úterý 5. listopadu 2013

Mukthinath


sedící symboly dnešní doby
vůle padajících kapek krve
a nepochopíš srdcem hroby
hledáš jen, kdo řekne trvej

vstoupit k abredu bytí čelem
pochodně noci v očích nést
zbydeš si v sobě nepřítelem
za to, že žít je teď tvůj trest

tak jedině vystoupit z kruhu
dřív něž se z něj stane kříž
malovat srdcem k srdci duhu
možná, že to lásko pochopíš


Někdy nevíme, co máme dělat s tím, čemu jsme říkali život. Najednou to není to, v co jsme věřili a doufali. V představě naší mysli. Ale chápeme, že jediné, čemu můžeme věřit a v co doufat je vždy jen a jen v našem srdci. Země zaslíbená je skrytá jen ve dvou slovech. Já jsem.


Mukthinath (3800 m n.m.) je posvátným místem buddhistů i hinduistů. A proč se zrovna toto špatně dostupné místo vysoko v horách stalo posvátným? Co vede tolik poutníků k tomu, aby podnikli několikadenní náročný výstup údolím řeky Kaligandaki do Muktinathu, nebo dokonce překonali sedloThorong La a nebo se sem nechali dopravit helikoptérou? Za všechno může nenápadné věčné světýlko - přírodní úkaz, kdy plyn ze zásobárny v podloží probublává vodou, na jejíž hladině pak hoří malinkými plamínky. Něco takového považovali lidé za boží znamení a rozhodli se na tak významném místě postavit chrámy. Nejedná se však o nic pompézního, celý chrámový komplex je v dokonalé harmonii se svým okolím. Areál je obehnaný zdí a je odtud nádherný výhled na okolní himálajské štíty. Muktinath je dalším výmluvným důkazem toho, že hinduisté a buddhisté jsou schopni existovat vedle sebe a tolerovat se. Příklad hodný následování!

neděle 3. listopadu 2013

3AXIS LOOK INSIGHT - 6 TVÁŘÍ ČLOVĚKA: Paměť máme proto, abychom věděli, kdo jsme

3AXIS LOOK INSIGHT - 6 TVÁŘÍ ČLOVĚKA: Paměť máme proto, abychom věděli, kdo jsme:

Když si pamatujeme, kdo jsme přinášíme na světlo světa svou podstatu. Naši autentičnost. naši podstatu bytí. jsme však tolikrát nuceni skrývat své pravé JÁ, to proto abychom mohli přežít, že na něj následně zapomeneme a odevzdáme svůj život jen tomu falešnému, o kterém si celý život namlouváme, že je tím pravým. Marně. Od určitého okamžiku v našem životě je pak už toto zakrývání zbytečné, a přesto přese všechno zjišťujeme, jak je pro nás obtížné se tohoto skrývání se zbavit. A každý den, co nám ještě zbývá, jsme postaveni před volbu. Budu podporovat ve svém životě svou autentičnost nebo své falešná já. Budu žít v pravdě nebo budu lhát?.

sobota 2. listopadu 2013

Maybe (Možná)


možná ti zbude vzpomínka
možná jen z lásky vodopád
slz, co odplavuje blázínka
chlapa, co má tě pořád rád

možná jsi jenom krásnější
 možná, že čas zastavíš v letu
za tím, co chce ten jasnější
děláš si z lásky já epoletu

možná, že si najdeš cestu
možná probereš se prsty
v srdci jsi nechala v gestu
pár slz, co už jen zmrzly

pátek 1. listopadu 2013

V pravdě


děkuji za tvou laskavou lásku
za jedno objetí znamenající cit
ty nemáš žádnou lidskou masku
dáš tolik, co až nejde pochopit

děkuji za tvou kamennou krásu
za oheň života, co vznikl z plamene
tvůj klid dal srdci na chvíli spásu
co na tom, že teď bude kamenné

do srdce hmoty málokdo vidí
a teď ve mně žiješ, ty - kámen
čas dušiček trhá pláště nejen z lidí
za slovy miluji tě přidal jsem Ámen


