak sen
že spatříte ve všech podobách jen sebe
jazykem dávným jsi Bože vysloven

a když už otevřete uši a nasloucháte si
uslyšeli byste jen svůj vlastní hlas
a ve všech ostatních hlasech z koncesí
kterými Bůh opatřil svůj vzkaz

že je třeba dvou, aby objevili pravdu
to srdce jednoho, aby ji vyslovil
a druhého, aby jí porozuměl v tabu
co řekl Bůh, když člověka oslovil

všechny slova nauk jsou tabule oken
slova druhých světlo vybarvují
a skrze, které vidíme pravdu skokem
ale taky nás od Boha oddělují

Zasněné oči (Dreamy eyes)


když padají dvě kapky deště
spojí se jen v jednu jedinou
v zasněných očích koupá se ještě
sen, co zabíjí hru nevinnou

čekání je dusot kopyt z času
kdy vody nahoře byly i dole
když smích, nikdy ne pro okrasu
žijeme sami si pro své role

sedm pečetí nepostřehneš

proudy z očí jsi je cvakal
a nikdy už v srdci nezapomeneš
na toho, s kým jsi plakal


pátek 14. prosince 2012

Černé hvězdy (Soft Black Stars)


láska je závoj mezi milenci
dělící dvě ženy v mužově hlavě
obrazotvornost má absenci
druhá je teprv rodící se žhavě

láska je krásnou v okamžiku
obnovující každým dnem znova
než život cizí jen podle zvyku
otroctvím stane se i bez ostrova

láska je přijetí pochybností
slovo světla napsané tou rukou
mezi námi čas si nepohostí
jeden druhého svou věroukou
-------------------
Mysl a srdce se nikdy nedohodnou,
 pokud mysl nepřestane žít v číslech a srdce v nejistotě.

čtvrtek 13. prosince 2012

Cesty, po kterých jsem šel (Roads Untraveled)


bloudění je konec, stojím zase tady
potkávám sebe sám na pokraji sil
pole jdou široká, nikde žádné sady
vzpomínám, všude jsem živote byl

a kdo touží nejvíc, žije nejdéle sám
se zvoněním zvonečků ovčích stád
já vrabcem v hrsti, holuba nehledám
zastavil jsem se a chvíli chci se zdát

protijedoucí ať jedou naproti čelem
krása a pravda v srdcí ruk milujících
jasnější v srdcích nebývá nepřítelem
zaslepující oči všech lidí umírajících

zas čekám na zprávu, zprava dobrý
zahanben před tím, kdo mi poslouží
propouštím ze srdce všechny zlobry
a dávám je křižovatce boží do louží


neděle 9. prosince 2012

Šťáva (Think twice)



komu se dáváš, když jsi celá?
kam jdou sny za denního světla?
čím jsi touho a čím jsi být chtěla?
jako ta kytka, co nikdy nevykvetla

štěstí potkat duši, co ti otevírá
kam proudí víra srdcem spálená
která ze dvou komor všehomíra
tvoří hlas, kterým je láska slyšená

tlučem si k našim přehradám
krev je docela zvláštní lidská šťáva
a každou kapkou teď tě popadám
v pohledu očí, kterými se bere i dává


sobota 8. prosince 2012

Tento svět (this world)


tento svět je víra oáz nebe v srdcích
kráčejících za vrcholem touhy
řekl budete toužit a ne jen ti z prvních
budete hladovět, žít život dlouhý

to tento svět žízní ještě po větší žízni

a vyzradíš-li své tajemství větru
nevyčítej stromům u cest, že v přízni
dávají tvou tmu dál vstříc světlu

tento svět našich cest kroky neznělé

dostává lásku, co sama pálí
u snídaně si vyprávějí strážní andělé
kdo závidí, bezděky chválí

pátek 7. prosince 2012

Chci


chci, aby ses mě dotýkala
jsem díky tomu člověkem
já nevím ani, kde se vzala
pocit o splácení nevděkem
chci, aby zůstala opravdová
láska, co je v daný okamžik
 až na věčnost, která teď trvá
bez ní jsi prázdná, dogmatik
chci, abys byla vítr, co vál
nad mořem nadšení z žití
krásný vítr, co se jen smál
je čas, dokud se v srdci svítí


