čtvrtek 22. července 2010

Dotýkání



někdy mám z usínání strach
až když zalehnou i oči spáči
že vzdušný zámek na řasách
nos rozněžnělý k pláči

říkám si pro sebe přilnuly
k stulené ruce dávám svou
ozvěny mého srdce přitulím
snad i tak zůstanou

je ruka to, co berem do dlaní?
a jsou nohy to, co nás dovede?
k pochopení našeho svítání
že zázrak jsi i bez nebe

Michal Zachar
-------------------------------------------------------

Rád bych vás seznámil s člověkem, o kterém by se dalo říci, že se k němu Bůh otočil zády ..... Představte si, že se narodíte bez rukou a bez nohou. Nemůžete nikoho obejmout, ani se dotknout a nebo vzít za ruku. Nemůžete tančit, chodit, běhat, dokonce ani stát. Co byste dělali? Jak by to ovlivnilo váš každodenní život?

Seznamte se s Nickem Vujičičem, kterého taková nepřízeň osudu potkala, a přesto se nepoddal beznaději a nezařadil se mezi škarohlídy a naříkače. Vzal život do svých rukou a vykročil do světa bez hranic.

Nenechte si uniknout jedinečnou přednášku Nicka Vujičiče o třech klíčích, které mu ze života bez končetin umožnily žít život bez hranic. Tyto tři klíče změní naprosto i váš život.


Více informací najdete zde www.cintamani.cz/nick

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