Amen (hebrejsky אמן) je slovo, které se často používá při modlitbách, v náboženských a liturgických textech. Nalezneme je jako součást/závěr modliteb jak v židovství, tak v křesťanství či islámu (ve forměامين ámín). Přes liturgii přešlo i do hovorové mluvy. Slovo amen je jedním ze svědků společné semitské náboženské tradice spojující tři velká světová monoteistická náboženství (židovské, křesťanské a islám). Původně hebrejské adjektivum אמן (amen, skutečné, pravdivé, v některých biblických pasážích užíváno i též jako podstatné jméno) se stalo neurčitým výrazem pro stvrzení výše řečeného ve smyslu „tak se staň“, „pravda“, „kéž se tak stane“. Etymologicky vychází z kořene א-מ-ן, ’-m-n, tj. věřit, doufat, ujistit se, být věrný (od stejného kořene je odvozeno i slovo אמונה emuna, „víra“). Podle výzkumů je příbuzné se slovem אמת, emet pravda. Odvozené formy jsou v nif’alu נאמן, ne’eman - „být jistý“, „být pravdivý“, přeneseně „obstát“, v hif’ilu pak האמין he’emin - „věřit“ či „uvěřit“. V judaismu původně nejspíš bylo formulí pronášenou vždy na závěr modlitby a benedikce, pravděpodobně to byl také jediný moment, kdy se společenství svými responzemi aktivně účastnilo liturgie.

Slovo amen bývá někdy interpretováno jako akronym pro sousloví אל מלך נאמן El Melech Ne’eman, „Bůh, věrný král“.

pondělí 28. října 2013

PAŇŇÁ (Šáchar znamená POCHOPENÍ)


zas přichází a jde skrze zmatky
rovnou z ničeho do komor
přináší mnoho cest a křižovatky
rozhodují, jak hluboký je ponor

zabýváš se moudrostí a život jde
kolikrát spadne opona bytí
tak jen žít uvnitř se svým snem
s tím, kterým jsme i my skrytí

vše, co musíte je radost z duše
tak abych znovu nazul boty
a dokud mi srdce tiše kluše
šel zapalovat ty zhaslé knoty


Paňňá (pálí, v sanskrtu pradžňá) znamená moudrost, vhled, chápání, porozumění. V buddhismu označuje intuitivní chápání Čtyř vznešených pravd a intuitivní vhled do pomíjivosti, neuspokojivosti a bezpodstatnosti všech jevů, který vede k nirváně.

Tento vhled (vipassaná) lze ovšem rozvíjet pouze souběžnou kultivací mravnosti (síla) a soustředění (samádhi). Vhled není výsledkem pouhého intelektuálního pochopení, ale je ho dosaženo přímým meditativním pozorováním vlastních tělesných a mentálních procesů.

Paňňá, správné chápání, je jednou z částí ušlechtilé osmidílné stezky a jednou z páramit (Dokonalostí).

Odtieňmi


keď slová nestačia
ja vstúpil na schodisko
keď srdce zatlačia
my hľadáme východisko

a každý krok stúpa
alebo klesá podla súžby
a moja noha skúpa
kam kladiem svoje túžby?

myslím na ťa v sebe
stúpajúca hmla zahaľuje
lásku o vode a chlebe
odtieňmi šedi, ale nemaľuje

Kamikadze


při pádu odhodil jsem křídla
a chtěl jsem abys byla krásná v letu
zapomněl jsem na života zřídla
pro okamžik, přísudek od podmětu

při pádu odhodil jsem křídla
a to všechno pro to, abys měla den
já zapomněl jsem, cos nabídla
když jsi chtěla sebou naplnit náš sen

při pádu potřebuješ i křídla
rychlostí hmoty jdeš vstříc naší zemi
malá naděje, co mi teď svitla
to muži jsou z lásky kamikadzemi