Rarášku (I follow Rivers)


pro to se ještě rozechvívá v srdci
smutek, co bloudí v myšlenkách
o tom, že jsme slepí, jak krtci
slepými k slunci, neřekneme ách

a pokud ti chybí pískot pro radost
a dokonalost chceš pro svou iluzi
zpívej, jak odešla ti tma a dost
hlasuješ za Boha, tady na schůzi

to lež si nemůže dovolit porážku
toho, co je srdcem podepsáno
tak vstávej, ty malej rarášku
nemůžeš porážku, to pravda ano

čtvrtek 6. prosince 2012

Všechny slova (Todas las Palabras)

foto Coco

láskou člověka k člověku se otevíráš
dokořán skoro, jak brána nebe
kterou se dál světlem i tmou ubíráš
co na tom, že oči  jsou slepé

všechny slova, kolik´s jich vlastně znal?
jsi dal jako klíče k otevření sebe
když jsi srdcem bolestí se na svět dral
otráven vším, i tou solí a chlebem

všechny slova lásky začínají láskou 
chtěl jsi jich říct jen míň a lépe
to každé setkání slov začíná hláskou
a tou ty, stojící u brány klepej

je světlo první láskou života boží tmy?
zdali pak láska není světlo srdce?
jen myšlenka na lásku ta lásku nenosí
z ní oči slepnou a srdce ztvrdne

Yeshua is the light

středa 5. prosince 2012

Trny (קוצים)


tak si jen říkám, kam jdou?
až kam odcházejí hvězdy zrána?
zas hledám jedině tu mou
co k nebi je má brána

jako z hvězd hlas zněl

a láska by měla být něžnou hrou
ne bez citu používáním těl
trny lží nespoutanou

a teď hvězdy brán ráje

cesta k nim bůh ví, jak je dlouhá
záleží na tom, jak se hraje
a jdu a naslouchám

úterý 4. prosince 2012

Černá je barva (Black Is The Colour)


pravda slunce, když svítá
je násilím nad tmou
paprsek rozbřesku zmítá
barvy noci, co schnou

v té zářící existenci světa
tvá síla dala mu nás
když černá je rozemleta
vyjasněním tvých řas

stáváme se srdcem dne
tlukot obrazu krásy
my vidění, že stále jsme
chopme se naší spásy
-----------------------
leitmotiv - Soňa Kawuloková

neděle 2. prosince 2012

Mrakodrap (Skyscraper)


já nejsem nic z tvých snů
co se chtějí neprodrat
světa lásko prozření, stůj!
veliké, jak mrakodrap

miluješ mě láskou světa?
jsi přeci tím, co znám?
má poslední srdeční věta
o tom, že jdu zase sám

odmítám vést tvou tmou
tvé bílé představy
zmizí ti, jen v hlavě štvou
v závodě, co nestaví

jen v nás je se odhodlat
žít život bez tlaku
závislost jak mrakodrap
věnovat zázrakům

čtvrtek 29. listopadu 2012

Otvírám (This Is Love)


já oči pomalu otvírám
a dívám se vstříc nevírám
která si hledáš otírám
kolikrát tomu říkáš umírám
bez sebe sám opírám
když oči jen lehce přivírám
to místo já si zabírám
do dlaní svou krev nabírám
na srdce jen dotírám
bez milosti smrti skomírám
zmizí slovo zastírám
tak se ti Bože zase otvírám

Moment pochybnosti ( Moment of Doubt)


momenty pochybností
jsou Damoklovy meče
když srdce dosytosti
žene čas, co jej vleče

poznávám z písmen
poznávám z obrázků
jen nezralá zmizne
kašlajíc si na lásku

to všechno je jasné
a ty bez zamlklosti
chvíle, kdy hasnem
moment pochybosti


neděle 25. listopadu 2012

Zůstáváš dál...


zůstáváš dál
písečné stopy
zůstáváš dál
co neuchopím
zůstáváš dál
přikrytá tmou
zůstáváš dál
stopy, co jdou
zůstáváš dál
jakousi sázkou
zůstáváš dál
staniž se lásko
zůstáváš dál
oceán smývá
zůstáváš dál
u Boha živá
zůstáváš dál

čtvrtek 22. listopadu 2012

Umím (Nierika)


umím i nemít poslední slovo
umím nebýt jen svůj stín
umím zlato stavit na olovo
a z něj se zase postavím

umím se dívat pod povrchy
umím se vyrovnávat s tím
umím si brát k srdci mrchy
ale bez lásky to neumím

umím se vracet k jednotě
umím, i když červením
umím sestoupit v hmotě
jsem-li láskou, stvořením