pátek 26. prosince 2008

Díkůvzdání...


když celou dobu leželo
před tebou mé jádro
které si prý nemám rád
a něco jen tak vyčpělo
že povzneslo se ňadro
až k tomu, co je řád....

jsem ten, kdo zdobil
tvoje smutky i radosti
taky jen kousek od zlosti
a byl jsem anděl zlobil
který je mlsný marností
nad malou žravostí...

jen plamen života
co v očích plál mé babičce
je to ta úplně vpravo
ať dál ve mě kolotá
ten neber i když kratičce
jsem ti na to dal právo...

Michal Zachar
...................................

mé babičce Boženě


1 komentář:

Děkuji vám za váš komentář. MZZ