Někdy jsou muži schopni učinit sebe nešťastnými kvůli tomu, aby byla šťastná jejich láska. Jenže zapomněli na to, že ji projikují do ženy. Ne do té uvnitř, ale do té vnější. A proto se i jejich kotrmelce odehrávají ve vnějším světě, kde jim jejich křídla při pádu nejsou už nic platná.

neděle 27. října 2013

Znovu (Again)


stojím na ramenou pláče
a beru do ruky svůj luk
mé střely probudí spáče
a já jsem znovu malý kluk

zase je vidím přicházet
ty lidi, co chtějí vyléčit
znovu mi srdce přeházet
zranění není ve výseči

kůže už srostla z těch ran
zadřená zloba slova uvnitř
já znovu celý nepoznán
jazykem našich mluvnic

a moje rady chci uslyšet
každý den znovu hlásám
zachránit tvůj i můj svět
jsem chtěl slyšet já sám

sobota 26. října 2013

Stopy popela


padaly stopy popela
z rozpálených lidí
do míst, která zmizela
a co už nikdo neuvidí

padaly stopy popela
kam dohlédli oči
k čemu láska vzhlížela
teď padá tiše se točíc

padaly stopy popela
takový lásky spad
to slza k slze pršela
a každá je vodopád

Za dvě duše (Beyond: Two Souls)


nevím, kam se vine růže
prý až k pochopení
nevím, kam až člověk může
snad k tvému chvění?

nevím, co probíhá tělem
když jsi k políbení
nevím, co jde ti teď čelem
snad moje chvění?

nevím, proč pro dvě duše
slovo znamená lásku
nevím, proč tak jednoduše
shazuji s tebou masku

nevím, kam odcházejí slova
vyrčená v nás darem
nevím, kam jdeš lásko znova
v plameni přímočarém

nevím, když dávám co chceš
když toto říkám rozpačitě
nevím, když líbáš, není to lež
srdcem stoupá, miluji tě


Podle jedné indické básně se nejkrásnější žena světa Lakšmí zrodila z rozvíjejícího růžového poupěte a stala se bohyní krásy. Růže, ze které se zrodila, byla považována za symbol božského tajemství. Podle perské pověsti byla růže darem samotného Alláha, který sněhobílou růži určil za vládkyni květin. Řekové považovali růži za dar bohů. Podle Anakreona z Tea se růže zrodila z běloskvoucí mořské pěny současně s bohyní lásky a krásy Afroditou. První křesťané považovali růži za symbol úpadku a rozkladu, ale postupně si i u nich růže vydobyla své místo. Později ji začali nazývat rajským květem a zasvětili ji Panně Marii. Jedna z legend vypráví o tom, že první růže vyrostla z kapek Kristovy krve pod křížem. Muslimové zas věří, že bílá růže vyrostla z kapek potu, které uronil prorok Mohamed při výstupu do nebe.

Ať je to tak či onak, vždy u toho byla voda v podobě krve či potu nebo mořské pěny. A tak bysme své květiny, svou krásu měli zalévat svou vodou. Na počest všech.

pátek 25. října 2013

Till We Have To Say Goodbye


říkalas, že kouzlo je to
když se tě z lásky dotýkám
tak se srdce srdeční dietou
jsem blíž, tě otvírám

že všechny rány světa
toho, co je už mezi námi
dostanou dopis kazisvěta
ať skončíš s hrami

až se budem loučit
v tomhle světe naposled
chci vidět v očích soucit
chci být uprostřed

čtvrtek 24. října 2013

Jak je to? II.


o krápnících se mlčí
tiše ve mně ve tmě stojící
vejdeš-li hlava se skrčí
ne tvé srdce bijící

v jeskyních bije
srdce země o kovadlinu
kapka vody kapku pije
v sténání beze stínu

udery srdce zbortí
ty dávno zrezivělé zámky
usměvem nerozpoltím
duši z boží schránky

klid pekla spící
hráči z Dantovy komedie
jsme navždy sobě bdící
takhle se život žije

střežíme brány snu
a taky rub, kde už není líc
a nápisy v tvé krvi čtu
já, kde nezbylo nic

středa 23. října 2013

Křídla (Wings)


a zase vzlétám
od liduprázdných stěn
sám sebe skrz naskrz  mám
a nedivím se životu, že říká jdem

křičící si do rukou
probudit, co je dřímající
kdo je Bože srdeční zárukou?
jsem té tvé pravdy pouhý kupující

vzlétnout aspoň dnes
chvějící se na start jsi vlítla
já netuším, jestli rock nebo jazz
je to, co zvedá tvé lásce z lásky křídla

