mám jeden pokus životní
udělat jej smysluplným
šanci dává málo dní
možná jej prostě nenaplním
můžu se rozhodnout
co mému smysl dodá
věřit, že jde plout
že nakonec zbyde svoboda
a moje víra vyžaduje
a nezná pojem nemilý
otisky suše obdaruje
všechny duše obejmout ve chvíli
když dělat budem
to, co vždycky neveselí
až půjdem za osudem
dostanem jen to, co už jsme měli
Michal Zachar
...................................................
Adrianně
Adrianně
Vždyť ten lidský život je hra kostkami:
když nepadne ti, čeho bylo zapotřebí,
tož naprav uměním, co padlo náhodou.
když nepadne ti, čeho bylo zapotřebí,
tož naprav uměním, co padlo náhodou.
Čtu si tě po kouskách už dva roky... a je to pořád lepší a lepší, tahle je zatím ze všech nej. Moc díky za to, jak mi skvěle pomáháš zvládnout všechny ty obyčejné starosti mého života. Ať tě inspirace neopouští a nosíš nám dál, v těch svých básničkách spousty energie, jako ji nosíš mě.
OdpovědětVymazat