úterý 22. října 2013

Shameless


zůstávám po tmě s tebou
a dotýkám se tvých řas
a nevnímám, jak ženou
se věci života kolem nás

zůstávám po tmě s tebou
a nazírám přes clonu času
a odpouštím nestoudnou
polibkem, co změnil trasu

zůstávám po tmě s tebou
a poslouchám usínání snu
a v mžiku, kdy jsi sebou
miluji duší světlo i tmu

pondělí 21. října 2013

Břeh


stopy, co umývá moře
v písku, kde moře končí i začíná
kolikrát ještě o pokoře
další krok z místa, kde je mělčina

kráčím pískem a mizím
stopy v písku splývající s vodou
já splývám k těm vizím
co slyšet o snech ani náhodou

ulpívám na zrnkách písku
já zrnko prachu z mizícího popela
vstřebávám Boha nablízku
stopa, co právě teď na břehu umřela

Procházím davem


procházím davem
plným liduprázdných slov
a sním o nebi tmavém
co dám mu svým srdcem krov

procházím davem
mrtvol a bez životných lidí
v pláči trochu štkavém
přes slzy ani svůj život neuvidí

procházím davem
a sním sen o moři touhy
o srdci, o tichu laskavém
o tom, žít život z lásky pouhý

neděle 20. října 2013

Skinny love


někdy se nám zdá
a trochu nás i budí
bez pardonu
každý z nás má
ve své hrudi
píseň zvonu

rýsuje ji a čárá
to, co střežíme
a nikdy ne na chvíli
a je tak stará
že ani nevíme
kde jsme se ji naučili

z moci do bezmoci
božím argotem
sedl motýl na kytku
za jedné noci
mezi šepotem
hříšných polibků 

srdce nás polapí
a tluče v nás proto
vždy bez frází
Boha vždy překvapí
naše rty a toto
co z nich vychází

v téhle řece neutonu
skrze nás ožívá
slovem jsi vyloven
ta píseň zvonu
to srdce si zpívá
a pláče zároveň

středa 16. října 2013

Hobbit


budeme bojovat tak dlouho, jak budeme žít
a svět kolem nás se zhroutí v křeči šelem
a kdo z nás chce se pro lásku svou bít
nikdy už není naším nepřítelem

budeme bojovat tak dlouho, jak budeme žít
o lásku našich dětí a žen, co žijí dál v nás
když přiletí bez lásky mířený ostrý šíp
padnul na cestě jen jeden z nás

budeme bojovat tak dlouho, jak budeme žít
o Osamělou horu, skryté dveře a melodii
co zpíváme kladivy, meči, štítem o štít
dojdem, všechny nás lásko, nezabijí


pondělí 14. října 2013

Vyhřátou


asi proto, že to byl pelíšek
protáhlo se  nám vstávání
myškám spočítá se kožíšek
už bylo pozdně na svítání
asi proto, že jsme dva
dáváme si jedno přání
přání ať jde láska k nám
a my zas jdeme za ní
asi proto, že tě miluji
píše nám srdce devátou
a tak zpívám a vdechuji
tu naši vůni vyhřátou

neděle 13. října 2013

Láska tichošlápka

a rukou píšeš mi své dopisy
to jsou vrátka do pokoje
divadlo hledající kulisy
že tvé je teď i moje

pochopil jsem z těch dopisů
jak rostem s láskou spolu
pálení srdečních úpisů
dýcháš nahoru dolů

z bolestí rosteme znakem
srdce je lásky skořápka
srdce pukají i tlakem
lásky tichošlápka